Zrodí se finální verze IFRS 4? Co pojišťovny od ledna čeká a na co se v roce 2015 musí bedlivě připravit?

Po téměř sedmnácti letech příprav, existence provizorního řešení, dvou zveřejněných návrzích, stovkách připomínek a diskusí se blíží doba, kdy bude existovat jeden mezinárodní standard finančního výkaznictví pro účtování o pojistných smlouvách (IFRS 4: Pojistné smlouvy).



Rada pro mezinárodní účetní standardy IASB plánuje v polovině roku 2015 vydat finální podobu tohoto standardu a dosáhnout tím cílů, které si stanovila. Usiluje především o jednotný koncept pro účtování o pojistných smlouvách a prezentaci výsledků hospodaření a dále o zvýšení porovnatelnosti a schopnosti zhodnocení výkonosti a rizikovosti pojišťoven.

V červnu 2013 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy IASB (dále jen „Rada“) Zveřejněný návrh (Exposure draft) mezinárodního standardu finančního výkaznictví IFRS 4: Pojistné smlouvy („návrh“). Jedná se o druhý, komplexně upravený návrh účtování o pojistných smlouvách, který má nahradit stávající prozatímní standard IFRS 4: Pojistné smlouvy. Ten až na výjimky ponechává úpravu účtování o pojistných smlouvách na jednotlivých národních účetních standardech.

 

Kde se nacházíme?

K 25. říjnu 2013 ( Doba pro zasílání připomínek k tomuto návrhu) obdržela Rada celkem 193 připomínkových dopisů a od března 2014 začala finalizovat a uzavírat jednotlivé otevřené oblasti standardu.( Rada v rámci tohoto druhého zveřejněného návrhu otevřela k diskusi pouze k dosud otevřeným oblastem). V polovině roku 2015 pak počítá, že vydá finální znění standardu. Přechodné období bude podle očekávání trvat přibližně tři roky, návrh by tedy mohl vstoupit v účinnost 1. ledna 2018.

 

Proč se zabývat tímto standardem již v roce 2015?

Vzhledem k tomu, že návrh vyžaduje retrospektivní aplikaci, již rok a půl po jeho vydání bude pojišťovna muset zvládnout připravit čísla podle požadavků nového standardu, aby měla k dispozici srovnatelné údaje.

V době implementace požadavků Solventnosti II je zároveň vhodné využít synergie obou režimů k úspoře zdrojů. I přesto, že se oba režimy dívají na pojistné smlouvy z jiného pohledu a slouží jinému účelu, překrývají se například v oblasti požadavků na zveřejňovaná data či detail peněžních toků z pojistných smluv. Komu se tak podaří sladit harmonogram oceňování a vykazování pojistných smluv podle obou režimů a využít jejich společných bodů, bude schopen dosáhnout nejen časových, ale i finančních úspor.

Přechod bude také možné zkombinovat s přechodem na již schválený standard pro finanční instrumenty IFRS 9: Finanční instrumenty, který nabude účinnosti 1. ledna 2018. Tento standard umožňuje pro určité případy výběr vhodných účetních metod pro finanční instrumenty a s ohledem na účtování o pojistných smlouvách může zásadně ovlivnit volatilitu výsledků hospodaření a rozložení výsledků v čase.

 

Základní koncepty návrhu ( Některé koncepty návrhu účtování může Rada ještě změnit během vyhodnocování připomínek k návrhu)

Rozsah a aplikace návrhu

Návrh se vztahuje na všechny pojistné a zajistné smlouvy, přijaté zajištění a v případě pojišťovny i na investiční smlouvy s prvkem spoluúčasti. Nově pak zavádí povinné oddělování jednotlivých komponentů pojistných smluv – ty se při splnění podmínek musí rozdělit na pojistný a investiční komponent a dále na komponent poskytování služeb (např. správu finančních aktiv). Na jednotlivé oddělené komponenty se musí aplikovat rozdílné standardy, tj. IFRS 4: Pojistné smlouvy na pojistné smlouvy, IFRS 9: Finanční instrumenty na investiční komponent a IFRS 15: Vykazování výnosů na poskytování služeb. Podmínky pro oddělení se týkají zejména testu, zda jsou investiční komponenty nebo komponenty poskytování služeb úzce propojeny s komponentem pojistným.

 

Prvotní zaúčtování

Pojistné smlouvy se prvotně účtují k dřívějšímu okamžiku z následujících okamžiků:

* počátku pojistného krytí,

* splatnosti pojistného nebo

* okamžiku, kdy je portfolio pojistných smluv, jehož je smlouva součástí, nevýhodné, tj. ztrátové.

 

Oceňování pojistných smluv

Základním konceptem pro oceňování pojistných smluv je tzv. Building block approach (BBA), který oceňuje pojistné smlouvy pomocí tzv. vypořádacích peněžních toků a skládá se ze čtyř základních kamenů:

* středního odhadu (tzv. best estimate) všech budoucích peněžních toků z pojistných smluv (včetně opcí a garancí,

* pořizovacích nákladů atd.) k datu ocenění,

* diskontování,

* explicitní rizikové marže a smluvní marže za služby (zisku ze smlouvy) v rámci definovaných hranic pojistné smlouvy (tzv. contract boundaries).

První tři kameny jsou relevantní jak pro závazky z pojistných smluv na budoucí pojistné krytí, tak pro závazky na již vzniklé škody. Smluvní marže za služby je relevantní pouze pro závazky na budoucí pojistné krytí.

 

Premium allocation approach (PPA) je zjednodušeným přístupem výše uvedeného postupu, který lze využít pro oceňování závazků z pojistných smluv na budoucí pojistné krytí, jmenovitě pro pojistné smlouvy, u nichž se pojistné krytí/doba rovná nebo je kratší než jeden rok. Tento přístup se zakládá na principu účtování všech výše uvedených kamenů, které se podobá účtování přes rezervu na nezasloužené pojistné.

 

Smlouvy s prvky spoluúčasti (tzv. participating contracts)

Přístup k oceňování těchto smluv v současné době reviduje Rada, proto u něj můžeme očekávat další změny. Týká se všech smluv s prvkem spoluúčasti klienta (např. pojistné smlouvy s podíly na zisku nebo tzv. unit links).

Peněžní toky z těchto smluv se musí rozdělit na ty, které mají specifickou vazbu na finanční instrumenty a které pojišťovna musí držet (např. unit links) a ostatní peněžní toky. Zatímco první peněžní toky se oceňují, účtují a vykazují stejně jako podkladová aktiva, tj. zrcadlově, ostatní se naopak řídí přístupem BBA.

 

Tabulka č. 1 shrnuje jednotlivé přístupy a jejich aplikaci na jednotlivé pojistné smlouvy.

 Tabulka č. 1

Kategorie

Příklad

Oceňování

1. Závazky z pojistných smluv na budoucí pojistné krytí

Smlouvy, jejichž peněžní toky nezávisí na podkladových aktivech

Smlouvy bez prvků spoluúčasti

BBA

Smlouvy, které obsahují specifickou vazbu na finanční instrumenty, jež musí pojišťovna držet

Unit link

Povinnost rozdělit peněžní toky:

Zrcadlový přístup – pro peněžní toky, které se přímo mění s hodnotou podkladových aktiv

BBA – pro peněžní toky, které se přímo nemění s hodnotou podkladových aktiv

Smlouvy, jejichž peněžní toky se mění nepřímo na základě podkladových aktiv a které nemusí pojišťovna držet

Smlouvy s podíly na zisku

BBA včetně úrokové míry, která zohledňuje vazbu na podkladová aktiva

Smlouvy, jejichž peněžní toky se mění přímo na základě podkladových aktiv a které nemusí pojišťovna držet.

Smlouvy navázané na index

BBA včetně úrokové míry, která zohledňuje vazbu na podkladová aktiva

Smlouvy, pro které byla zvolena zjednodušená metoda a je možno ji aplikovat

Krátkodobé neživotní smlouvy

PPA

2. Závazky z vzniklých škodních událostí

Závazky ze škod

Škody z životního a neživotního pojištění

BBA

 

 

Následné zaúčtování

Rozdíly mezi předpoklady použitými při oceňování pojistných závazků za již poskytnuté pojistné krytí a skutečností se obecně u všech kamenů vykazují ve výsledku hospodaření.

Proti původnímu zveřejněnému návrhu a v případě rizikové marže i proti současnému návrhu se změny v předpokladech použitých pro ocenění peněžních toků z pojistných smluv a rizikové marže pro budoucí pojistné krytí nebudou účtovat přímo do výsledků hospodaření, ale proti smluvní marži za služby do té doby, dokud bude kladná a pojistné smlouvy profitabilní. Díky tomu se změny neprojeví ve výsledcích hospodaření v roce změny, ale až v budoucích ziscích. Naopak u ztrátových pojistných smluv se budou vykazovat okamžitě do výsledku hospodaření.

Současné vyhodnocování připomínek k návrhu Radou se dotkne i vykazování změny z titulu změny úrokové míry (tzv. diskontování). Tyto změny by se podle návrhu měly vykazovat v ostatním úplném výsledku. Rada ale požadavek přehodnotila a ve finálním standardu pojišťovnám umožní, aby si vybraly mezi účtováním těchto změn do výsledků hospodaření nebo do ostatního úplného výsledku.

Servisní marže za služby je součástí ocenění závazků z pojistných smluv na budoucí krytí, aby nedošlo k vykázání všech zisků z pojistné smlouvy k datu prvotního zaúčtování, a rozpouští se v čase podle toho, jak jsou poskytovány služby z pojistné smlouvy (např. pojistné krytí). Součást ocenění tvoří do té doby, než se stane zápornou. V tu chvíli se servisní marže vykáže okamžitě ve výsledcích hospodaření.

 

Prezentace a příloha

Aktiva a závazky z pojistných smluv se vykazují netto na úrovni portfolií pojistných smluv.

Struktura a podoba výsledku hospodaření dozná zásadních změn. Hlavní výnosovou položkou již nebude pojistné, ale tzv. výnos z pojistných smluv, který bude obsahovat zejména pojistné na krytí škod, pořizovacích a administrativních nákladů a smluvní marže za služby. Ovšem například pojistné za neoddělený investiční komponent se nebude vykazovat ve výnosech.

Požadavky na množství a detail kvalitativních a kvantitativních informací zveřejňovaných v příloze účetní závěrky se výrazně zvýší, např. bude nutné zveřejnit přehledy změn aktiv a závazků z pojistných smluv pro budoucí pojistné krytí a škody, pro pojistné smlouvy oceňované BBA odděleně přehledy změn očekávaných diskontovaných budoucích peněžních toků, rizikové marže a smluvní marže za služby atd.

 

Účtování o pojistných smlouvách – co bude jinak?

Současný standard IFRS 4: Pojistné smlouvy ponechává až na výjimky úpravu účtování o pojistných smlouvách na národních účetních standardech, pojišťovny proto mohou dále účtovat pojistné smlouvy v souladu s dřívějšími standardy. Jak jsme již výše uvedli, návrh obsahuje komplexní a jednotnou úpravu účtování o pojistných smlouvách. Proti současnému stavu tak budou existovat značné rozdíly, například v rámci:

* povinnosti oddělovat jednotlivé komponenty pojistných smluv a aplikace různých standardů pro jejich účtování,

* definice hranice pojistné smlouvy (tzv. contract boundaries),

* přístupu BBA k oceňování na základě nejlepšího odhadu k datu ocenění, nikoliv např. na předpokladech použitých pro stanovení pojistných sazeb stanovených na počátku pojištění,

* explicitního stanovení rizikové marže (tj. skončí implicitní rizikové marže a změny v míře opatrnosti použité při rezervování) jak pro pojistné závazky na budoucí pojistné krytí, tak na krytí již vzniklých škod, její prezentace a zveřejnění vývoje, předpokladů atd.,

* pořizovacích nákladů – prezentace, vymezení pořizovacích nákladů a možnosti volby při využití PAA přístupu,

* diskontování a stanovení úrokové míry a její prezentace,

smlouvy s prvky spoluúčasti a aplikace rozdílných přístupů k jednotlivým peněžním tokům,

nového konceptu smluvní marže za služby a nutnosti detailně sledovat a prezentovat její vývoj,

* prezentace a přílohy: požadavky na kvantitativní i kvalitativní informace v příloze se výrazně zvýší.

 

Dopady nového standardu pro pojišťovny

Z výše uvedeného vyplývá, že tato zásadní změna:

* bude mít významný dopad na účetnictví, kontroling a reporting pojišťoven,

* ovlivní a výrazně zvýší nejen časový tlak na závěrkové procesy,

* zasáhne procesy risk managementu, aktuárské procesy a procesy na získávání a validace předpokladů pro oceňování atd.,

* změní strukturu výkazů, zejména pak výsledku hospodaření pojišťovny, měření, interpretaci a vyhodnocení její výkonnosti a nastavení klíčových ukazatelů výkonosti a odměňování,

* ovlivní volatilitu výsledku hospodaření a rozložení zisků v čase,

* zvýší množství zveřejňovaných kvantitativních a kvalitativních informací, požadavky na data a zdroje, transparentnost např. zveřejňováním míry opatrnosti při rezervování,

* bude vyžadovat změny účetních i provozních systémů atd.

 

Jak se na změnu připravit?

A jak po vydání finálního standardu adekvátně reagovat? Finanční ředitel by měl zvážit všechna specifika „své“ pojišťovny (např. reportingové povinnosti zejména pro mateřskou společnost a skupinu, zdroje, komplexitu poskytovaných pojistných smluv, provozních a účetních systémů, požadavky na závěrkový proces a s ním souvisejících procesů) a zvolit vhodný přístup, jak přejít na nový standard. Při přípravě doporučujeme zvážit následující kroky:

* Školení by mělo absolvovat vedení společnosti stejně jako oddělení financí, kontrolingu, IT a aktuárů.

* Provést detailní analýzu pojistných produktů, tj. smluvních podmínek, hranic pojistných smluv, všech peněžních toků včetně garancí a opcí, vazby na prvky spoluúčasti atd. včetně přehledného zdokumentování např. v matici.

* Připravit rozdílovou analýzu: současný způsob účtování, oceňování, vykazování a prezentování informací v příloze účetní závěrky je třeba porovnat s novými požadavky,

* identifikovat rozdíly a navrhnout vhodné přístupy, jak se s nimi vypořádat.

* Připravit modelování volatility a dopadů do výsledku hospodaření podle nového standardu účtování o pojistných smlouvách a finančních instrumentech a zvolit vhodnou účetní metodu vykazování u finančních instrumentů, vykazování změn úrokové míry při oceňování pojistných smluv atd.

* Vytvořit přehled datových požadavků pro potřeby ocenění, vykazování a prezentace informací v příloze a jejich porovnání s existujícími datovými zdroji, tj. mapování na existující datové zdroje, identifikace rozdílů a definování způsobů vyřešení těchto rozdílů.

* Prostřednictvím analýzy závěrkových a dalších souvisejících procesů identifikovat potřeby zavedení nových procesních a kontrolních kroků, vyhodnocení časového dopadu na závěrkové procesy a termíny závěrek a závěrkových operací atd.

* Zrevidovat měření výkonnosti a manažerského reportingu: provést analýzu dopadu na měření  výkonosti, profitability, připravit revizi KPIs a odměňování atd.

* Sestavit detailní implementační plán.

* Implementovat.

 

Resumé

Příští rok čeká pojišťovny revoluční změna v oblasti účtování pojistných produktů podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví, na kterou se musí náležitě připravit. Nejedná se pouze o změnu účtování a úpravu závěrkových procesů, ale o komplexní změnu, která zasáhne mj. i měření a vyhodnocování výkonnosti pojišťoven a transparentnost zveřejňovaných informací (bude se požadovat výrazně větší informovanost o výkonnosti a finanční stabilitě pojišťoven). Změna se dotkne řady oblastí, ať už financí, controlingu, aktuárských procesů, risk managementu nebo IT. Pojišťovny by proto měly najít co možná nejefektivnější a nejhladší cestu přechodu na nový standard s ohledem na jejich specifika např. reporting mateřské společnosti a skupině.

 

Autor je Director, Risk Consulting, KPMG Česká republika

 

 

Úvodní foto: © alphaspirit - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře