Přebytek kapitálu na bankovním trhu a dopad na investiční nástroje

Proč se dají aktuálně zajistit hypotéční úvěry s úrokem i pod 2 % p.a.? Ukládá si někdo prostředky na spořicí účty s úročením pod 1 % p.a.? Dají se prodat dluhopisy s výnosem pod 5 % p.a.? Proč akciové trhy neustále rostou? A jistě by se našlo mnoho dalších otázek, které každý den zaznívají kapitálovým trhem.



Pojďme se podívat na drobnou ukázku konsekvencí, o nichž dokážeme sice uvažovat, ale konstantní otázkou na stav kapitálového trhu zůstává „quo vadis“.

 

Odkud vane vítr?

Aktuální stav kapitálových trhů hovoří o přebytku volného kapitálu a většina bankovních domů neustále přemýšlí „kam s ním“. Ekonomika je sice nominálně ve stavu progrese, ale to jen díky zadlužování na úkor budoucích generací. Dá se tedy o růstu v takovém případě hovořit? K podpoře produktivity se přidává i intervence ČNB na oslabení koruny s cílem zlepšit situaci domácí produkce při exportu a dlouhou dobu držená nízká sazba centrálních úroků. Ta je právě klíčovým hybatelem situace.

 

Hladce...

Na jedné straně je možné získat úvěry za velmi zajímavých podmínek, nicméně je třeba si uvědomit, jaké má nízká sazba skutečné důsledky. Je nízká sazba na úvěru stěžejní motivátor, že si vezmete hypotéku na bydlení? Určitě nikoli, samozřejmě podpůrný efekt tu jistě je. Opačným příkladem však může být, že ale přivádí řadu spekulantů a může tak navyšovat i celkovou rizikovost portfolia úvěrů, Banky jako důsledek těchto pohybů zpřísňují podmínky pro poskytnutí a tím i snižují celkové objemy poskytnutých úvěrů.

 

... a obrace

Na druhé straně by snižování úrokových sazeb na pojištěných bankovních vkladech mělo vést k hledání jiných alternativ zúročení, ale to má jistá omezení a úskalí. Prvotní je finanční gramotnost investorů a čas věc vůbec řešit. Celá řada movitých lidí má prostředky v bankách na produktech, u kterých ani nezná aktuální podmínky. Dalším aspektem je rizikovost, neboť odklonem od konzervativních vkladů přichází investor o garance v podobě pojištění. Zároveň ve stavu zpřísněných pravidel bank se mohou stávat ostatní nástroje rizikovější, neboť některé projekty jsou investovány jinými způsoby (typicky dluhopisově) a to pak zvyšuje průměrnou rizikovost této skupiny nástrojů, což nutí investory stávat se konzervativnějšími, a situace se tak začíná jevit „samosvorná“. Osvědčení emitenti poklesu peněžního trhu samozřejmě rádi využijí příležitosti, proč by si ostatně půjčovali drahé peníze, a úrokové sazby směnek či dluhopisů posunou také dolů. Naopak novým subjektům často nezbývá, než překlopit zobáček na vahách rizika a zisku neadekvátní náloží procent, čímž si ale na sebe mohou „vykopat past“.

 

Komu ku prospěchu

Tato situace by měla nahrávat fondům, které klientům nabídnou diversifikaci, avšak záleží na kvalitě a ceně takového fondu. U celé řady fondů často oba tyto parametry pokulhávají. I proto někdy investoři, kteří jsou ochotni akceptovat „nezaručené“ výkony nástrojů, jsou nalákáni do akciového trhu, a to typicky v nejméně vhodný čas, čemuž odpovídá i aktuální situace, nicméně i trhy na maximech nabízí zajímavé investiční příležitosti. Podle mého názoru tedy extrémně nízké úrokové sazby nevytváří zdravé investiční prostředí, neadekvátně zvyšují podíl provozních (funkčních) nákladů kapitálového trhu na celkových maržích a někdy ani neumožňují ochránit kapitál proti zubu inflace.

 

 

Autor Jan Krejsa (další jeho článek zde) pracuje jako výkonný ředitel ve společnosti I. česká makléřská, s.r.o.

 

 

 

 

Úvodní foto: © dimasobko - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře