To Svaz průmyslu a dopravy byl iniciátorem zavedení kurzarbeit….

Svaz průmyslu a dopravy ČR byl zaměstnavatelským svazem, který v České republice prosadil model pomoci firmám prostřednictvím projektu vzdělávejte se pro stabilitu (tzv. kurzarbeit). Projekt vyjednal tým v čele s viceprezidentem Pavlem Juříčkem.



Projekt by měl pomoci firmám udržet zaměstnanost v období ekonomických potíží a zabránit, aby se neopakovala situace z minulých let, kdy v období krize musely firmy propustit i kvalifikované zaměstnance se specifickými znalostmi a zkušenostmi v dané profesi a následně obtížně shánět a „dokvalifikovávat“ nový personál.   

Nalezení řešení, které by bylo akceptovatelné pro stát a nezatěžovalo by státní rozpočet, nebylo jednoduché. Svaz nejprve požadoval zavedení kurzarbeit podle německého modelu, který vládní strana odmítala. Po řadě jednání s vládou se zástupcům zaměstnavatelů  podařilo najít kompromisní řešení. Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá proto skutečnost, že vládní strana uznala nezbytnost pomoci firmám v ekonomicky složité době.

 

Opatrnosti nezbývá... 

Svaz průmyslu a dopravy ČR byl k intenzivnímu tlaku na vládní instituce veden skutečností, že letošní rok se průmysl kvůli slabé domácí a klesající zahraniční poptávce dostává do těžkých problémů a podniky počítají s poklesem počtu zaměstnanců. Ani v příštím roce se nedá očekávat, že by začaly výrazněji nabírat pracovníky.

„Současný vývoj ukazuje na problémy průmyslových podniků, pokles se už nevyhýbá ani automobilkám. O pomoc bude mezi podniky určitě zájem,“ uvádí Pavel Juříček. Podle něj by však na pokrytí růstu nezaměstnanosti bylo potřeba alespoň 1,5 miliardy korun ročně a nikoliv celkově dohodnutých 800 milionů korun.„Věřím tomu, že pokud firmy zvýší díky projektu kvalifikaci svých zaměstnanců, ozdraví je to,“ doplňuje Pavel Juříček.

 

Základní kritéria pro vstup do projektu jsou:           

Omezený výpadek pracovní doby

Výpadek pracovní doby v důsledku přechodných hospodářských potíží bude limitován a bude muset být pouze v rozsahu mezi 20-60% celkové pracovní doby. To v praxi znamená více než jeden den, a méně než tři dny v pracovním týdnu. Výpadek pracovní doby do jednoho dne by měl umět řešit zaměstnavatel sám vnitropodnikovými opatřeními, např. určení čerpání dovolené, přesuny zaměstnanců, kratší pracovní doba, aj). Uznání většího rozsahu propadu, než je stanovený limit by vedlo k „držení nad vodou“ firmu, která by se stejně po uplynutí čerpání podpory v rámci projektu nedokázala dále udržet na trhu a zaměstnanci by skončili v evidenci uchazečů o zaměstnání. 

 

Jednoměsíční částečná nezaměstnanost plně v režii zaměstnavatele  

Jednou ze vstupních podmínek projektu bude, že zaměstnavatel musí řešit ekonomické potíže podobu jednoho měsíce bez podpory státu, tj. přistoupit k aplikaci § 209 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) - tzv. částečná nezaměstnanost. Zaměstnavatelé tedy budou poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy nejméně 60% za dobu, kdy jim není přidělována práce z důvodu poklesu objemu zakázek, resp. výroby. Na základě aplikace tohoto režimu zaměstnavatel má možnost „vyhodnotit situaci“ a shromáždit podklady o počtech, struktuře zaměstnanců, vhodném vzdělávání, atd. těch, kteří budou zařazeni do odborného vzdělávání v rámci projektu.  

Poté bude možné podat žádost o zařazení do projektu a tu doložit podklady, které prokáží, že výpadek práce je přechodný a je způsoben hospodářskými potížemi. K tomu bude zcela určitě vydána metodika, protože prokázání důvodů a splnění všech administrativních požadavků je pro vstup do projektu rozhodující. O žádosti budou rozhodovat Krajské pobočky Úřadu práce. 

   

Účast na odborném rozvoji zaměstnanců 

Nosnou částí projektu bude zabezpečení odborného rozvoje zaměstnanců. Projekt by měl napomoci tomu, aby období poklesu výroby bylo využito k cílenému vzdělávání zaměstnanců pro potřeby konkrétného zaměstnavatele. Požadavek SP ČR od samého počátku byl, aby odborný rozvoj zaměstnanců byl zacílen na praktické vzdělávání s využitím i vlastních firemních lektorů. Zde se rýsuje vysoká přidaná hodnota projektu, protože zaměstnanec má šanci osvojit si např. obsluhu dalších zařízení nebo u tzv. THP pracovníků získat specifické znalosti z příbuzných oborů (např. samotná výroba a na ní navazující odborná údržba, marketing – nákup a prodej, eventuálně s tím spojené služby apod.)

Zaměstnavatel může využitím projektu sladit strukturu kvalifikace zaměstnanců – jejich vědomostí, znalostí, dovedností i z hlediska budoucích potřeb.  

Finanční podpora bude představovat příspěvek na krytí mzdových nákladů zaměstnanců po dobu jejich účasti na vzdělávání.  Mzdovým nákladem je náhrada mzdy či mzda, kterou zaměstnanci zaměstnavatel vyplatí za dobu účasti na vzdělávání dle zákoníku práce a to včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance. Maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance v jednom měsíci může činit 31 000 Kč. Svaz prosadil tuto částku oproti původnímu návrhu 24 tisíc korun. 

 

Podmínkou poskytnutí příspěvku bude skutečnost, že zaměstnavatel bude zaměstnanci za dobu účasti na odborném rozvoji vyplácet náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku či mzdu a to v závislosti na skutečnosti, zda odborný rozvoj zaměstnance sám posoudí jako prohlubování kvalifikace (§ 230 ZP) či jako její zvyšování (§ 231 ZP). Účast na odborném rozvoji bude považována v případě § 230 ZP za výkon práce, v případě § 231 za překážku na straně zaměstnance, za níž přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Finanční příspěvek na úhradu nákladů zaměstnavatele na zajištění odborného rozvoje jeho zaměstnanců bude zaměstnavateli poskytován maximálně po dobu 6 měsíců; v případě, že ani po uplynutí této doby nebude zaměstnavatel schopen přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, Úřad práce bude moci prodloužit poskytování příspěvku až o dalších 6 měsíců. Výše příspěvku se bude odvíjet nejenom od nákladů na vzdělávání, ale rovněž od způsobu čerpání veřejné podpory – tj. v režimu de minimis a blokové výjimky.

 

Zdroj:. Svaz průmyslu a dopravy ČR

Úvodní foto: © Andre Bonn - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře