Kateřina Benešová, ACCA: Audity by měly být posíleny

„Český jazyk je krásný, má však pouze jeden pojem pro povolání účetní, ale tento termín zde zahrnuje dvě rozdílné role,“ říká Kateřina Benešová, ředitelka Asociace profesních účetních (ACCA) pro Česko, Slovensko a Maďarsko.



Přibližte, prosím, rozdělení rolí mezi ACCA a Komorou certifikovaných účetních (KCÚ)? Tedy čemu se věnuje ACCA a čemu Komora? 

Dříve bylo managementu v podstatě jedno, kdo zpracovává účetnictví, hlavně že to nebylo drahé. V tomto případě ale platí možná více než kdekoli jinde, že velmi levné se může prodražit. Uvědomte si, že firma vkládá svoji důvěru pouze do jednoho člověka, v širším případě do jednoho oddělení. A právě tito lidé rozhodují o tom, jak lépe naložit se svěřenými penězi, vyhodnotit investiční příležitosti či efektivněji operovat na finančním trhu apod. To si firmy dříve neuvědomovaly a hleděly téměř výhradně na cenu služby. V dnešní době stojí kvalifikovaná osoba více, ale může společnosti ušetřit statisíce až miliony korun.

ACCA a KCÚ jsou oddělené entity, ale právě na poli vzdělávání a certifikace účetních spolupracují. Zájem obou komor je zvyšovat úroveň účetní profese v České republice a propagovat nejvyšší etické hodnoty. Funguje zde i prostupnost mezi profesními kvalifikacemi, a tudíž máme několik členů ACCA, kteří jsou zároveň i členy Komory certifikovaných účetních.

 

Kateřina BenešováČím se vlastně v moderní firmě liší profese a role účetního a ekonoma? 

Český jazyk je krásný, má však pouze jeden pojem pro povolání účetní, ale tento termín zde zahrnuje dvě rozdílné role. V angličtině je accountant a book-keeper. Accountant může být chartered nebo certified, tedy certifikovaný profesní účetní – člen profesní komory a držitel profesního titulu například ACCA. Jeho úlohou je mimo jiné účetní data analyzovat, dávat doporučení vedení společnosti, případně se podílet na strategii celého podniku a také by měl dobře prezentovat finanční zdraví podniku. A jeho role je tedy více strategická. Book-keeper je důležitou pozicí pro chod firmy a je považován za účetního technika nebo administrátora účetních dat. Book-keeper právě připravuje účetní a finanční data pro profesního účetního, který s nimi dále pracuje. U nás tyto dvě pozice jsou bohužel překládány do jednoho termínu účetní. Organizace, ať státní nebo soukromé, které finanční povědomí budují od začínajících zaměstnanců až po nejvyšší úrovně ve vedení společnosti, profitují z faktu, že finanční management se nevidí jako břímě, ale jako součást kultury společnosti. Finance jsou tak přirozenou součástí každodenních aktivit společnosti. Proto potřebuje každá firma, malá či velká, v jakémkoliv odvětví, svého finančního poradce – ať už si službu najímá, anebo má vlastní finanční a účetní oddělení.

V budoucnu mnohé společnosti budou potřebovat směs zaměstnanců, někteří budou v tradičních finančních úlohách a jiní uplatní své dovednosti v širších oblastech mimo hlavní proud finančních rolí. Dobrou zprávou je, že to je to, co generace Y chce taky. Oni správně vidí účetní kvalifikaci jako širší základ pro svoji profesní kariéru. Ale pro zaměstnavatele je poskytování více různých kariérních možností v omezeném čase velkou výzvou. 


Jaký by měl být a jaký je vztah mezi CEO a účetními?
 

Od finančních oddělení se nyní stále více vyžadují kromě technických výstupů také analýzy, plánovaní, identifikace rizik, ale i komunikace uvnitř firmy a kontroly. Je třeba mnohem více čísla prezentovat a vysvětlovat, co znamenají. Zároveň se klade velký důraz na komentáře a prezentace, a to jak interně zaměstnancům, tak i externě akcionářům, věřitelům, zákazníkům.

 

ACCA provedla výzkum, který by měl přispět ke zlepšení práce finančních oddělení ve firmách. Co vlastně chtějí CEO a je to totéž, co potřebují? 

Když se podíváte do minulosti, zjistíte, že skandály a podvody, které se tu odehrávaly, byly právě finanční povahy. Způsobili je leckdy sice kvalifikovaní lidé, ale s chybějícími etickými hodnotami. Firmy si ale přesto dnes mnohem více hlídají, kdo se stará o jejich finance a jaké má vzdělání. Když má organizace profesně kvalifikované lidi, existuje tady i větší šance, že tito zaměstnanci se budou více starat o svoji reputaci. Jako členové totiž mají více povinností ke svým komorám apod. Nicméně ani to není záruka. ACCA už má na lokálním trhu velmi dobré jméno a klienti pozitivně vnímají její renomé. Určitě věřím v to, že je důležité, aby si firmy a management vybíraly profesně kvalifikované zaměstnance, případně služby, ať už mají naší kvalifikaci ACCA nebo jinou.

 

Co by se dalo říci o proměnách vztahu CEO a CFO v době krize? 

Role finančních ředitelů v posledních měsících rozhodně vzrostla. CFO dnes zastává roli správce finančního konání a je klíčovým partnerem při vytváření dlouhodobých hodnot. Není náhoda, že se profesní účetní a finanční odborníci objevují v dozorčích radách společností, které se pohybují na světových burzách. Finanční ředitelé také už nejsou vnímáni jen jako akcionáři, kteří chtějí porozumět a zanalyzovat výsledky hospodaření společnosti. Obchodní partneři se nyní bedlivě zajímají o dodavatele, dodržování etických norem a dopad aktivit firmy na společnost i životní prostředí. CFO stejně jako celé finanční oddělení se tak stále více stává i jakýmsi strážcem firemní značky, který ručí za zodpovědné jednání firmy a velmi často může vystupovat na veřejnosti společně s CEO.

 

Dostáváme se k účetním závěrkám a auditům. Poskytují relevantní informace o firmách? 

Posláním a smyslem auditu účetní závěrky je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetní závěrky zveřejněné vedením účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice a výsledků hospodaření a peněžních toků v souladu s pravidly předepsanými českými nebo jinými účetními předpisy, často s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS). Názor auditora má dostatečnou vypovídací schopnost pouze a jenom ve spojení s určitou úplnou účetní závěrkou, ke které se auditor vyjadřuje. Jeho názor vytržený ze souvislosti s konkrétní účetní závěrkou je zmatečný.

Audity by se měly posílit, aby zahrnovaly pohledy na řízení rizik, řízení podniků a testování výchozích předpokladů v obchodních modelech. Zde je největší propast mezi tím, co si investoři myslí, že auditoři mají dělat, a co ve skutečnosti dělají. Rozšířením role auditu by se tato mezera mohla zúžit.

 

Je audit vůbec potřeba? 

ACCA pevně věří v hodnotu, kterou audit přináší společnostem a širší ekonomické veřejnosti tím, že buduje důvěru ve spolehlivost korporátního výkaznictví. Také si myslíme, že komitéty pro audit (Audit committee) ve společnostech musejí hrát větší roli ve správě jejich řízení. Audit Committee by mělo být viděno v hlavní roli jako pivot (stěžejní bod) mezi správní radou (board of directors) a externím auditorem a během procesu dělat více pro důvěru a věrohodnost konečných uživatelů reportů v korporátním výkaznictví.

 

Jak se vyvíjí úloha auditu v EU? 

V Evropské unii – ale i jinde ve světě – sílí tlak na změnu pravidel pro auditorské společnosti. Regulační orgány se tak snaží vyhovět kritikům, kteří tvrdí, že nekvalitní práce auditorů se podstatně podepsala na vzniku finanční krize. V Evropě by se pravidla měla výrazně změnit už během příštího roku. Politici a zákonodárci měli v důsledku finanční krize plné právo klást nepříjemné otázky auditorům. Věříme, že vylepšení role auditu by mohlo a mělo nastat. Audit hraje důležitou roli v globální ekonomice tím, že vštěpuje důvěru ve firemní výkaznictví, a věříme, že je potřeba posílit jeho úlohu pro dobro investorů a podniků,a ne ho oslabit regulacemi. Změny, které to nakonec přinese, by neměly být pouze nákladnou zábavou, ale měly by přinést skutečný zisk.

 

Kateřina Benešová je ředitelkou Asociace profesních účetních (ACCA) pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Pražskou pobočku této světové asociace vede od konce roku 2002. Dříve pracovala pro vzdělávací společnost ATC International nejprve jako business development managerka a později jako business development managerka pro střední a východní Evropu. Ve druhé polovině devadesátých let strávila čtyři roky ve společnosti Arthur Andersen na pozici koordinátorky vzdělávacích programů. Je členkou profesní organizace CIPD (Chartered Institute of Personnel & Development).

 

Úvodní foto: © JohnKwan - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře