Michal Veselý, KUPEG: Roste počet úvěrových podvodů

"Je proto důležité, aby podnikatelé shromažďovali informace ze všech dostupných zdrojů a sdíleli je pokud možno mezi sebou,“ říká Michal Veselý, generální ředitel KUPEG úvěrové pojišťovny.



Michal VeselýOd 1. července 2013 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, jejímž cílem má být zlepšení platební morálky. S trochou nadsázky se ptám, jestli nebude nyní úvěrové pojištění zbytečné? 

Toho se rozhodně neobávám. Novela obchodního zákoníku a Nařízení vlády o výši úroků a poplatku z prodlení implementují do české legislativy Směrnici 2011/7/EU z 16. 2. 2011. Směrnice vznikla jako reakce na to, že mnoho pohledávek je hrazeno dlouho po splatnosti. Tato praxe má negativní dopad na likviditu a komplikuje finanční řízení podniků. Důsledkem je často druhotná platební neschopnost.

Novela obchodního zákoníku se snaží regulovat oblast pohledávek stanovením maximální doby splatnosti, ale to neznamená, že bude mít přímý vliv na zlepšení platební morálky. Paradoxně se může platební morálka zhoršit, protože některé firmy nebudou schopny svým dodavatelům zaplatit v zákonem stanovených lhůtách. Může k tomu dojít z různých důvodů, například proto, že jim jejich odběratelé platí s delší splatností. Platební morálka by se dala definovat jako zaplacení dodavateli v dohodnutém termínu, a to novela obchodního zákoníku přímo nezajistí. Stále je prioritní jak se firmy mezi sebou dohodnou a hlavně jak budou své dohody dodržovat.

 

Nepřispěje novela obchodního zákoníku alespoň k lepší vymahatelnosti pohledávek? 

Kdo nebude schopen nebo ochoten platit, toho nová opatření nedonutí. Jeho věřitel se bude muset stejně obrátit na soud. Jedinou novinkou v tomto smyslu je, že smlouva, která neodpovídá novele, může být prohlášena za neplatnou. Ale využití takové možnosti je problematické. K čemu bude podnikatel prohlašovat svou smlouvu za neplatnou, když mu dodavatel nezaplatil? Stejně by se musel soudit. Pokud by měl obchod pojištěn, je vše ještě problematičtější, protože pojištění nekryje obchodní transakce, které jsou v rozporu se zákonem a tedy neplatné.

Pro firmy je mnohem efektivnější, když se budou snažit získávat co nejvíce informací o svých odběratelích, dobře tyto informace vyhodnotí a pak teprve udělají kvalifikované rozhodnutí, s kým obchod uzavřou. Pak by měly dbát na management pohledávek. Zejména malé firmy evidenci a kontrole splatnosti pohledávek nevěnují dostatečnou pozornost a dluhy zjišťují někdy až s velkým zpožděním.

Celou situaci vyostřuje vzrůstající počet úvěrových podvodů, čemuž ekonomická situace nahrává, protože někteří podnikatelé chtějí získat zakázku za každou cenu a přestávají být opatrní. Podvodníci jsou poslední dobou mnohem otrlejší. Mnozí se vůbec nebojí odhalení svého podvodu. Okradou firmy v jednom městě, a když vše vyjde najevo, klidně se přesunou jinam. Proto je důležité, aby podnikatelé shromažďovali informace ze všech dostupných zdrojů a pokud mohou, sdíleli je mezi sebou. Vše známe z vlastní praxe. Máme velmi dobré vztahy s našimi klienty a získáváme od nich řadu cenných údajů, které potom pomáhají jiným, aby nenaletěli. Rozhodli jsme se také, že proti podvodníkům budeme postupovat razantněji. Jen v posledním čtvrtroce jsme podali dvě trestní oznámení.

 

Co si od podávání trestních oznámení slibujete při dnešní soudní praxi? 

Nedoufáme v žádné zázraky, ale řekli jsme si, že někdy se začít musí. Je nutné, aby se policie a soudy těmito podvody zabývaly. Podnikatelé většinou žaloby nepodávají, protože nevěří, že by podvodník mohl být dopaden nebo že by dokonce dostali zpět něco ze svých peněz. Na to samozřejmě podvodníci spoléhají. My, jako velká pojišťovna, máme přece jen více možností. Chceme také našim klientům pomáhat s podáváním žalob, pokud se pro ně rozhodnou.

 

Přestože ekonomická recese přináší větší úvěrová rizika, procento pojištěných podnikatelů, zejména těch malých a středních, je poměrně nízké. Jako důvod často uvádějí, že úvěrové pojištění je drahé a administrativně náročné… 

Úvěrové pojištění není drahé. Pojistné činí nějaká promile z objemu obchodu. Podle mého názoru ale mnohé malé a střední firmy nechápou správně jeho význam. Dívají se na pojistné jako na nepříjemnou nákladovou položku. Jenže nejde o prostý výdaj, ale o investici do ochrany pro případ příchodu špatných časů nebo neočekávaných událostí.

Firmy mají v podstatě dvě možnosti jak se chránit před nenadálými událostmi. Mohou buď šetřit a dělat si vlastní rezervy na velké ztráty s tím, že jde o mrtvý kapitál, který nemohou investovat do svého podnikání, nebo se mohou pojistit. Malé a střední firmy většinou ani nemají na výběr, protože jen těžko něco ušetří. Jsou také zejména v době recese mnohem zranitelnější a každá větší ztracená zakázka je může vážně ohrozit. Proto je pro ně pojištění obchodních úvěrů zvláště důležité.

Co se týká administrativní složitosti je úvěrové pojištění samozřejmě o něco náročnější, ale například s naší pojišťovnou mohou klienti vyřídit naprostou většinu záležitostí on-line. V současné době aktualizujeme naše produkty pro velké firemní klienty a hned poté se pustíme do dalšího zjednodušení produktů pro malé podnikatele.

 

Když jsme spolu hovořili na začátku loňského roku (rozhovor je zde), byl jste ohledně výhledu české ekonomiky poměrně optimistický. Nedostáváme se z recese mnohem pomaleji, než se čekalo? 

Výpovědní hodnotu oficiálních ukazatelů bych nepřeceňoval. Zvýšit HDP není žádný velký problém, stačí pár velkých státních zakázek a dotací. Jen to musí někdo zaplatit. Otázka ale je, zda zvýšení HDP vždycky signalizuje skutečné oživení ekonomiky, zda přináší dlouhodobý efekt a podporuje další růst, nebo jestli jde jen o projídání peněz.

Pokud máte na mysli chování podnikatelů, tak ti jsou v Česku, řekl bych, konzervativnější a opatrnější. Nechtějí se zatím pouštět do velkých investic, spíše si dělají rezervy, protože nevěří, že by jim v případě těžkostí někdo půjčil. V řadě podnikatelských odvětví je míra zisku mnohem menší než před krizí. Záchranný polštář desetiprocentních až dvacetiprocentních marží už splaskl a není prostor pro ztrátové obchody. Opatrnost je tedy logická, což ale neznamená, že firmy nejsou připraveny na rozšíření výroby, jakmile se oživí poptávka a najdou dobrého zákazníka.

 

Jaký druh podpory nebo dotací ze strany státu by pomohl podnikatelům překonat snadněji recesi? 

Dotace nepomohou. Z devadesáti procent jde o vyhozené peníze, a navíc deformují trh. Českým podnikatelům by opravdu pomohlo stabilní podnikatelské prostřední, obnovení důvěry v obchodní vztahy a fungování práva, což je ovšem zdlouhavý a velmi namáhavý proces. Vládní prorůstovou politiku bych přirovnal spíše k instalování hezkých nových laviček na břehu páchnoucího a zabahněného rybníka. Vše je sice na první pohled efektní, ale rybník to nevyčistí.

Těší mě ale, že firmy a podnikatelé se snaží vlastními silami přizpůsobit nové situaci a učí se podnikat v tvrdších podmínkách, které vznikly v důsledku krize. Ukázal bych to na jednom názorném příkladu. Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu jsme si pro interní potřebu zpracovali analýzu, která ukazuje změny orientace exportu českých firem. Z grafu vyplývá, že se chovají velmi racionálně a podnikatelsky. Klesá vývoz do Itálie, Španělska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska a některých dalších států, které mají vnitřní ekonomické a finanční problémy. Čeští podnikatelé zvýšené riziko citlivě reflektují a hledají nové obchodní kontakty se zeměmi, které jsou třeba i vzdálenější, ale z hlediska odbytu perspektivní, jako je Rusko, Turecko, Čína, Izrael nebo Kanada. Pro nás jde o vítaný jev, protože je můžeme doprovázet. My i naše mateřská pojišťovna nová teritoria dlouhodobě pojišťujeme, a proto firmám můžeme poskytnout kvalitní informace o místních podmínkách i eventuálních obchodních partnerech.

Úvodní foto: © Chris Bett - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře