Útok ČNB na korunu, aneb za nízkou inflaci vděčíme konkurenci a břidlici

Když českou inflaci přepočteme na stejný spotřebitelský koš, dostaneme se na 0,8 %. My máme a budeme mít inflaci evropskou. A Evropa ještě jednou bude mít kvůli záchraně jihu Evropy s inflací problém. Tak k čemu tedy ty intervence?



Česká národní banka (ČNB) nyní prostřednictvím své intervence vůči slabé koruně údajně hodlá podporovat ekonomiku. Jenomže ČNB na rozdíl ode mě zvýší poptávku ze zahraničí, zatímco domácí poptávka naopak poklesne. Je vůbec zajímavé, jak média hledí na intervence. Někteří novináři nám už nevolají kvůli komentování intervence, ale kvůli „tomu plánovanému zdražování“. Nějak se to otočilo. V televizních studiích se objevují komentátoři, kteří ČNB vyčítají intervenci, ačkoli před pár lety, když byla koruna rekordně silná, komentátoři v televizi naopak brojili proti silné koruně. Vše se záhadně posunulo. Média podle mě intervence vzala za špatný konec: ČNB to od nich schytá vždycky.

 

 

Za co, soudruzi, za co?

Přitom z mého makroekonomického pohledu údajné „zdražování“ coby důsledek intervence proti koruně není problémem. Z mého pohledu je problémem spíš to, že se ČNB chová, jako by věděla, jaký je správný kurz (prý to je 27 Kč za euro). A k této imaginárně správné hodnotě se snaží natlačit kurz právě nyní, když ekonomika ožívá. Navíc intervenuje v době, kdy už skoro ztratila kredit, a už jí skoro nikdo nevěřil, že intervenovat ještě umí. Posun kurzu na 27 Kč za euro je dramatický. Je tak dramatický, že když se dívám na obchodování za posledních pět dní, na monitoru prakticky nic nevidím, protože musím mít moc velké rozlišení: Je to jen jakási čára pod 26, pak skok, a pak čára kolem 27 Kč za euro.

 

Plíživou deflaci nezastavíš, guvernére
ČNB intervenuje v panice, že inflace dál zpomalí. A už se tak skutečně děje. Podle dnes zveřejněných statistik zpomalila meziroční spotřebitelská inflace ze zářijových 1,0 % na 0,9 %. Před rokem byla přitom ještě na 3,4 %. To je opravdu výrazné zpomalení. Navíc před rokem byla inflace o více než jeden procentní bod nad cílem centrální banky. Nyní je zase o více než bod pod ním. Centrální banka tak má problém udržet inflaci tam, kde by chtěla. Podle mě bojuje s větrnými mlýny. Měnovým kurzem sice zvýší inflační tlaky, ale deflační tlaky v některých částech ekonomiky přesto zůstanou. Dnes zveřejněná statistika ukazuje, že zapadáme do globálního trendu, kdy kvůli americké břidlicové revoluci u nás zlevňují energie a doprava. Krom toho v ČR zuří boj mobilních operátorů o zákazníky, který zlevnil tarify. Jinými slovy, konkurenci a břidlici vděčíme za nízkou inflaci. Ani jedno ČNB dlouhodobě nezvrátí.

 

Než ve Středomoří vypukne peklo... 

Jak to vypadá v číslech? Ceny pohonných hmot klesají už pět měsíců v řadě. Jen v říjnu poklesly o 2,1 % a meziročně jsou o 4 % nižší. Ceny zemního plynu byly nižší o 6,9 %. Ceny telefonických služeb meziročně poklesly o 11,5 %. Za to, že máme inflaci nad nulou, nakonec vděčíme některým potravinám (třeba brambory jsou dražší o 82 %) a bydlení (nájemné si připsalo 2,4 % a stočné 7,1 %). Když se podíváme na inflaci z mezinárodního kontextu, vidíme, že je zcela průměrná. Eurozóna má inflaci ve výši 0,7 %. Když českou inflaci přepočteme na stejný spotřebitelský koš, dostaneme se na 0,8 %. My máme a budeme mít inflaci evropskou. A Evropa ještě jednou bude mít kvůli záchraně jihu Evropy s inflací problém. Tak k čemu tedy ty intervence? 

 


Autor je hlavní ekonom ve společnosti Next Finance



Úvodní foto: © peshkova - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře