Hlavní navigace

Viliam Grácz, Amper Market: Virtuální elektrárna může generovat úspory

31. 3. 2014

Sdílet

 Autor: © creadib - Fotolia.com
„Předpokládám, že na trhu s elektřinou dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou až za několik let, přibližně na přelomu let 2016 a 2017, kdy vstoupí v platnost vyhláška omezující energetické zdroje více znečišťující ovzduší,“ říká Viliam Grácz, obchodní ředitel společnosti Amper Market.

Viliam GráczČím se vaše společnost zabývá? 

Společnost Amper Market je na trhu čtvrtým rokem a zabývá se budováním virtuální elektrárny jako dodavatele elektrické energie zaměřené speciálně na podnikový a komunální sektor. Jde o energii pocházející z decentralizovaných výrobních zdrojů. Nejedná se o prostý výkup, ale o řízení výroby v reálném čase tak, aby se křivka výrobního diagramu přizpůsobovala odběrovému diagramu zákazníka, a tím docházelo ke snižování nákladů.

 

Přibližte, prosím, ještě více pojem virtuální elektrárna… 

Virtuální elektrárna není něco, co neexistuje, myslí se tím řada elektráren, které vyrábějí elektrickou energii. Prostřednictvím našeho systému monitoringu a řízení výroby propojujeme (virtuálně) převážně střední a menší zdroje do jedné soustavy, jednoho celku.

 

Proč by si zákazníci měli nakupovat elektřinu právě od vás? V čem je vaše přidaná hodnota, co jim můžete nabídnout jiného, výhodnějšího? 

První směr, na kterém se přidaná hodnota vytvořená naším zpracováním generuje, vychází ze způsobu pořizování elektrické energie. Zdroje elektřiny, s nimiž pracujeme, jsou totiž poměrně různorodé a skýtají rozmanité možnosti využití a možnosti úspor z pohledu koncového zákazníka. Dalším stupněm je snaha o regulaci výkonu těchto zdrojů v reálném čase tak, aby výkon a výroba odpovídaly reálné spotřebě v reálném čase u našich odběratelů. Představíte-li si ideální systém, v němž výroba kopíruje spotřebu jedna ku jedné, což je teorie a v praxi situace těžko dosažitelná, nevznikají zde žádné přebytečné náklady na vyrovnávání jak přebytků, tak nedostatků v soustavě. Klíčovým bodem našeho podnikání je snaha o minimalizaci nákladů na takzvanou odchylku mezi reálnou výrobou a reálným odběrem v reálném čase. Třetí část přidané hodnoty tvoří zaměření na zákazníky a dodavatele, u nichž je možnost měření odběrů v reálném čase. Veškeré systémy obsluhy podřizujeme maximálnímu uspokojení potřeb zákazníků v podnikovém a komunálním sektoru. V tom tkví naše specializace, a proto jsme v přizpůsobování se potřebám našich zákazníků úspěšnější než subjekty, které kromě elektřiny nabízejí i jiné služby a komodity. Pokud někdo prodává elektřinu, plyn a služby mobilního operátora, eventuálně další komodity, je otázka, zda ve všech těchto činnostech dokáže být stejně dobrý jako specialista na každou z daných oblastí. Mimochodem, někde jsem četl, že při zkoumání historických sportovních výsledků bylo statisticky prokázáno, že výkonnost specializovaného atleta oproti například desetibojaři je v každé disciplíně přibližně o dvacet procent vyšší. A to je i naše filozofie.

 

Mohl byste odhadnout výhled cen elektrické energie do budoucna? Pokud mluvíme o vaší společnosti, budou se ceny výrazně odlišovat nebo budou kopírovat křivku cen na trhu? 

Naše ceny se od vývoje cen základní komodity nijak odlišovat nebudou, budeme se ale snažit pohybovat při kopírování křivky na spodní hraně cenového spektra. Pokud jde o předpokládaný vývoj cen, mám pro finanční ředitele nejednoznačnou zprávu. Současná situace na energetickém trhu nejen v České republice, ale i v celé Evropské unii je z hlediska jejich předvídatelnosti velice obtížná. Zásadní vliv na tvorbu cen mají tři faktory. První a nejvýznamnější je stav nabídky a poptávky, tedy poměr  výrobních kapacit elektrické energie k poptávce. Když při konstantní spotřebě stoupne nabídka čehokoli o desítky procent, nemůžete čekat nic jiného než propad cen. Výrobní kapacity napříč Evropou jsou stále ještě připojovány do energetických soustav, jejich přírůstek způsobuje rostoucí nabídku. Předpokládám, že k vyrovnání nabídky s poptávkou dojde až za několik let, přibližně na přelomu let 2016 a 2017, kdy vstoupí v platnost vyhláška omezující energetické zdroje více znečišťující ovzduší. Další významnější dožívání tepelných elektráren v Evropě by mělo nastat v letech 2020 až 2022. Co se zdrojů týče, není důvod, aby ceny elektřiny rostly v průběhu následujících dvou let. Dalším faktorem je cena rozhodujícího média pro výrobu elektrické energie, uhlí. Její výši ovlivňují různorodé faktory globálního  charakteru. Nicméně v dohledném horizontu nevidíme nějaké významné změny ani v této oblasti.

Třetím faktorem, který je komplikovanější, je cena emisních povolenek. Jde o netržní, administrativní, politický vliv. Je těžko predikovatelné, jakým směrem a zejména kdy bude mít příslušný dopad. Předpokládáme, že cena emisních povolenek bude růst, což bude zprostředkovaně dopadat na cenu elektrické energie, nicméně velmi těžko se odhaduje kdy a v jaké míře se tento vliv projeví. Zde ale očekáváme růst. Z pohledu celkové ceny silové elektřiny očekáváme v rozmezí dvou let stagnaci, případně mírnou oscilaci kolem současné úrovně, následně bude cena růst, výrazněji v letech 2020 až 2022.

 

Podniky ovšem uzavírají smlouvy na dodávky elektrické energie v dlouhodobém horizontu. Jak by měly eliminovat rizika? 

Ceny jsou sice nízké, ale nikdo neví, jak dlouho nízké budou (nad rámec výše uvedené predikce nelze vyloužit skokové změny na trhu v důsledků událostí typu Fukušima). V druhé polovině loňského roku cena komodity na energetické burze v rozmezí šesti měsíců kolísala mezi nejvyšším a nejnižším bodem v průměru o 3,5 eura, což představuje 5 až 10 procent z ceny a to není málo. Řešení nacházíme v možnostech tzv. postupného nákupu, ne nakupování energie jednorázově ve velkém balíku na dlouhé časové období, ale v rozložení rizik nákupu do dílčích částí rozložených v čase. Nenakupuje se tedy na bázi fixní nákupní ceny dané elitním číslem, ale na bázi využití komoditního indexu a určité přirážky, která pokrývá náklady odchylky diagramu od základní dodávky. Tuto službu jsme nadefinovali ve třech až čtyřech specifických kategoriích vhodných pro různé typy podniků z hlediska velikosti odběru elektrické energie a snažíme se tímto způsobem dát podnikům odpověď na otázku, jak stabilizovat a zajistit dobrý nákup na delší časové období.

 

Ing. Viliam Grácz

Po absolvování obchodní fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze působil jako vedoucí oddělení řízení rizik v oblasti mezinárodního obchodu. V dalším období pracoval ve vedoucích pozicích nadnárodních společností v sektoru podnikových služeb (v marketingovém a podnikovém poradenství). Šest let působil jako ředitel agentury DDB Needham Worldwide a sedm let v poradenské divizi společnosti Ernst & Young, kde se stal i jedním z partnerů. V roce 2003 založil společnost Brain Logistics, zaměřenou na poskytování poradenských služeb malým a středním podnikům. Je spoluzakladatelem společnosti Amper Market a nyní jejím obchodním ředitelem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Byl pro vás článek přínosný?