Markéta Stržínková, Atradius: Firmy jsou si ochotny připlatit za odpovídající krytí

„Oproti předchozímu roku se zkrátila průměrná doba zaplacení faktur ze 41 na 39 dnů,“ říká Markéta Stržínková, ředitelka společnosti Atradius pro střední a východní Evropu.



Jakou má pojištění pohledávek budoucnost? Jak je to v České republice s propojištěností? 

Pojištění pohledávek se v České republice v posledních deseti letech stalo nezbytnou součástí řízení úvěrových rizik velkých firem. Předpokládané odhady propojištěnosti se pohybují mezi 12 až 13 procenty, což je vztah pojištěných obratů k HDP. Vyšší propojištěnost je mezi firmami nad 1,5 mld. Kč, v posledních letech byla největší poptávka v segmentu 500 až 1,5 mld. Kč a předpokládáme, že produkty se budou dále více prosazovat mezi malými a středními podniky, kde je propojištěnost kolem 0,5 až 1 %.

 

Markéta StržínkováJaké typy pojistek může česká firma uzavřít? Svého času existovala například i pojistka proti válečným rizikům... 

Firma hledá pojištění podle typu produktu nebo služby, kterou vyrábí nebo dodává. Pokud se jedná o investiční celky nebo delší splatnosti nad dva roky, bez výjimky jsou firmy zajištěny u státních exportních agentur, které mají potřebné zdroje financování na tyto zakázky. Naopak komerční pojišťovny se zaměřují na krátkodobé splatnosti do dvou let, ale drtivá většina poptávky na pojištění je pro splatnosti faktur do 120 dní. Rizika, která jsou v rámci krátkodobého komerčního pojištění zajištěna, jsou komerční riziko nezaplacení pohledávky v důsledku platební neschopnosti (nezaplacení pohledávky v době zpravidla šest měsíců od splatnosti) nebo platební nevůle (např. konkurz na majetek dlužníka). Tzv. teritoriální respektive politická rizika, jako je embargo, moratorium, válečné události a živelné pohromy pojistit lze, dokonce pro některá území je připojištění povinné, jako například Ukrajina nebo země Jižní Ameriky.

 

Zaznamenali jste v důsledku ekonomické krize změny v poptávaných službách? 

Zvýšil se zájem o kvalitu informací a upisování. Pojišťovny po zkušenostech z let 2008 až 2009 vylepšily své modely kontroly rizika, pracují s daleko kvalitnějšími a aktuálnějšími daty o firmách. Firmy jsou si ochotny připlatit za odpovídající krytí. Cena zpravidla není při rozhodování na prvním místě, i když po odeznění krize došlo k poklesu sazeb především z důvodu vstupu dalších pojistitelů na trh. Tento krátkodobý vývoj se však vždy odráží ve výsledcích pojišťoven. Firmy by proto měly při rozhodování sledovat hospodaření pojišťovny. Objem vyplacených škod vždy svědčí o kvalitě upisování, poměr vyplacených škod k zaslouženému pojistnému by se neměl dostat přes 50 %.

 

Ve kterých oborech spatřujete větší riziko? Proč? Jak se proměňuje rizikovost oborů v čase? 

V České republice stále vede papírenský průmysl a výroba plastů (velká závislost na ceně vstupních surovin) s téměř devíti respektive šesti konkurzy na 1000 firem (zdroj: Creditreform). Od roku 2008 stagnuje v závislosti na omezování investic státu a domácností stavebnictví a návazné obory jako je obchod se stavebním dřevem a ocelí do stavebnictví. Především dřevařský průmysl zaznamenává v posledních měsících velké problémy a dochází především k neočekávaným insolvencím u větších firem. Rizikovost jednotlivých oborů kopíruje hospodářský cyklus, kde se ČR momentálně nachází ve stagnaci, domácnosti omezují poptávku po spotřebním zboží a firmy jsou všeobecně opatrnější v odhadech růstu. Na druhou stranu pozitivně vnímáme, že se české firmy velmi dobře vyrovnaly s finanční krizí a jsou lépe připraveny na horší časy.

 

Liší se i rizikovost jednotlivých oborů podle zemí? 

Budu opakovat dnes běžně skloňované země eurozóny, které pro nás představují vyšší riziko, jako jsou Portugalsko, Itálie, Španělsko. Jejich protipólem a tahounem českého exportu je Německo, Rakousko a dále asijské země jako je Thajsko, Indie nebo Čína, kam směřuje stále více exportérů. Zeptáte-li se mne dnes na Řecko, odpovím možná překvapivě. V této zemi se nám totiž v posledních letech dařilo a škody, které jsme zde zaznamenali, byly téměř pod průměrem. Nevylučuji ovšem, že současný stav může situaci zhoršit, ale klienty na to včas připravujeme.

 

Češi jsou známí jako vynalézavý národ. Jak se za roky vašeho působení v oboru změnily pojistné události a podvody? Je jich více? Máte nějaký kuriózní příklad? 

Podvod, který by byl dotažen až do konce včetně soudu, odsouzení, snad v našem oboru ani nenastal. S rostoucí krizí a zkušeností českých firem se objevují klasické podvody známé ze zahraničí, jako je vedení různých dokladů pro finanční úřady, banky a pojišťovny. Asi nejvíce odstrašující případ poslední doby byl podnikatel, který vytvořil soustavu vzájemně propojených akciových společností s akciemi na majitele. Ty si buď na holding, nebo na dceřiné společnosti braly úvěry a navzájem se zaručovaly. Dokonalé finále bylo financování faktur přes faktoring a leasing, kde přes tyto umělé struktury zmíněný podnikatel generoval předprodeje zboží mezi jednotlivými firmami holdingu, které se tvářily samostatně a ty pak byly profinancovány. Výborně vymyšlené, dodnes se nepodařilo nic prokázat. Mimochodem podnikatel existuje a funguje v oboru pod jinou značkou dále. Protože se jedná o známou firmu, čekám, že do pěti až sedmi let, kdy bude opět vše „zapomenuto“, dokáže podobný kousek zopakovat.

 

Není za problémovostí špatná platební morálka? Jak je na tom Česká republika? 

Podle posledního průzkumu platební morálky, kterou jsme zveřejnili, české firmy platí naopak rychleji. Oproti předchozímu roku se zkrátila průměrná doba zaplacení faktur ze 41 na 39 dnů. Čeští respondenti v průzkumu uvedli v průměru dobu inkasa v délce 39 dní (u domácích i zahraničních pohledávek), což je o deset dní méně, než kolik činí průměrná lhůta splatnosti. Podíl vykázaných faktur po splatnosti (33 % domácích, 32 % zahraničních) v České republice klesl a v rámci průzkumu se přiblížil průměru. Více než polovina firem upřednostňuje dodávky za hotové a tento způsob je také zmiňován jako nejčastější ochrana proti nezaplacení.

 

Jaká jsou rizika exportu? Na co by si měl dát český obchodník v cizině pozor? 

V první řadě by si měl vybrat spolehlivého partnera, zvolit vhodné zajištění pohledávky a kvalitní financování. Pro případ nezaplacení je nutné vědět, kam se obrátit, když pohledávku budete potřebovat vymáhat. V tom všem pomáhá pojišťovna pohledávek, která disponuje vlastní databází informací o odběratelích, doporučí dostatečné zajištění, pohledávku může postoupit na financující banku a v případě nezaplacení je schopna provést v zemi odběratele inkaso pohledávky.

 

Přikláníte se k větší obchodní orientaci na západ nebo na východ? 

Jako pojišťovna pohledávek se musíme orientovat tam, kde obchoduje náš zákazník. Trhy se výrazně nepřesunují ze dne na den, Česká republika je tradičním vývozcem do Německa, Polska, Rakouska, ale v hledání nových trhů začínají exportéři zvýšenou měrou poptávat Rusko, Ukrajinu, jižní Evropu a co nás těší, i Čínu, která představuje obrovské možnosti.

 

Úvodní foto: © alphaspirit - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře