Hořká pachuť po krizi v Německu

Přes uvolnění atmosféry na trhu s půjčkami zůstávají v paměti vzpomínky na finanční krizi. Reálná ekonomika se nadále zamýšlí nad alternativními způsoby financování. U našich nejmocnějších sousedů za harnicemi varují před nerozmyšlenými odchody od bankovních domů.



Německá reálná ekonomika překonala krizi, mnohé podniky každopádně po trpkých zkušenostech z let 2008 a 2009 plují klidnými vodami. Přišel tedy pro podniky čas zasloužené sklizně?

Nedostatkovost půjček, která mnohé podniky trápila, už dávno přestala být tématem. Tedy alespoň v Německu. Naopak ve Švýcarsku, jak zmínily Neue Zürcher Zeitung, právě teď hlásí ředitelé velkých podniků zhoršenou dostupnost půjček. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém nejnovějším Global Financial Stability Reportu pro Evropu ještě žádné odvolání rizikového stavu na trhu s kredity nevyhlásil.

 

Bankovní bilance se tenčí 

MMF varuje, že banky skrze nové nároky na kapitálové zajíštění a likviditu (Basel III) musí do konce roku 2013 snížit své bilance o dva biliony eur. Tento deleveraging povede také k poklesu podnikových půjček – a to samozřejmě ne o dva biliony eur. MMF už teď odhaduje, že by se množství úvěrů ve srovnání s dnešním stavem mohlo snížit o 1,7 %.

Tyto předpovědi se vztahují na celou Evropu. Pro Německo ale není vidět na obzoru žádné nebezpečí. Indikátor půjček poskytnutých německým průmyslovým podnikům, zveřejňovaný ifo-Institutem, oznámil v dubnu snížení na nové dlouhodobé minimum: Už jen 19,5 % dotázaných podniků považuje podmínky bank při půjčování kreditu za restriktivní. To je opět o 0,8 % méně než v předchozím měsíci.

 

Po šoku 

Skutečně je dokonce v německých finančních kruzích slyšet, že banky stále více ani peníze připravené na průmyslové půjčky u podniků neudají. To je pro firmy dobré znamení.

Přesto si mnozí podnikatelé a manažeři v rozhovorech, které s nimi vedu, někdy s lehkou hořkostí v hlase vzpomenou na šok roků 2008 a 2009. V tomto časovém období byly podmínky udělení úvěru drasticky zpřísněny a mnohá prodloužení doby splatnosti, se kterými bylo mlčky počítáno, byla najednou zamítána.

Často se podařilo prodloužení doby splatnosti vyjednat pouze za cenu dalších záruk nebo po opatření dodatečného vlastního kapitálu. Jinak hrozilo krácení nebo dokonce zamítání půjček.

 

Strategie místo loučení 

Není tedy žádným překvapením, že se podniky zamýšlejí nad alternativními způsoby financování a ukazují bankovním půjčkám záda. Podle mého názoru jsou takové kroky krátkozraké, jde-li jen o to, rozloučit se se svou bankou.

Důležitější je zde strategii financování bankou vložit do širšího konceptu financování firmy se zohledněním nejrůznějších kritérií. Důležitou součást takového konceptu představuje krátko- a střednědobý managment likvidity. V této souvislosti je také třeba rozhodnout, jak se firma příště zachová, až se dostane s likviditou do úzkých.

 

Autor byl několik let sekčním vedoucím banky a obchodním ředitelem jedné z firem německého středního stavu. Dnes je poradcem ve službách bank Innovecs GmbH a středně velkých firem. Soukromě také provozuje oceněný ekonomický blog Blick Log. E-mailem ho zastihnete na dirk(tečka)elsner(zavináč)innovecs(tečka)de. 

 

Z partnerského německého CFO Worldu přeložil Max Hutar

 

Foto: © Stefan Baum - Fotolia.com

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře