Deprese v pralese: CEO vidí budoucnost černě

V ČR, Polsku a na Slovensku jsou manažeři historicky stále ještě pozitivněji naladěni, pokud jde o vyhlídky do budoucna, než na jihu (Chorvatsko, Maďarsko a Rumunsko), kde mají naopak tendenci k větší obezřetnosti ohledně ekonomické situace.



Očekávání ředitelů velkých společností se v průběhu posledních šesti měsíců výrazně otočila negativním směrem. Zatímco ještě v červnu 2011 věřili vedoucí manažeři v následujících 12 měsících ve zlepšování ekonomické situace, nyní je tomu naopak. Důvodem jsou obavy, že se evropská krize státních dluhů zhorší a bude v následujících šesti až dvanácti měsících dále negativně ovlivňovat vývoj ekonomik také ve středoevropském regionu. To jsou hlavní závěry aktuálního Indexu podnikatelského očekávání společnosti Deloitte, který sleduje názory generálních ředitelů největších firem z ČR, Chorvatska, Maďarska Polska, Slovenska a Rumunska. 

„Vývoj české ekonomiky je s růstem v EU a zejména některých zemí eurozóny velmi těsně spojen. Pokud ještě před pár měsíci převažovalo očekávání na postupné zrychlení růstu a zlepšení situace ve většině částí ekonomiky, dnes tomu tak není. Navíc je naše ekonomika jen částečně orientována na neevropské trhy, což riziko spojené s dluhovou krizí v Evropě dále zvyšuje,“ uvedla Diana Rádl Rogerová, partnerka společnosti Deloitte.

 

Horko přichází z Řecka...

Ačkoliv existuje poměrně široká shoda na tom, že vyhlídky ekonomik se zhoršují, kvantifikace tohoto zhoršení je obtížná. „Velká část rizik spojených s vývojem v Evropě v následujícím období bude záviset na schopnosti politiků zvládnout stále se prohlubující dluhovou krizi. Dosavadní vývoj přitom naznačuje, že právě toto politické řešení, které by mohlo stabilizovat finanční trhy, se rodí jen velmi těžce,“ doplnil Luděk Niedermayer, ekonomický expert společnosti Deloitte. 

Stejně jako v předchozích průzkumech existují mezi názory manažerů v jednotlivých zemích výrazné rozdíly. Od nástupu ekonomické recese je středoevropský region z hlediska budoucích vyhlídek rozdělen na dvě poloviny. Na severu regionu (Česká republika, Polsko a Slovensko) jsou manažeři historicky celkově pozitivně naladění a optimističtí, pokud jde o vyhlídky do budoucna. Země na jihu (Chorvatsko, Maďarsko a Rumunsko) mají naopak tendenci k větší obezřetnosti ohledně ekonomické situace, což může souviset s ekonomickou situací Řecka i dalších zemí na jihu EU.

 

Důvěra se vypařila

V České republice jsou očekávání negativnější než při červnovém průzkumu v každé vyhodnocované otázce. Více než čtvrtina (27 procent) manažerů nyní očekává snížení výnosů ve srovnání se 16 procenty v červnu 2011. Postoj k otázce úrovně zaměstnanosti je rovnoměrně rozdělen a představuje 27 procent u těch, kdo v průběhu příštích 12 měsíců očekávají zvýšení ve své firmě, i u těch, kdo čekají pokles. 

Ze všech šesti zkoumaných zemí vykazuje nejvýznamnější negativní posun očekávání ve vztahu k ekonomickým vyhlídkám své země Slovensko. V červnu bylo 84 procent slovenských manažerů optimistických ohledně budoucnosti ekonomiky. V současné době očekává pozitivní změnu ekonomiky země pouze 12 procent. Podobně 52 procent vedoucích manažerů nyní očekává pokles ekonomiky, zatímco v předchozím vydání tento názor nezastával žádný manažer. Poměr výkonných ředitelů, kteří se domnívají, že úvěry jsou nyní snadno dosažitelné, se však mírně zvýšil – na 88 procent ve srovnání s 81 procenty v červnu 2011. 

„Je jasné, že největší otázkou ovlivňující očekávání generálních ředitelů v České republice je nedostatek důvěry ve schopnost EU vypořádat se s probíhající krizí státních dluhů. Tato krize má jak ekonomickou tak hlavně politickou rovinu. To znamená, že, k procesu, který by mohl  důvěru trhům i firmám navrátit, bude docházet přinejlepším velmi pomalu. Proto můžeme v příštím průzkumu očekávat podobně pesimistický postoj,“ dodává Diana Rádl Rogerová. 

Základní údaje o metodice provádění průzkumu a více podrobností o BSI naleznete na adrese www.deloitte.com/bsi.

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře