Marian Rašík, CFO PEGAS NONWOVENS: Absence závazného výkladu zákonů vytváří velikou nejistotu

„V Lucembursku funguje systém, který dává možnost získat od finančního ředitelství pro komplikované nebo nejednoznačně definované transakce závazné posouzení. Posouzení sice stojí 10 tisíc eur, ale máte naprostou jistotu, že na stejný problém bude nahlíženo shodně i při kontrole za několik let,“ říká Marian Rašík, finanční ředitel a člen představenstva společnosti PEGAS NONWOVENS.



V prestižní odborné anketě Finanční ředitel roku jste se letos umístil na druhém místě. Myslíte, že ocenění nějak změní vaši kariéru? 

Určitě ne. Ocenění beru spíše jako ocenění pro společnost PEGAS za dlouhodobě dobré finanční výsledky. Dobrý finanční ředitel je pouze jedním z mnoha faktorů, které podmiňují úspěch celé firmy. O to víc mě těší, že se nám podařilo dosáhnout tak dobrého umístění, navíc jako jediné privátní firmě mezi dvěma velkými státními společnostmi.

 

Marian RašíkJaké manažerské zásady se vám v životě nejvíce osvědčily? 

Upřímně řečeno, nejsem žádný velký příznivec manažerských zásad. Primárně je potřeba používat především selský rozum, neustále se vzdělávat, sledovat nové trendy, být pečlivý v přípravě a vytvářet alternativní scénáře řešení. Důležité je také nabízet prostor pro nové myšlenky a umožnit svým podřízeným a spolupracovníkům aktivně se podílet při hledání řešení. 

 

Ve společnosti PEGAS jste od roku 2009, jak hodnotíte své dosavadní působení? 

Hodnocení mého působení ve společnosti PEGAS je spíše otázka na mého šéfa. Za sebe musím říct, že jsem docela spokojený. PEGAS dlouhodobě vykazuje velmi solidní hospodářské výsledky, každoročně vyplácí svým akcionářům podíl na zisku s  atraktivním dividendovým výnosem a přitom neustále investuje do nových výrobních kapacit. V loňském roce jsme ve spolupráci s konsorciem významných bank uskutečnili kompletní refinancování skupiny PEGAS v objemu 180 milionů eur na období pěti let. Přes nepříznivou situaci, která panuje na finančních trzích, jsme přitom dosáhli atraktivní podmínky. Toto dlouhodobé financování nám dalo potřebnou jistotu, umožní nám investovat do nových kapacit a udržovat si tak pozici jednoho z globálních technologických lídrů. V této souvislosti bych rád zmínil naši zatím poslední výrobní linku, která byla spuštěna do provozu na podzim loňského roku. Investice do provozu této linky činily téměř 50 milionů eur a z velké části byly realizovány právě v minulém roce. Jedná se o unikátní technologii, která je první svého druhu na světě a dokáže vyrábět speciální materiály s vyšší přidanou hodnotou. I díky této investici se PEGAS stal největším evropským výrobcem netkaných textilií typu spunmelt.

 

A jaké jsou další plány? 

Zásadním strategickým počinem pro PEGAS bylo rozhodnutí o zahájení mezinárodní výrobní expanze, které jsme učinili v květnu minulého roku. Prvním krokem je výstavba výrobního závodu v Egyptě. V současné době finišují stavební práce a v říjnu by měla být zahájena montáž technologie. V tomto ohledu jsme velmi spokojeni, neboť se nám daří držet původní časový harmonogram, což není v tomto teritoriu vždy pravidlem. Spuštění výrobní linky do provozu očekáváme ve druhé polovině příštího roku.  

 

Jaká jsou specifika byznysu vaší společnosti z pohledu finančního řízení? 

Hlavním specifikem našeho businessu je dlouhodobé plánování. Abyste dosáhli úspěchu, musíte mít dlouhodobou strategii, sledovat trendy a úzce spolupracovat se zákazníky v oblasti výzkumu a vývoje. Jen pro ilustraci, časový úsek mezi rezervací nové linky a jejím spuštěním do provozu představuje 2,5 roku, což znamená, že musíte mít solidní představu o tom, co budete vyrábět a prodávat v horizontu tří až pěti let a podle toho volit vhodnou konfiguraci výrobní linky.

 

Co všechno změnila krize a recese ve společnosti PEGAS? 

Krize se nás dotkla zejména v oblasti technických materiálů, které představují zhruba deset procent celkové produkce. V našem hlavním oboru, což jsou materiály pro výrobu dětských plen a dámské hygieny, je situace relativně stabilní, protože se jedná o necyklický business a zpomalení v západní Evropě je kompenzováno růstem ve střední a východní Evropě. Na druhou stranu je jasné, že tlak na ceny ze strany některých zákazníků je značný, což je v našem oboru ještě zvýrazněno vysokou koncentrací zákazníků, jelikož je tento segment ovládán několika velkými hráči. Jedinou obranou pak je tlak na neustálé zvyšování vlastní efektivnosti a inovace, které ústí do nových produktů s vyšší přidanou hodnotou.  

 

Co považujete v současné době ve finančním řízení za klíčový problém? 

Z mého pohledu je to především oblast legislativy. Neustálé změny daňových a účetních zákonů, jejich nejednoznačnost a často i zmatečnost, nemožnost získat závazný výklad od daňové a státní správy vytváří u firem a investorů obrovskou nejistotu a významným způsobem zvyšuje jejich náklady na služby právního, auditorského a daňového poradenství. Například v Lucembursku přitom funguje systém, který vám dává možnost získat od finančního ředitelství pro komplikované nebo nejednoznačně definované transakce závazné posouzení. Zjištění stojí sice 10 tisíc eur, ale máte naprostou jistotu, že na stejný problém bude nahlíženo stejně i při kontrole za několik let. Toto mi v ČR strašně chybí, výklad finančního úřadu dnes může být totiž diametrálně odlišný od stanoviska za několik let. A přitom pozitivní efekt pro státní rozpočet by taky jistě nebyl zanedbatelný.

 

Uvítal byste vstup CR do eurozóny? Jak hodnotíte projekt společné evropské měny? 

Projekt společné evropské měny určitě přinesl mnoho pozitiv a úspor v korporátní sféře, ale zcela jasně se ukazuje, že nebyl domyšlený a šlo spíše o politické než ekonomické rozhodnutí. Za současného stavu, kdy spousta zemí nedodržuje závazná pravidla, chybí automatické sankce za jejich porušování, dluhy některých zemí se stávají nadále neudržitelnými a je jen otázkou času, kdy dojde k jejich defaultu, přičemž není ochota přijmout tvrdá, byť politicky bolestivá řešení, je dle mého názoru tento projekt odsouzen k neúspěchu. Je potřeba přijmout radikální opatření k řešení zadluženosti včetně restrukturalizace a odpisů části dluhů, včetně možnosti exitu. Bohužel, vlivem lobbistických skupin z finanční oblasti, které nechtějí nést ztráty svých špatných investičních rozhodnutí, je namísto restrukturalizace dluhů upřednostňována cesta tištění nových peněz, která nezadržitelně musí vyústit v inflaci.  

 

 

Marian Rašík: Po absolutoriu ekonomické fakulty VŠB - TU v Ostravě zahájil svoji profesní dráhu jako auditor ve společnosti Coopers & Lybrand. Následně osm let působil v bankovním sektoru, ve Všeobecné úvěrové bance a ABN AMRO Bank. Od roku 2003 byl finančním ředitelem společnosti Vítkovice Strojírenství a.s. a členem představenstva Vítkovice Holding. V letech 2007 až  2009 pracoval v poradenské firmě Corpin Partners. V září 2009 byl jmenován finančním ředitelem a členem představenstva společnosti PEGAS NONWOVENS. Hovoří plynně anglicky, rusky a polsky. V letošním ročníku prestižní ankety Finanční ředitel roku se Marian Rašík umístil na druhém místě. Důvodem nominace byl zejména jeho podíl na refinancování skupiny PEGAS a zavedení systému řízení pracovního kapitálu s následným pozitivním dopadem na EBITDA společnosti.

Úvodní foto: © coramax - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře