Až pětina zaměstnanců v segmentu podnikových služeb může využít zkrácený úvazek

Česká republika patří dlouhodobě k zemím, kde je nedostatek pracovních míst na zkrácený úvazek, a to i přesto, že poptávka po nich stabilně roste. Podle studie Evropské komise pracuje v ČR na zkrácený úvazek jen 8,5 % žen a 1,8 % mužů. Přitom unijní průměr je 32 % žen a 8 % mužů.



Podle šetření ABSL, asociace sdružující lídry z oblasti sdílených podnikových služeb, nabízí segment podnikových služeb v tomto ohledu mnohem širší možnosti uplatnění, než je v ČR běžné. V průměru totiž zkrácený úvazek využívá 14,5 % pracovníků center sdílené podpory. V některých z nich dokonce jejich podíl dosahuje až 20 %. Nejčastějším důvodem pro zkrácený úvazek je přitom snaha skloubit pracovní povinnosti s rodičovstvím (77%), studiem (16%) nebo péčí o nemohoucího rodinného příslušníka (4%).

 

„Segment podnikových služeb se snaží nabídnout svým zaměstnancům flexibilitu. Vedle částečných úvazků umožňuje vybraným pracovním pozicím i částečný home office. Některá centra umožňují částečnou práci z domu dokonce i více než polovině zaměstnanců,“ uvedl Ota Kulhánek, prezident ABSL, a dodal: „Věkový průměr pracovníků center sdílené podpory je 29 let, což je doba, kdy lidé často zakládají rodiny nebo dokončují studia, proto pro ně představuje segment sdílených podnikových služeb atraktivní možnost, jak osobní aktivity skloubit s kvalifikovaným a dobře placeným zaměstnáním.“

 

V dnešní době působí v ČR přes 150 center sdílených podnikových služeb (SSC), která představují významný zdroj zaměstnanosti, a to nejen v Praze, ale i v regionech, především v Brně, Ostravě, Olomouci či Pardubicích. Celkem centra dávají práci téměř 60 000 zaměstnanců. Dle průzkumů personální agentury Grafton Recruitment patří mezi nejžádanější benefity právě možnost práce z domova. Segment sdílených služeb jde tedy ruku v ruce s aktuálními trendy na trhu práce. „Flexibilita je především u generací X a Y, z nichž se rekrutuje valná většina zaměstnanců SSC, zcela klíčová. Zavádění moderních technologií, jako jsou například vzdálené přístupy do informačních systémů a sdílených disků či robotická automatizace některých rutinních činností ji umožňuje,“ dodává na závěr Ota Kulhánek s tím, že home office již není jen doménou programátorů, ale i pracovníků poskytujících právní či účetní služby anebo technickou podporu.


« předchozí článek další článek »








Komentáře