Poptávka firem po zaměstnaneckých benefitech roste navzdory krizi

Peníze už dávno nejsou jedinou možností, jak motivovat zaměstnance. Mezi nejvyužívanější zaměstnanecké benefity patří i příspěvky na životní pojištění a penzijní připojištění.



„Kromě toho, že firmy poskytnou zaměstnancům cenný benefit, budou rovněž realizovat zajímavé finanční úspory. Pokud mluvíme o této oblasti, maximálních příspěvků je dosahováno v menších firmách o 30 až 50 zaměstnancích. Příspěvky se blíží až k daňově nejvýhodnější hranici 2000 Kč měsíčně. U větších společností to bývá kolem šesti až osmi set korun měsíčně. V posledních letech rovněž registrujeme pravidelné navyšování příspěvků, vždy zhruba o sto či dvě stě korun, které mnohdy kopíruje vývoj kolektivních vyjednávání. Obecně platí, že nejvíce peněz na benefity dostávají zaměstnanci v Praze, ve Středočeském kraji, což souvisí hlavně s konkurencí na trhu práce v dané lokalitě,“ uvádí Jiří Král, ředitel korporátních klientů České pojišťovny.

Zaměstnanecké benefity v oblasti pojištění vykazují v poslední době nové trendy. Postupně k nám ze zahraničí proniká trend tzv. skupinového rizikového pojištění osob. To se může stát doplňkem právě k „spořicím“ typům pojištění. „Dosud bylo zvykem, že jej využívaly hlavně pobočky zahraničních společností působící na českém trhu, aby zaměstnanci jedné společnosti dostávali na celém světě stejné benefity. To také vedlo české pojišťovny k tomu, aby svoji nabídku v této oblasti upravily,“ popisuje situaci v oblasti skupinových rizikových pojištění Jiří Král. V nabídce tuzemských pojišťoven jsou skupinová riziková pojištění již řadu let, ale jejich současný model nefunguje příliš dlouho. Teprve po legislativních změnách v penzijním připojištění a na základě aktuální poptávky klientů byl produkt „oživen“ a byly k němu přidány další výhody. Podstatou pojištění je pojištění pouze na čistá rizika - smrti, trvalých následků úrazu, nebo plné invalidity. Tedy bez spořící složky. „Ze strany firem je zájem i o další druhy připojištění, která se váží k těmto rizikům, jako je pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti nebo hospitalizaci v nemocnici a prostor se otevírá i pro další. Výhodou určitě je, že i když je majitelem smlouvy firma, umožňujeme po úpravě vinkulovat pojistné krytí ve prospěch zaměstnance,“ dodává Jiří Král.

Jednou z výhod skupinového rizikového pojištění je to, že jde o daňově uznatelný náklad pro zaměstnavatele. U zaměstnance se částka pojistného přidaňuje. Ale i tak je pojištění nejvýhodnější možností, jak se pojistit, a to hlavně pro jeho cenu. Skupinové pojištění totiž riziko rozkládá do kolektivu a dochází tak k realizaci zajímavějších sazeb, a tím se mohou projevit výrazné úspory. Co se týká případu, kdy zaměstnanec odejde z firmy, pojištění je výhradně navázáno na zaměstnanecký kontrakt. To znamená, že pokud zaměstnanec z firmy odejde, automaticky vypadává ze seznamu pojištěných osob, který zaměstnavatel pojistiteli předkládá. Tento systém je administrativně velmi jednoduchý.

A jak systém příspěvků na zaměstnanecké benefity funguje v České republice? Faktem je, že pojišťovny, penzijní fondy a komerční sféra vůbec pomáhají státu motivací lidí spořit si na důchod. Systém však nemůže fungovat bez výraznějších příspěvků. Průměrný příspěvek zaměstnaneckých produktů je stále nízký. „Pokud by stát vytvořil systém zajímavějších odpočtů nebo legislativních pobídek, jak motivovat zaměstnavatele k přispívání vyššími částkami, určitě by zajištění na stáří bylo kvalitnější. Vždyť dnes má například penzijní připojištění 4,4 milionu lidí, ale jen necelý milion dostává příspěvek od zaměstnavatele,“ říká Jiří Král a dodává „Pokud by toto skupinové rizikové pojištění patřilo mezi příjmy zaměstnanců, které jsou osvobozené od daně a odvodů sociálního a zdravotního pojištění, tak by s nadsázkou mohlo toto pojištění fungovat v každé druhé firmě.“

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře