Nevesely truchlivy jsou ty naše kraje: podnikatelé ve střední a východní Evropě propadli pesimismu

Nepříznivé makroekonomické podmínky se ještě úplně neprojevily na cashflow a počet bankrotů prozatím významně nevzrůstá.



Finanční profesionálové soudí, že v roce 2012 nás opět čeká globální ekonomický pokles. Vyplynulo to z dosud největšího čtvrtletního průzkumu globálních ekonomických podmínek mezi finančními manažery. Aktuální průzkum mezi 3775 finančními profesionály, z nichž 1414 patří k vyššímu managementu, je výsledkem spolupráce Asociace certifikovaných účetních ACCA a amerického Institute of Management Accountants (IMA). 

Podle Kateřiny Benešové, ředitelky ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko, jsou závěry největší kvartální studie od roku 2009 pochmurné: „Takřka tři čtvrtiny finančních profesionálů (73 %) z našeho průzkumu se domnívají, že globální ekonomika se propadá, nebo stagnuje, přičemž bezmála polovina (46 %) jich v posledním čtvrtletí hlásí ztrátu důvěry ve vyhlídky svých firem.“

 

Go East...

„Největší ztrátu důvěry jsme opět zaznamenali v Hongkongu, Singapuru a na Kypru. Všechny tyto země jsou výrazně angažované v mezinárodním obchodu a přeshraniční finanční aktivitě, a pokud je jejich náhled na globální ekonomické vyhlídky tak pesimistický, pak to svědčí o poklesu mezinárodního obchodu,“ dodal Raef Lawson, viceprezident pro výzkum při IMA. 

Na regionální úrovni zaznamenala vůbec nejnižší úroveň podnikatelské důvěry střední a východní Evropa. Region Asie a Pacifiku zase ztrácí důvěru rychleji než západní Evropa. Afrika, Blízký východ a jižní Asie zůstávají nejoptimističtějšími regiony, jak co se týče podnikatelské důvěry, tak v tom, jak respondenti vnímají stav globální ekonomiky. V souladu s tímto zhoršujícím se výhledem poukazují výsledky průzkumu i na oslabující trendy v zaměstnanosti a investicích globálně. ACCA a IMA to pokládají za obzvláště znepokojivé, neboť tyto dva ukazatele v posledních třech letech zůstávají slabé a jsou životně důležité pro jakékoli udržitelné oživení. 

Udržitelný fiskální stimul je luxus, který si rozhodně nemohou dovolit všechny vlády, obzvláště mezi rozvinutými zeměmi – ale na druhou stranu se ukazuje, že škrtová politika je jen těžko slučitelná s udržitelným růstem. Proto je důvěra obyvatelstva ve vládu na rekordně nízké úrovni, bohužel přesně v okamžiku, kdy může nejvíce ovlivnit podnikatelskou důvěru.

 

Střední a východní deprese  

Podle údajů ACCA a IMA zaznamenal region střední a východní Evropy nejnižší úroveň podnikatelské důvěry na celém světě. Z podrobnější analýzy plyne, že ačkoli podnikatelská důvěra v regionu za poslední tři měsíce neklesla, ve třetím čtvrtletí 2011 prudce propadla a od té doby se nevzpamatovala. Víc než polovina (55 %) respondentů v tomto regionu vykázala v uplynulém čtvrtletí ztrátu důvěry. 

Zatímco úroveň podnikatelské důvěry zůstala v posledních třech měsících víceméně konstantní, vnímání stavu globální ekonomiky se během roku 2011 znatelně zhoršilo. Jasná většina respondentů (87%) nyní soudí, že globální ekonomika se zhoršuje nebo stagnuje, což je oproti předchozímu čtvrtletí nárůst o 70 %. Je velmi zajímavé, že během sledovaného období rapidně narostl počet respondentů, kteří hlásili potíže vyplývající z fluktuace měnových kursů. V posledním čtvrtletí se rovněž znatelně zhoršil přístup k úvěrovému financování, což vedlo k prudkému poklesu ve vytváření pracovních míst a v zaměstnanosti obecně.

 

Slimák a neslimák kamsi nesli mák  

Nepříznivé makroekonomické podmínky se ještě úplně neprojevily na cashflow a počet bankrotů prozatím významně nevzrůstá. Podle výsledků průzkumu respondenti po celé Evropě očekávají od svých vlád přísné výdajové škrty, byť v regionu střední a východní Evropy ne s takovou jistotou jako na zbytku kontinentu. Respondenti v regionu zemí OECD – Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko – se obecně domnívají, že vládní výdaje v příštích pěti letech výrazně poklesnou, zatímco respondenti v zemích, které nejsou v OECD, obecně očekávají opak. 

V porovnání se zbytkem regionu mají respondenti v Bulharsku větší tendenci se domnívat, že jejich vláda sáhne k rozpočtovým škrtům ve střednědobém horizontu, zatímco ti v Chorvatsku a Makedonii spíše očekávají, že jejich vlády budou tvořit schodky. Obecně vzato se vládní ekonomická opatření v regionu nesetkala s vřelým přijetím veřejností, ale v globálním kontextu není tato nepopularita nijak hrozná. Pouze 13 % respondentů v regionu schvaluje vládní hospodářská opatření, zatímco nesouhlas vyjádřilo 57 % lidí. Jedna skupina zemí (Arménie, Bulharsko, Česká republika, Gruzie, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovensko) se vymyká relativně vysokou mírou souhlasu obyvatelstva s vládními ekonomickými opatřeními, ale i zde je tato míra velmi nízká, zhruba 19 %.

 

 

Zdroj: ACCA, globální organizace sdružující profesní účetní

 

Foto: © caironbohemio - Fotolia.com

 

Úvodní foto: © caironbohemio - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře