Firmy chtějí státní dluh snížit pomocí škrtů ve veřejných výdajích

Pětina manažerů z firem celého světa by souhlasila se zvýšením daní, pokud by sloužilo pouze ke splacení dluhu, líbí se odklon od daní z příjmu právnických osob směrem k nepřímému zdanění.



Podle nejnovějšího průzkumu KPMG International „Co s veřejným dluhem“ je 72 procent firem znepokojeno výší veřejného dluhu své země. Nejčerněji situaci vidí Češi, Slováci a Irové. Studie ukazuje, že pro zvládnutí státního dluhu firmy nejvíce podporují omezení veřejných výdajů, zejména prostřednictvím snižování platů ve veřejném sektoru.

Pro snižování veřejného dluhu prostřednictvím omezování veřejných výdajů se vyslovilo 70 procent z 538 představitelů společností z celého světa. V Evropě tento názor zastává až 77 procent respondentů, v Jižní a Severní Americe 69 procent a 54 procent z oblasti Asie a Tichomoří. Nejvíce respondentů (53 procent) si myslí, že veřejné výdaje by se měly omezovat hlavně prostřednictvím snižování platů ve veřejném sektoru. Mezi další nejčastěji navrhované způsoby patří snížení výdajů na obranu (47 procent) a sociálních dávek (34 procent). 

 

Sebekritičtí Irové, poživační Francouzi?

Hlasy pro a proti snižování platů ve veřejném sektoru se mezi jednotlivými zeměmi podstatně lišily. Například v Irsku hlasovalo ve prospěch snižování pozoruhodných 100 procent respondentů, Maďarsku 68 procent, Polsku 60 procent, Slovensku 55 procent, Česku 40 procent, zatímco ve Francii pouze 12 procent. 

„V časech zhoršené hospodářské situace je volání po snižování veřejných výdajů poměrně časté. Podnikatelé po státních zaměstnancích chtějí, aby k zajištění vyšší efektivity a snížení nákladů přijali stejná opatření, jaká museli v nedávné minulosti udělat oni sami,“ říká Jan Žůrek, Partner společnosti KPMG Česká republika zodpovědný za daňové poradenství. „Podobná situace je i v České republice. V nedávných volbách zvítězily strany s programem snížit deficit veřejných financí, konkrétní kroky však pochopitelně vyvolávají vlnu nevole. Jedině větší soudržnost vládní koalice může tyto nepříjemné škrty, respektive následné reformy prosadit.“

 

Investice do infrastruktury se vyplatí 

Ve většině zemí respondenti bez problémů souhlasili s investováním veřejných peněz do infrastruktury – jen 24 procent hlasovalo pro řešení státního dluhu prostřednictvím snížení těchto investic. Téměř ve všech zemích zvolila většina respondentů zachování výše výdajů na infrastrukturu, například v Česku méně investic do infrastruktury podporuje 27 procent respondentů, na Slovensku 10 procent a v Polsku dokonce jen 7 procent. Výjimku představují Japonsko a Hongkong, kde jsou hlasy pro a proti snížení těchto výdajů v rovnováze, a také Čína, kde méně investic do infrastruktury podporuje dokonce 61 procent respondentů.

 

Zvýšit daně? Ano, ale jen na splacení dluhu 

Nepřekvapí, že pouhé zvýšení daní bez dalších promyšlených kroků bylo nejméně oblíbenou volbou – toto řešení považuje za přijatelné pouze jedno procento respondentů na celém světě. Za povšimnutí ale stojí, že 19 procent manažerů by souhlasilo se zvýšením daní, pokud by sloužilo pouze ke splacení dluhu a nebylo by součástí všeobecného zdanění. Tato myšlenka se proto řadí na třetí místo v žebříčku oblíbenosti řešení jak omezit státní dluh hned za snižování veřejných výdajů a nalezení jiného řešení, než je vyšší zdanění.

Mezi země, kde má zvýšení daní největší podporu, ať už s nebo bez upřesňujících podmínek, se řadí Velká Británie (65 procent ve prospěch tohoto řešení) a Japonsko (60 procent). Vyšší daně si naopak nejméně přejí respondenti v Nizozemsku, Itálii, Polsku, Rusku a na Slovensku. V těchto státech je podpora takového řešení nulová. V Česku se pro zvýšení daní vyslovilo jen 10 procent manažerů.

„Ke snižování dluhů používají státy úpravy daňové zátěže – nové daně, zvýšení či snížení. V uplynulém desetiletí jsme na celém světě zaznamenali postupný odklon od daní z příjmu právnických osob směrem k nepřímému zdanění. Zdá se, že v letošním roce je tento trend ještě výraznější,“ uvádí Loughlin Hickey, Partner odpovědný za daňové poradenství v rámci celosvětové sítě poradenských společností KPMG. „Na začátku srpna 2010 jsme měli informace o tom, že nejméně deset zemí plánuje zvýšit DPH nebo daně ze zboží a služeb (GST, Goods and Services Tax). Další dvě země – Čína a Indie – mají v plánu zavést nové systémy spotřebních daní, a to mezi lety 2010 a 2013.”

Jak dále průzkum ukázal, značné množství respondentů se shoduje, že daň z příjmu právnických osob, spotřební daně (GST/DPH) a daně z příjmů fyzických osob by v jejich zemích měly zůstat přibližně na současné úrovni nebo by mohly být o něco nižší.

 

Recese již za námi? 

V otázce, zda firmy již překonaly recesi, jsou nejoptimističtější manažeři z Brazílie, Indie a Hongkongu. Naopak Češi, Maďaři a Poláci jsou v tomto tvrzení spíše opatrnější. Podle Španělů a Irů se firmy z krize ještě nedostaly. „Zajímavé je, že nejoptimističtější jsou firmy podnikající v oblasti maloobchodu a finančních služeb,“ doplňuje Žůrek.

 

Státní intervence – ano, či ne? 

Evropa ani americký kontinent státní intervence již zdaleka nepreferují. Podle průzkumu 39 procent evropských firem, které jsou přesvědčeny, že se vymanily z recese, to přisuzuje oživení vývozu, a dalších 39 procent přičítá tento vývoj oživení spotřebitelských výdajů. Pouze 24 procent připisuje oživení vládním balíčkům stimulačních opatření. Podle Američanů hlavním faktorem oživení bylo zvýšení spotřebitelských výdajů (45 procent), následované snížením úrokových sazeb (41 procent) a vládními stimulačními balíčky (34 procent). Odlišně však situaci vidí firmy z Asie a Tichomoří, kde jednoznačně vítězí vládní pobídky (74 procent). Podle Žůrka průzkum ukázal, že v zemích, kde firmy nelibě sledují růst veřejného dluhu, lze očekávat menší podporu vládním stimulům. 

V okamžiku, kdy se však autoři průzkumu firem zeptali, jak rychle by se s vládními pobídkami mělo přestat, ukázal se poněkud jiný obrázek. Celosvětově jen 37 procent zástupců podnikatelské sféry by bylo pro okamžité omezení vládních pobídek, 56 procent respondentů by počkalo alespoň půl roku od překonání krize. Například Čína, Indie, Rusko a Singapur by většinou zachovaly stimuly ještě rok po překonání krize, zatímco na Slovensku (75 procent), v USA a Kanadě by většina podnikatelské sféry vládní stimuly ukončila bezprostředně. 

„Proti slovenským manažerům, kteří se projevili ze všech sledovaných zemí nejradikálněji, jsou čeští respondenti poněkud nevyhraněni. Nadpoloviční většina českých firem (55 procent) vyzývá na základě obnovení růstu k okamžitému ukončení těchto opatření. Některé ale volají po větší obezřetnosti. Patnáct procent se domnívá, že opatření by měla zůstat v platnosti ještě nejméně šest či dvanáct měsíců a pět procent respondentů navrhuje rozšíření platnosti na dva roky,“ doplňuje Žůrek.

 

Průzkum „Co s veřejným dluhem“ provedlo oddělení Daňového poradenství celosvětové sítě členských společností KPMG mezi 538 vedoucími pracovníky firem z 26 zemí. Studie zjišťovala jejich názory týkající se úspěchu či selhání vládních programů určených ke stimulaci ekonomiky, nejlepšího způsobu, jak se vypořádat se vzniklým veřejným zadlužením a také na možné dopady budoucích iniciativ v oblasti daní. Mezi respondenty byli generální ředitelé a vysoce postavení manažeři společností z široké škály průmyslových odvětví s ročními tržbami v rozpětí méně než 1 mld. USD až více než 5 mld. USD.

 

 

Zdroj: KPMG Česká republika

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře