Je tu nový bankrot: Kypr. Připojí se opět Řecko?

Brusel mluví o výměně dluhopisů, což je, asi jako když okradete manželku, ale mluvíte o odklonění úspor.



Markéta Šichtařová Státní bankrot může mít podoby všeliké, netušené a vynalézavé. Tak třeba: Kyperská vláda se raduje, že dokončila výměnu státních dluhopisů se splatností 2013 až 2016 za dluhopisy se splatností výrazně delší. Věřitelé by se ke svým penězům měli dostat až za šest až deset let. To máme, asi jako když sousedovi půjčíte na týden lopatu a on vám ji bez omluvy vrátí příští léto. Tomu se, pěkně prosím, podle mezinárodní definice ratingových agentur říká státní bankrot. Přesněji řečeno, kyperská výměna dluhopisů má hned dva znaky státního bankrotu. Zaprvé, výměna byla nucená. Splatnost dluhopisů byla prodloužena bez jakéhokoliv souhlasu věřitelů. A zadruhé, kyperská vláda s prodloužením splatnosti dluhopisů nijak nenavýšila jejich výnos. A to je dost zásadní.

 

S politickou korektností nejdále dojdeš... až do hořkého konce

Je jaksi rozdíl – obrovský rozdíl – v tom, jestli zemi půjčujete peníze na rok nebo na pět let. Pokud půjčujete peníze na delší čas, chcete za to větší odměnu. Lopatu celkem bez přemýšlení půjčíte na týden; na rok těžko. Podle ratingové agentury Moody´s země jednoznačně nedodržela své dluhové závazky. Ratingové agentury tak v tuto chvíli zcela logicky označují Kypr za platebně neschopný. Ano, po Řecku je Kypr už druhou zemí, která během posledních dvou let v EU zbankrotovala. Pochopitelně Brusel však nemluví o bankrotu. Brusel mluví o výměně dluhopisů, což je, asi jako když okradete manželku, ale mluvíte o odklonění úspor. Ať už kradete, či odkláníte, anebo ať už bankrotujete, či měníte dluhopisy, podstatou věci zůstává, že v tuto chvíli enormně roste riziko, že ke splacení dluhopisů už nemusí dojít vůbec.

Eurozóna zalepuje mezery v řecké pokladně...

Celá věc je o to zábavnější, že děj se znovu dostává do tempa i v Řecku. Řecku zbývají už pouze tři dny, aby mezinárodním věřitelům předvedlo, že je schopné splnit všechny podmínky pro poskytnutí dalšího finančního balíku. Ačkoliv se zástupci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu na postup řeckých reforem dívají poněkud kysele, sázím boty, že dalších 8,1 mld. eur do Atén stejně doputuje. Bez peněz by se Řecko znovu dostalo na okraj dalšího bankrotu a panika v eurozóně by se rozjela nanovo. Jenomže eurozóna zalepuje mezery v řecké pokladně podobně, jako silničáři látají po zimě výtluky v naší ulici. Další rok se objeví další díry. Pak další. Až nakonec je stejně nutné položit nový asfaltový koberec. Eurozónu tedy ještě čekají další neurotické zítřky. Další důvod, proč by dolar podle nás měl dlouhodobě posilovat vůči euru.

Nuda ve střední Evropě bude snad pokračovat

Nicméně prozatím v těchto prázdninových dnech aktivita na trzích zůstává slabá. Dolar začal mírně posilovat. Z ranních 1,306 se vydal k 1,300 USD/EUR. Znamená to, že investoři začínají sledovat blížící se čtvrteční zasedání ECB. To by přesto nemělo způsobit na trzích zvrat. Investoři se daleko víc obávají čísel o americké nezaměstnanosti. Ta by mohla na trzích oprášit myšlenku, že konec politiky tištění peněž je blízko. Dolar se v tuto chvíli snaží prorazit bariéru na úrovni 1,300 USD/EUR, čímž by se mu otevřela cesta k silnějším hodnotám. Koruna se nadále vznáší u úrovně 26,00 CZK/EUR. Z klidu ji nemohlo vyrušit ani zveřejnění data, kdy bude jmenována nová úřednická vláda. Nic podstatného se neděje ani na dalších středoevropských trzích. A nuda ve střední Evropě bude pokračovat. Koruna by se měla v dalších dnech držet na současné úrovni.


Autorka je ředitelka společnosti Next Finance

Úvodní foto: © Aurielaki - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře