Hlavní navigace

Němci důtklivě varují před liknavostí při reformě vzdělávacího systému, chybí jim kvalifikovaní čeští dělníci a technici

14. 11. 2014

Sdílet

 Autor: © drubig-photo - Fotolia.com
Mnohé členské firmy Česko-německé obchodní a průmyslové komory založily vlastní vzdělávací střediska nebo samy navázaly spolupráci se středními školami, aby zajistily vzdělávání zaměřené na praxi a odpovídající jejich potřebám, což je ovšem drahé a z dlouhodobého hlediska to není pro stát správná cesta, jak přivést do země investory a zajistit pracovní místa. V technických oborech chybí noví kvalifikovaní pracovníci, kteří by zvládli držet krok s rychlým vývojem v různých branžích.

Stále více firem vyvíjí vlastní iniciativu, jak se vypořádat s rostoucím nedostatkem pracovních sil a zastaralým vzdělávacím systémem v České republice. Mnohé členské firmy Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) založily vlastní vzdělávací střediska nebo samy navázaly spolupráci se středními školami, aby zajistily vzdělávání zaměřené na praxi a odpovídající jejich potřebám. „To je drahé a z dlouhodobého hlediska to není pro stát ta správná cesta, jak přivést do země investory a zajistit pracovní místa,“ říká prezident ČNOPK Rudolf Fischer.

 

Je pět minut po dvanácté, Čechy nebudou atraktivní

ČNOPK proto varuje, aby se reforma vzdělávacího systému zbytečně neprodlužovala. Podle Rudolfa Fischera je už teď pět minut po dvanácté. Ve hře jsou konkurenceschopnost a inovační schopnost a s nimi přímo atraktivita České republiky jako investiční lokality v mezinárodním srovnání. O iniciativách jako například projektu „Pospolu“ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy není v současné době moc slyšet. Stále více kritická je situace i v maloobchodě a výrobě potravinářských výrobků.

Kritický stav ve vzdělávání v České republice pořád trvá a bude se kvůli demografickému vývoji dále zhoršovat. Tento problém se týká především průmyslu, který je pro Česko tolik důležitý. V technických oborech chybí noví kvalifikovaní pracovníci, kteří by zvládli držet krok s rychlým vývojem v různých branžích. „Stále častěji si nám stěžují naše členské firmy, že stát toho dělá velmi málo, jako naposledy v říjnu u kulatého stolu se členy ČNOPK v Kopřivnici,“ vysvětluje výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.

 

Český vzdělávací systém nepotkává s realitou

Zřejmý nedostatek praktického zaměření v českém vzdělávacím systému je dlouho znám i vládě. Už v roce 2012 upozornila ČNOPK v otevřeném dopise Nečasově vládě na alarmující situaci. Před pár týdny přiznal i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek po rozhovorech s firmami v Jihomoravském kraji ve vyjádření pro Deník.cz: „Od podnikatelů jsem zase slyšel, že se český vzdělávací systém nepotkává s realitou.“

ČNOPK již dlouhá léta požaduje modernizaci vzdělávacích programů a technického vybavení středních škol podle potřeb průmyslu a orientaci na vzdělávací systém, který je blízký praxi (duální vzdělávání). Podle Rudolfa Fischera je možné vzdělat kvalifikované pracovníky pouze tehdy, když se teoretická výuka velmi úzce propojí s praxí. Firmy tak stále častěji samy navazují spolupráci se středními školami nebo dokonce zakládají vlastní vzdělávací střediska. To si ale nemohou dovolit žádné malé a střední podniky, říká Fischer. „To je drahé a z dlouhodobého hlediska to není pro stát ta správná cesta, jak přivést do země investory a zajistit pracovní místa. Stát se nesmí spoléhat na iniciativu jednotlivých firem,“ dodává Fischer.

 

Opět se rozmohla trestuhodná liknavost

Stále více kritická je situace i v maloobchodě a výrobě potravinářských výrobků. Maloobchodní řetězec Globus spolupracuje ve všech regionech, ve kterých působí, s místními středními školami. „Učni k nám chodí na praxi,“ vysvětluje Lenka Dvořáková z personálního oddělení Globusu. „Snažíme se školními osnovami předepsanou praxi doplňovat o témata, která učňům více přiblíží praktickou stránku jimi vybraného oboru. Tím, že jsme velkým zaměstnavatelem, cítíme povinnost se učňovství intenzivně věnovat, i když nám podmínky v České republice nejsou stoprocentně nakloněny,“ dodává Dvořáková.

Podle Rudolfa Fischera není o iniciativách jako například projektu „Pospolu“ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v současné době moc slyšet. Zda povedou k nějakým zlepšením, se ukáže až koncem příštího roku. ČNOPK proto velmi uvítala oznámení vlády na MSV v Brně koncem září, že průmysl a vzdělávání budou stěžejními tématy její práce v příštím roce.

 

Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) je se zhruba 620 členy největší bilaterální zahraniční hospodářskou komorou v České republice. Podporuje vytváření obchodních vztahů mezi českými a německými firmami a zároveň se zasazuje v politice a u správních orgánů o podnikatelsky příznivé rámcové podmínky v České republice. ČNOPK patří do sítě německých zahraničních hospodářských komor (AHK) a německých obchodních a průmyslových komor (IHK); zastřešující organizací je Německý sněm obchodních a průmyslových komor (DIHK) v Berlíně. Její 100% dceřiná společnost AHK Services s.r.o. nabízí podporu a poradenství ve všech otázkách vstupu na nový trh. Globální značka DEinternational pak garantuje kvalitu a profesionální služby v síti AHK.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku