Ladislav Jelínek, Talent roku CFO Clubu: Podílel jsem se na restrukturalizaci společnosti SAZKA

„Nezbytné bylo velmi intenzivně pracovat s lidmi, kteří ve firmě po snížení počtu zaměstnanců zůstali, motivovat je, dát jim důvěru, hodně s nimi komunikovat,“ říká Ladislav Jelínek, donedávný ředitel divize finance společnosti SAZKA sázková kancelář a vítěz soutěže o Talenta roku 2012, kterou pořádá Klub finančních ředitelů.



Ladislav JelínekMůže finanční ředitel sázkové kanceláře ovlivnit výsledek hospodaření? 

Ano, samozřejmě, jeho úkolem je hledat a realizovat co nejefektivnější cesty finančního řízení společnosti, což může dělat například prostřednictvím řízení nákladů nebo prací s cash flow. Také by měl podporovat a motivovat ostatní útvary společnosti rovněž pro účely jejího efektivního fungování. Finanční řízení sázkové kanceláře je obecně podobné jako v jiných v akciových společnostech, určité specifikace jsou v právní a daňové oblasti. Například v právní oblasti se jedná o vykazování hospodaření jednotlivých her, které jsou povolovány Ministerstvem financí, u daní je zde například jiný režim DPH než u „typických“ akciových společností.

 

Do firmy jste nejprve přišel jako jeden z manažerů insolvenčního správce. Poté jste dostal pracovní nabídku? 

Ano. Byl jsem zodpovědný za řízení dceřiných společností Sazky. Po prodeji podniku skupinám KKCG a PPF jsem dostal na starosti finanční řízení po dobu jeho restrukturalizace. Podnik jsme přebírali k datu 1. 11. 2011. Začalo se oceněním aktiv včetně jejich zanesení do účetnictví, nastavoval se úplně nový controlling včetně nových reportů, řešil se převod účetnictví do nového účetního okruhu, připravoval se rozpočet na rok 2012, řešilo se bankovní financování, divestice nepotřebného majetku a mnoho dalšího včetně personálního obsazení útvarů spadajících pod finanční divizi.

 

Které útvary spadaly do kompetence finančního ředitele SAZKY sázkové kanceláře? 

Patřily tam tři útvary, a to účtárna, controlling a treasury a správa majetku. Pracovní náplň vychází z jejich názvu, možná bych jenom dodal, že správou majetku se rovněž rozumí správa šesti dceřiných společností.

 

Od Klubu finančních ředitelů jste v dubnu dostal za restrukturalizaci společnosti SAZKA cenu Talent roku (bližší podrobnosti najdete zde). V čem restrukturalizace spočívala? 

Restrukturalizace z pohledu divize finance měla podle mého názoru dvě roviny. První spočívala ve snižování zejména marketingových, personálních a režijních nákladů, respektive směřovala k jejich efektivnímu využívání. V této oblasti se oproti předchozímu hospodaření SAZKY podařilo ušetřit přibližně jednu miliardu v průběhu jednoho roku. Druhá oblast představovala nová nastavení určitých činností finančního řízení společnosti, například se dost změnil controlling společnosti. Činností, které se měnily ve finanční divizi, respektive v celé společnosti, bylo doopravdy mnoho a podle výsledků společnosti za 2012 si myslím, že se tato restrukturalizace povedla.

 

SAZKA má v současnosti 6500 terminálů. Jak nad nimi probíhá dohled a sleduje se jejich hospodaření? 

Terminál má vždy svého obstaravatele (trafikanta), s nímž je uzavřena smlouva, terminál je online propojen se společností GTECH a s ní je propojena SAZKA. Peněžní zúčtování s obstaravateli probíhá na týdenní bázi, každé pondělí. GTECH jako provozovatel terminálů na online bázi poskytuje SAZCE definované informace o jednotlivých terminálech. Tyto informace jsou vyhodnocovány a řešeny zejména prostřednictvím vlastní obchodní sítě.

 

Proč tyto terminály spravuje americká společnost, má to výhody? 

GTECH je jedním z celosvětových lídrů v provozování terminálů pro sázkové společnosti. Výhoda spolupráce s touto společností spočívá v jejich know-how, technologii, flexibilitě a také ve skutečnosti, že jejich odměna je odvislá od terminálových tržeb.

 

Může terminál vykázat ztrátu? 

Teoreticky je to možné, ale nestává se to i z důvodu, že na terminálech je možné zakoupit různé neloterní produkty, jako jsou dobíjecí kupony, vstupenky na sportovní a kulturní akce.

 

„Cuting“, neboli snižování počtu zaměstnanců je stále častou metodou ke snižování nákladů. Jako krizový manažer jste se tomuto kroku zřejmě také nevyhnul? 

Když začala insolvence, ve společnosti bylo přes 550 zaměstnanců. Máte pravdu, že došlo k výraznému snížení jejich počtu. Docházelo ke změnám procesů a k zefektivnění činností jednotlivých útvarů. Nicméně snížení počtu zaměstnanců byla jedna část celé restrukturalizace, bohužel ale ta nejméně příjemná. Ale zejména bylo nezbytné velmi intenzivně pracovat s lidmi, kteří ve firmě po tomto snížení zůstali, motivovat je, dát jim důvěru, hodně s nimi komunikovat. Dnes má společnost kolem 290 zaměstnanců.  

 

Předpokládám, že společnost SAZKA musí mít rezervní fondy? 

Ano, vytváří je. Kromě povinnosti dané zákonem pro každou akciovou společnost jsme si interně vytvářeli cashovou rezervu pro účely výplaty vysokých výher.

 

Popište prosím problémy, s nimiž  jste se v tom období ještě potýkali... 

Bylo a je to hlavně často se měnící legislativní prostředí. Typickým příkladem byla příprava našeho rozpočtu pro rok 2013 ve vztahu k výši DPH. Od 1. ledna 2012 došlo také ke změně legislativy, přestaly se platit příspěvky na veřejně prospěšné účely a zavedla se loterijní daň. Bohužel k tomu nebyla žádná doprovodná vysvětlení, neznali jsme do poslední chvíle ani číslo bankovního účtu, kam se má platit záloha na daň. Podobné či stejné problémy měly ovšem všechny loterijní společnosti.

 

Tedy i sázkařští byznysmeni volají po stabilnějším právním prostředí? 

Ano. Z mého pohledu by bylo žádoucí, aby zde zavládlo stabilnější prostředí a legislativa se neměnila každým rokem. A když se změní, dotčené subjekty by měly mít čas se na změny připravit.

 

Jaké je daňové zatížení SAZKY? 

Když bych sečetl loterní daň, DPH (u nákladů vztahující se k loterní činnosti není možné uplatňovat vrácení DPH), daň z příjmu a náklady na sociální a zdravotní pojištění, tak SAZKA v roce 2012 zaplatila státu přes jednu miliardu korun, což byla přibližně jedna šestina jejich tržeb, tedy dosti velké procento.

 

Měli jste často finanční kontroly? 

Obecně loterní byznys je velmi kontrolovaným odvětvím ze strany Ministerstva financí (Státního dozoru) a finančních úřadů. Kontrola ze strany finančního úřadu u nás probíhala průměrně jednou za čtvrt roku.

 

Které řešení je podle vás lepší, loterní daň nebo příspěvek? 

Z pohledu SAZKY a neziskového sektoru bych řekl, že loterní daň není příliš šťastným řešením. Dřívější odvody na veřejně prospěšné účely (VPÚ) SAZCE a dalším subjektům, které jej platily, umožňovaly spojit se s konkrétními projekty v neziskové oblasti, což je podle mého názoru pro firmu i neziskový sektor efektivnější. Loterní daň se odvádí do státního rozpočtu a pak se určitým způsobem přerozděluje. Kompromisem mezi variantou odvodů a loterní daní by byl částečný odvod do státního rozpočtu a podporou definovaných projektů.

 

Když se vymýšlí nový sázkový produkt, kdo se na tom podílí? 

Srdcem společnosti je produktové oddělení. To vymýšlí hry, jejich pravidla a možnosti zatraktivnění. Nejde o jednotlivé nápady, výsledný produkt je vždy dílem týmové práce. Každý nový produkt je proto diskutován v rámci managementu i napříč společností. 

 

Jak se účtují vklady sázkařů, co představují? 

Jsou tržbami. Proti nim jdou náklady. Variabilní, tedy výhry, náklady na provoz terminálů, provize obstaravatelů, loterní daň, a dále fixní – marketingové, mzdové a režijní. Jako v každém jiném byznysu je interně kalkulováno, jaký je příspěvek jednotlivých nákladů na tržby společnosti.

 

Byl vůbec sázkařský sektor postižen krizí? 

Ano, byl. V době před vypuknutím ekonomické krize v roce 2008 měla SAZKA vyšší tržby než v následujících letech, i než má dnes. Pevně věřím, že se jí zase podaří tyto dřívější hodnoty dosáhnout, všichni zaměstnanci SAZKY pro to dělají maximum.

 

SAZKA má v číselné loterii 95 procent trhu. Jak je to s konkurencí? 

Do budoucna si myslím, že podobný poměr zůstane – SAZKA má silný brand, atraktivní hry, aktivní marketing a mnoho dalšího. Nemám obavy o ztrátu podílu na trhu. Spíš než na konkurenci by se firma měla zaměřit na zvětšování loterního trhu a být inovativním lídrem.

 

Co je tedy v současnosti pro společnost SAZKA největším balvanem? 

Největší balvany již byly odvaleny během restrukturalizace a už se nevrátí. V současné době společnost pracuje na několika projektech, které povedou k vyšším tržbám a zvýšení ziskovosti společnosti.

 

A jakým směrem se podle vás bude SAZKA rozvíjet? 

Rozvojových projektů je několik, jak v oblasti loterní, tak i neloterní činnosti. Například v budoucnu by ke klasickému sázení prostřednictvím terminálu mělo přijít internetové sázení také číselných loterií, což v současné době není zákonem povoleno. SAZKA bude určitě o těchto nových projektech včas informovat.

 

Sázení je specifický byznys, založený na emocích, intuici a touhách. Vy osobně také sázíte? 

Ano, sázím, myslím, že skoro každý zaměstnanec SAZKY sází. Je krásné si představovat skutečnost, co si za několik desítek či stovek milionů můžu koupit, co s tím všechno provedu. A podle našich statistik SAZKA v posledních letech generovala několik desítek milionářů, takže proč bych to zrovna nemohl být já.

 

Ladislav Jelínek začínal v útvaru Restrukturalizace ČSOB, kde byl odpovědný za řízení offshore struktury IPB (r. 2000), poté pracoval pro investiční banku Goldman Sachs na řešení pohledávek a věnoval se několika významným akvizicím a restrukturalizacím společností pro soukromé investory. V roce 2011 nastoupil do SAZKY sázkové kanceláře jako finanční ředitel. V současné době pracuje na několika projektech v oblasti restrukturalizací a finančního řízení společností.

Úvodní foto: © SP-PIC - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře