Úspěšně fungujících PPP projektů jsou v ČR desítky, jen se jim tak neříká

„Realizovat zakázku formou PPP projektu je pro soukromou firmu skvělé zejména z hlediska plánování cash flow,“ říká Vladimír Sloup, výkonný ředitel Asociace PPP.



Na konci května dala vláda zelenou prvnímu velkému PPP projektu, vybudování ubytovny a hotelu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Jak hodnotíte dosavadní historii PPP projektů v České republice? 

Správně říkáte, že jde o první velký projekt, který se dostal až do fáze podpisu smlouvy. Jde skutečně o první projekt, který neskončil v přípravné fázi, tak jako například projekty soudních dvorů, věznic s ostrahou nebo třeba projekt dálnice D3. Rozhodně však nejde o první „porevoluční“ PPP projekt jako takový. Pokud budeme za novodobý start PPP projektů u nás považovat rok 1989, tak ještě dlouho před tím, než se začaly připravovat zmíněné a známé velké centrální projekty, začaly být formou PPP provozovány například prádelny či stravovací provozy v nemocnicích. Ty byly převedeny na soukromníky, kteří pak měli následně za povinnost dále investovat a zlepšovat provozní stav. Na druhou stranu nemocnice garantovala, že bude dodávat dohodnutý počet lůžkovin a prádla. Provozovatelé si mohli také dále vydělávat i na jiných zakázkách, které si sehnali sami. Technologie a prostory ale dále patřily nemocnici, projekt byl dohodnutý například na deset let. Tyto projekty tedy už z hlediska principu fungování můžeme označit jako PPP projekty, jen je tak nikdo běžně nenazýval.

 

Realizovaly se ještě nějaké další menší projekty? 

Ano, jednalo a jedná se především o municipální projekty, například vodárny, to jsou v podstatě čistě koncesní projekty. Zde je předmětem smlouvy buď provozování stávající infrastruktury, nebo jde o vybudování infrastruktury nové a následné vybírání vodného a stočného přímo od koncových uživatelů – tedy od občanů, přičemž poplatky jsou samozřejmě regulované. Patří sem také projekty veřejného osvětlení, například v Praze. V Tachově funguje formou PPP fotbalový stadion, na základě PPP koncesí jsou provozovány už i dva domovy důchodců.

Kdybych měl stav PPP v nás stručně shrnout, tak lze říci, že složitá situace je jen v oblasti velkých centrálních zakázek, kde je v tuto chvíli po podpisu smlouvy jediný projekt. Pokud jde ale o menší projekty, tak těch už dnes fungují desítky. Neustále přitom přibývají další, například těsně po podpisu je smlouva na parkovací dům v Plzni, končí také soutěž na zimní stadion v Říčanech.

 

Co byste označil za hlavní výhodu PPP projektů? 

Jednoznačnou výhodou je soustředění se na celoživotní cyklus investice, v tom je zásadní odlišnost od zakázky realizované klasickým výběrovým řízením. U klasických výběrových řízení se velmi často zapomíná právě na to, že náklady nevznikají jen samotnou stavbou, ale z velké části také jejím provozováním. Zajímavé přitom je, že v běžném životě většina lidí uvažuje správně a například na nákup auta se dívá jako na dlouhodobou investici. Neposuzují jen jeho cenu, ale sledují i provozní náklady, tedy spotřebu, cenu povinného a havarijního pojištění, cenu náhradních dílů případně cenu servisu. Zkrátka auto, za které na začátku zaplatím méně mě z dlouhodobého pohledu může stát více, než auto, které je sice dražší ale má nižší provozní náklady. A samozřejmě navíc do rozhodování vstupují i taková hlediska jako kvalita, bezpečnost, design.

 

Možná je to tím, ministerský úředník nerozhoduje o svých, ale cizích penězích…. 

Přesně tak. Když uvažuje nad balíkem anonymních peněz, které nikdy nedrží v ruce a přesouvá je po účtech, miliarda sem, miliarda tam, tak jsou to pro něj zkrátka fiktivní peníze. A proč by měl také uvažovat nad celoživotním cyklem investice, když mu pak jeho nadřízení řeknou „Tebe to ale teď stálo víc, než by to stálo Pepu, který to dělal klasicky,“ tedy metodou klasického výběrového řízení. Horizont uvažování úředníků potažmo politiků jsou často jen čtyři roky, tedy jedno volební období, dlouhodobý horizont je zatím příliš nezajímá. Zatím zkrátka chybí osobní motivace dělat něco, co ušetří státu peníze, ale přinese to také starosti nadřízeným. Bohužel, ve veřejném sektoru zatím povětšinou nejsou manažeři, kteří by odvážný postup oceňovali.

 

To by se ale teď mohlo konečně měnit. Vidíme, pod jakým tlakem jsou nyní ministerstva a ostatně celá veřejná zpráva. Třeba se začne více počítat… 

Myslím, že je trochu škoda, že se o PPP začíná více hovořit v době nedostatku veřejných financí. Důvod preference PPP projektů by mělo být především v přinesené přidané hodnotě. Nicméně vzhledem k tomu, jak dobře je PPP regulované a hlídané, bych se vůbec nebál, že by hodnotu za peníze nepřinášelo i za současné situace. Bude ji přinášet vždy, jen jsme se k tomu dobrali jinou cestou.

 

Z dlouhodobého pohledu tedy vychází PPP většinou levněji? 

Ano, většinou to tak opravdu je. Důležitým kritériem je také velikost investice. Pořádně připravit PPP projekt něco stojí. Je třeba odhadnout a řídit rizika na dobu 20 až 30 let, vždy je tam určitá míra nejistoty. To se pak promítá do vyšší ceny peněz atd.

 

Od jaké hodnoty se tedy dá uvažovat o PPP projektu? 

Ve světě se často hovoří o ekvivalentu 500 mil. korun. Zároveň ale platí, že všechny ty desítky u nás dosud realizovaných projektů jsou menší. Ukázalo se, že na municipální úrovni jsme schopni dělat projekty mnohem menší, řekněme v řádu desítek milionů korun.

 

Jaké jsou další výhody PPP projektů? 

Výhodou je také to, že na rozdíl od klasické zakázky není PPP projekt rozčleněný na spoustu malých dílčích plnění (například architektonický návrh, stavba, technologie, provoz, případné opravy a údržba atd.) a to ať už úmyslně, ve snaze obejít zákon o veřejných zakázkách, nebo z logiky věci. Když půjdu do výběrového řízení coby soukromník, tak se samozřejmě mohu zúčastnit všech, ale zdaleka nemám jistotu, že je všechny vyhraju, spíše naopak. Tudíž, aby se mi to vyplatilo, musím si na každé z těch zakázek vydělat relativně víc. Když budu ale zakázku od začátku realizovat metodou PPP, tak si můžu dovolit dát do nabídky nižší cenu, protože mám jistotu trvalého příjmu. A mít jako soukromník jasný plán cash flow na 20 až 30 let, to je myslím hodně velká výhra.

 

V čem jsou nevýhody? Kromě již zmíněné velikosti… 

Složitost přípravy, vyšší transakční náklady, dražší peníze pro soukromníka, až na výjimky má veřejný sektor levnější peníze. Soukromník s tím ale může bojovat tím, že úspory najde uvnitř projektu. Další nevýhodou je časová náročnost, klasickou zakázku je možné připravit mnohem rychleji než PPP projekt. Nevýhodou je také nižší flexibilita. Jakékoliv změny v průběhu životního cyklu projektu by měly být dopředu hodně dobře domluveny, musí být přesně určeno, kde a jak je případně možné něco měnit. Soukromník si při přípravě projektu spočítá jeho výnosnost a samozřejmě nestojí o to, aby mu za dva roky někdo nahlásil, že projekt podle jeho názoru příliš vydělává a tudíž snižuje platby. Jistě, mohou tam být a také bývají inflační doložky, může být také definováno, za jakých podmínek dojde k ukončení smlouvy, když nastane situace, která by státu projekt reálně znevýhodnila. Změnit se to může, ale je nutno počítat s tím, že tato změna bude jednorázově kompenzována. Ve smlouvě může být ale ukotveno i to, že pokud se ukáže, že projekt vydělává výrazně více než se předpokládalo, tak se část zisku nad dohodnutou hranici bude odvádět státu.

 

Představme si modelovou situaci: jsem manažerem střední či větší firmy a říkám si, že by nemuselo být špatné získat nějaké dlouhodobé zakázky s pomocí PPP. Jak mi s tím pomůže Asociace PPP? 

Můžeme vám pomoci v mnoha směrech. Na jednou místě získáte potřebné informace, budete se moci setkávat s lidmi, kteří mají s PPP zkušenosti, ať už přímo v ČR nebo v zahraničí přes svoje mateřské společnosti. V Asociaci získáte kontakty na firmy, se kterými můžete nakonec vstoupit do konsorcia. A dozvíte se u nás i něco o konkurenci. Konkurentem zde není myšlen ani tak jiný člen Asociace, s tím máte často společný zájem prosazovat PPP metodu realizace, konkurentem je spíše, řekněme, zastaralé nepřizpůsobivé myšlení. Asociace se obecně velmi brání tomu, aby byla zainteresována na konkrétních zakázkách, protože to by omezilo naši nezávislost.

Jsme ale ochotni poradit veřejnému sektoru, například v rámci grantového schématu, kde zadavateli pomůžeme pohlídat, aby od svých poradců dostal všechny potřebné podklady pro rozhodnutí či pro něj uděláme předběžný průzkum trhu.

 

Kdo jsou vaši členové? 

V tuto chvíli máme zhruba 55 členů. Jde o stavební firmy, finanční instituce, právní kanceláře nebo poradenské firmy. Členy jsou i menší firmy, například z oblasti facility managementu, členem je ale také společnost zabývající se PR nebo provozovatel domu pro seniory.

 

Mluvil jste o „setkávání se“, pořádáte i semináře? 

My sami ne. Situace na trhu s konferencemi a semináři v oblasti PPP už je dnes velmi dobrá, jsou zde zavedení provozovatelé. Sami otevřené semináře či konference nepořádáme, ale s pořadateli spolupracujeme, pomáháme jim například s vytipováním zajímavých témat nebo hostů, případně vystoupíme s přednáškou na konkrétní zajímavé téma.

Pořádáme jen setkání slovenské a české Asociace. To bývá pro členy hodně zajímavé, dozví se zde spoustu jinak obtížně dostupných informací. Pořádáme také školení pro kraje a města, přednášíme na vysokých školách, například na VŠE. Pokud nás město osloví, uspořádáme pro jeho úředníky bezplatné školení, kde je seznámíme se základy PPP, případně je nakontaktujeme na další specializované přednášející.

 

A jak vy osobně jste se dostal k PPP projektům? 

V podstatě náhodou. Třináct let jsem působil v Nejvyšším kontrolním úřadě (NKÚ), kontroloval jsem nakládání s veřejnými prostředky. V době, kdy bylo jasné, že dříve nebo později bude NKÚ kontrolovat i oblast PPP, jsem byl vyslán na stáž pořádanou PPP Centrem. Po jejím ukončení jsem pro NKÚ připravil materiály a metodiku kontroly PPP projektů. A poté právě jsem dostal nabídku z Asociace PPP.

Možná že právě díky svým zkušenostem z NKÚ projektům PPP osobně věřím. Upřímně si myslím, že je jde o cestu, jak vyléčit nešvary českých veřejných financí pokud jde o efektivitu vynakládání prostředků na veřejné infrastrukturní projekty.

 

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership) zpravidla představuje dlouhodobý, smluvně upravený vztah mezi veřejným sektorem (stát, kraj či municipalita) a sektorem soukromým (stavební společnosti, banky, developeři, právní kanceláře apod.). Na jeho základě pak dochází k přípravě, financování a realizaci veřejné infrastruktury výměnou za budoucí příjmy z veřejných zdrojů nebo možnosti výběru plateb od uživatelů.

Asociace PPP je sdružení fyzických a právnických osob působících v oblasti investic a služeb poskytovaných veřejnému sektoru jehož cílem je podpora a rozvoj investování a služeb formou PPP v České republice. Více informací je k dispozici na www.asociaceppp.cz

 

Autor rozhovoru je stálým spolupracovníkem redakce

 

 

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře