Zaměstnanecké benefity v roce 2011

Jaké změny čekají zaměstnance a zaměstnavatele, jaké jsou daňové a pojistné režimy benefitů podle právního stavu pro příští rok? To vše bylo tématem semináře, který uspořádalo Nakladatelství FORUM v Praze.



„Jako benefity či zaměstnanecké benefity se označuje plnění plynoucí od zaměstnavatele k zaměstnanci kromě mzdy. Na tyto benefity není právní nárok, jsou fakultativní, nepovinné. Existují na základě rozhodnutí zaměstnavatele formou vnitřního předpisu nebo dohody v pracovní smlouvě či podobné smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, popřípadě dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací v kolektivní smlouvě, „řekl na úvod Vladimír Pelc, odborník na daňovou problematiku.

 

Daňové výhody: kdy a pro koho? 

Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem existují tři druhy režimů: daňová výhoda na straně zaměstnavatele v případě, kdy výdaj na benefit je výdajem daňovým, snižuje daňový základ/prohlubuje daňovou ztrátu. Za druhé: daňová výhoda na straně zaměstnance, kdy příjem z benefitu není zdaňovaným příjmem a nezvyšuje tím základ daně poplatníka. A za třetí: pojistná (odvodová) výhoda plátce i poplatníka, pokud příjem není součástí vyměřovacího základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Rizikem benefitu může být příspěvek na penzijní připojištění. Ten totiž musí být poukázán na účet zaměstnance u penzijního fondu, kde je registrován. Pokud by se dohodnutá částka objevila na výplatní pásce, nebyl by zaměstnavatel daňově zvýhodněn.

 

Na co vše lze přispívat? 

Mimořádně zvýhodněný benefit platí například u příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění. Pro zaměstnance to znamená nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů do společného limitu 24 000 Kč za rok pro oba druhy pojištění. Zjednodušeně řečeno: Pro zaměstnavatele je to daňový výdaj bez limitu, na straně zaměstnance (s uvedeným limitem) je to příjem osvobozený od daně z příjmu fyzických osob.

Rozdílná situace panuje v příspěvcích a příplatcích na stravování a nápoje na pracovišti. Pokud zaměstnavatel provozuje vlastní stravovací zařízení, je to výhoda pro oba zúčastněné. Zaměstnavatel má daňový výdaj bez limitu, zaměstnancův nepeněžní příjem (například stravenky) je osvobozen od daně z příjmu bez limitu a neplatí se pojistné. Naopak daňově neúčinné pro zaměstnavatele jsou příplatky na stravování v restauracích, které totiž musí zaměstnavatel vyplácet ze sociálního fondu. „U stravenek je zapotřebí, aby zaměstnavatel vedl přesné záznamy, kolik jich konkrétnímu pracovníkovi vydal. Samozřejmostí je, že na ně nemá nárok zaměstnanec po dobu dovolené, při služebních cestách nebo v době pracovní neschopnosti, „dodává Valdimír Pelc.

Daňově výhodné pro oba účastníky je i odborné vzdělávání zaměstnanců ve vlastním vzdělávacím středisku zaměstnavatele nebo zabezpečovaný jinými subjekty. V těchto případech platí pro zaměstnavatele daňový výdaj bez limitu, nepeněžní příjem zaměstnance je osvobozen od daně z příjmu a neplatí se pojistné.

Uvedené příklady jsou podle statistik nejčastějšími formami benefitů. Na základě vyjádření účastníků semináře poskytuje stravenky nebo příspěvek na závodní stravování více než 90 % zaměstnavatelů a 70 až 80 % na penzijní připojištění a odborné vzdělávání (jazykové kurzy, kurzy IT a další).

 

Další nenárokové benefity

* prodej bytu zaměstnanci,

* příspěvky na dopravu do zaměstnání,

* poskytování bezplatných nebo zlevněných jízdenek zaměstnancům provozovatelů veřejné dopravy osob,

* přechodné ubytování pro zaměstnance,

* prodloužená dovolená, zdravotní dny volna,

* odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu,

* používání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance (služební auto),

* poskytnutí rekreace ve vlastním zařízení, nebo příplatek na rekreaci,

* příplatek na zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění a na zdravotní pomůcky,

* poskytnutí předškolního zařízení a závodní knihovny,

* příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce jako nepeněžní plnění,

* příplatky na tyto akce jako peněžní plnění,

* sociální výpomoc k překlenutí mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické či průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události s vyhlášením nouzového stavu.

 

Dary a odměny 

Podle vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb může zaměstnavatel poskytnout pracovníkovi dar za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, kupříkladu osobní pomoc při požáru nebo živelní události nebo za humanitární, sociální aktivitu a za péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. „Aktivitou humanitárního charakteru může být například bezpříspěvkové dárcovství krve, aktivitou sociálního charakteru je pomoc starším spoluobčanům. Péčí o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky se rozumí organizování různých kulturních, sportovních akcí, dětských táborů a podobně. Vždy jde o aktivity nad rámec běžných povinností vyplývajících z pracovně právního vztahu,“ dodává Vladimír Pelc.

Další odměny může zaměstnavatel udělit při pracovních výročích – například 20 let (a každých 5 let). Při životních výročích (50 let a každých dalších 5 let) věku pracovníka a při odchodu do starobního nebo plně invalidního důchodu.

 

Přehled daňových a odvodových režimů nepeněžních darů v roce 2011

(Uvedené limity jsou placeny zaměstnavatelem z FKSP, u zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a osvobozeny od pojistného)

 

Za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele                 2000 Kč/rok

Za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru                      2000 Kč/rok

Za péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky                    2000 Kč/rok

Při pracovních výročích                                                               2000 Kč/rok

Při životních výročích                                                                   2000 Kč/rok

Při odchodu do starobního nebo plně invalidního důchodu         2000 Kč/rok

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře