Na co si dát pozor u půjček v nebankovním sektoru

Zprostředkovatelé vás připraví o maximálně desítky tisíc korun, oddlužovací společnosti o desítky až stovky tisíc a lichváři požadující neúměrné zajištění půjčky o celý váš majetek, Vyplývá to z výzkumu, který nechali udělat poskytovatel nebankovních půjček, Provident Finacial, Měšec.cz a Poradna při finanční tísni, jehož výsledky byly představeny na konferenci Credit Forum 2013.



Nejnebezpečnější neférovou praktikou je nepoměrně zajištění spotřebitelského úvěru. Existují případy, kdy věřitelé požadovali za stotisícovou půjčku ručení nemovitostí. „Dělalo to dojem, že poskytovatel se od prvopočátku soustředil na okamžik, kdy zákazník nebude schopen platit a on mu po tom zajištění skočí,“ uvedl Tomáš Kolek, Risk Director z Provident Financial.

 

Jak průzkum probíhal? 

„Mystery shoping, tedy průzkum, jakým způsobem poskytuje tzv. šedá zóna nebankovního sektoru žadatelům úvěry, jsme zadali agentuře. Pro účely průzkumu jsme si stanovili tři kategorie žadatelů: matku samoživitelku s minimálním příjmem (sociální dávky a mateřská dovolená), navíc zadluženou, ženu s dostatečným příjmem a s vlastním bytem a ženu bez vlastního příjmu, která se chce zadlužit bez vědomí manžela,“ popisuje typologii „klientů“ Tomáš Kolek. Průzkum probíhal v Brně a Praze, dále v krajích Moravskoslezském, Ústeckém a Zlínském. Celkem bylo prověřeno 120 originálních telefonních čísel. Pocházela z médií, inzertních novin typu Annonce, z Blesku a Avízo. Dále bylo využito inzertních letáků, které jsou vhazovány do domovních schránek nebo jsou v nákupních centrech. Část kontaktů pocházela též z inzerce vylepené v městské hromadné dopravě v Ostravě, Zlíně, Brně a Ústí nad Labem. 

 

Sjednání schůzky vyjde na tisíce 

Z výzkumu vyplynulo, že 60 procent telefonních čísel inzerovaných v médiích patří zprostředkovatelům půjček. Ti od zákazníků požadují osobní údaje a poté shání vhodného poskytovatele. Někdy jednají jménem poskytovatele, někdy se jen tak tváří. Ve čtvrtině případů bylo poskytnutí půjčky vázáno na uzavření další smlouvy, například o životním pojištění. Okolo 70 procent telefonních čísel odkazovalo na placenou linku s předvolbou 900 a s tarifem 95 Kč za minutu. Průměrná cena hovoru, která vedla k dojednání schůzky s obchodním zástupcem, byla 1100 korun!

 

Nemáte příjem? Pak máte zprostředkovatele 

Pokud má žadatel stabilní příjem, bylo mu nabídnuto zprostředkování půjčky u nějaké finanční instituce. Pokud nemá příjem ani majetek, je přepojen na placenou linku s tarifem 95 Kč za minutu. Pokud není nucen uzavřít životní pojištění, platí poplatek 3 až 5 tisíc. Pokud je donucen pojištění uzavřít, poplatek ho přijde na 3000 plus 15 000 za životní pojištění.

Pokud mu je ale půjčka zamítnuta, poplatek se mu už nevrátí. Podobná praxe je i u životního pojištění, které v případě zamítnutí půjčky nezaniká. Klient ho tak musí buď platit dál, nebo pod pokutou (například 15 tisíc korun) vypovědět.

 

Smlouvu si nepřečtete 

Pouze dva inzerující subjekty byly ochotny poskytnout předem znění smlouvy, ale ani v jednom případě si zájemce nemohl odnést ze schůzky smlouvu, ani povinné předsmluvní informace. Zajímavé je, že pouze polovina z testovaných čísel požadovala doložení příjmu, přestože posouzení schopnosti klienta splácet je zákonná povinnost.

 

Oddlužení není problém

Pokud má klient dluhy, je mu nabídnuto oddlužení, To funguje tak, že například stotisícový dluh se rozdělí mezi pět věřitelů, po dvaceti tisících. Po oddlužení dluží dlužník oddlužovací firmě kromě 100 tisíc dalších 6000 za poplatky a 20 % z dluhu. Navíc se může přidat penále z prodlení.

Dalším z velkých nešvarů je zneužívání nevyplněných směnek (takzvaných bianco směnek), kam neféroví věřitelé mohou napsat jakoukoliv částku, kterou potom po dlužníkovi vymáhají. Jsou známy i případy, že klient svůj dluh zaplatil, ale věřitel na něm ještě vymáhal částku, kterou napsal na směnku.

 

Kýžená novela je na světě 

K nápravě výše uvedených neférových praktik by měla pomoci novela zákona o spotřebitelském úvěru, která začala platit 25. 2. 2013. Novela tyto nekalé praktiky v podstatě zakazuje: zakazuje placené linky, nepřiměřené zajištění úvěru, směnky.

Nově bude muset věřitel ještě před tím, než úvěr poskytne, žadatele pořádně proklepnout. Posouzení jeho úvěruschopnosti musí provést s takzvanou odbornou péčí. Novela zákona postihuje i zprostředkovatele půjček. Ministerstvo financí chce změnou v této oblasti zabránit jak účtování přemrštěných poplatků za zprostředkování půjček, tak nucení žadatelů do sjednání životního pojištění pod záminkou, že to zvýší jejich bonitu.

Nově bude muset být smlouva o zprostředkování úvěru písemně a spotřebitel v ní musí být informován o právu na odstoupení. Pokud zprostředkovatel nezajistí obstarání půjčky do 14 dnů, může klient od smlouvy odstoupit. Pokud to udělá, smlouva se zruší a zprostředkovatel musí klientovi vrátit i zaplacený poplatek. Pochopitelně zaniknou i případné další doplňkové smlouvy (například životní pojištění) vázané na smlouvu o půjčce. Ručení nemovitostí za nízkou půjčku už po platnosti novely nebude možné. 

A jak poskytovatelé z šedé zóny budou kontrolováni? „Od kontroly je tu Česká obchodní inspekce, která je regulátorem nebankovního sektoru a dále další státní dozorové orgány.

Šedá zóna existuje od nepaměti. Sice jsme už  udělali několik podobných průzkumů, ale tento poslední z loňského roku dává docela zajímavé výsledky. Myslím, že výsledky průzkumu pomohly k přijetí novely zákona. A zákonný rámec je první krok, osvěta je druhý krok a vymáhání pokut za porušení zákona je krok třetí. Důležitá je sankce, která bude firmě za použití neférových praktik hrozit,“ mínil Tomáš Kolek.

 

 

 

Úvodní foto: © artush - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře