Tuzemskému průmyslu hrozí kolaps

Náš školský systém pouští na trh práce neuplatnitelné vysokoškoláky z humanitních a ekonomických oborů. Firmy, které naopak potřebují technicky vzdělané pracovníky, už ze zoufalství absolventy nepotřebných profesí nabírají a pak je samy přeškolují.



Tváří v tvář pokračující recesi a přetrvávajícím potížím našeho průmyslu musím bohužel konstatovat, že zatímco vlastníci a manažeři prokazují neuvěřitelné schopnosti zvládat současné problémy, státní a veřejná správa zůstává nadále koulí na noze našeho podnikání. Podnikatelské prostředí se nelepší, administrativa je nadále složitá a neprovázaná, na všech stupních je korupcí prolezlá byrokracie. To je jeden z důvodů, proč do daňových rájů odešlo 12 340 tuzemských firem. To jsou děsivá čísla, která podtrhují opatrnost některých investorů, poukazujících například na zvyšující se nedostatek technicky vzdělaných pracovníků.

 

Jaroslav Hanák Naše nekonkurenceschopnost roste 

Vedle toho nevidíme u politiků tah na branku, který by byl dostatečně koncepční s pohledem do budoucna na více než čtyři roky. Právě instituce jsou jsou tím závažím, které nás stahuje dolů, což potvrzují i mězinárodní srovnání. Naše konkurenceschopnost klesla meziročně o další jednu příčku na 39. místo ve světě a za poslední roky o osm míst. Katastrofální je důvěra v politiky a politiku, špatná je efektivita soudnictví a orientace na podporu technického školství je nedobrá. Není divu, že ve kvalitě výuky matematiky a přírodních věd jsme spadli až na 78. místo ve světě.

Celé roky voláme a upozorňujeme na ty stejné problémy, které by měla řešit strategie konkurenceschopnosti. Byla zpracována, diskutována a je připravena k implementaci. A v tom je největší potíž. Již nyní je zřejmé, že současná vláda nedotáhne tuto strategii konkurenceschopnosti do praxe. Jde o řešení největšího balvanu efektivity a úspornosti státní a veřejné správy, oblast výzkumu, vývoje a inovací a infrastrukturu. Je třeba posílit naše firmy na exportních trzích. Na základě exportní strategie by měli být do světa vysíláni jen ti nejlepší. Intenzivně na tom pracujeme s Ministerstvem průmyslu a obchodu a jeho ministrem.

 

Chceme vrátit do škol polytechnické vzdělání 

Tlačíme na strategickou podporu technického školství. Našemu průmyslu hrozí takřka kolaps, pokud během příštích pěti deseti let nebude školský systém nastaven tak, aby se na trh práce dostávali akutně potřební technicky vzdělaní pracovníci. Místo toho jsme nadále svědky toho, že náš školský systém pouští na trh práce neuplatnitelné a tedy nepotřebné profese z humanitních a ekonomických oborů. Firmy už ze zoufalství nabírají tyto absolventy a pak je samy přeškolují. To ale není řešení. Navíc máme výrazné negativní signály zahraničních investorů, kteří avizují, že pokud u nás nebude k dispozici technicky vzdělaná pracovní síla, půjdou jinam. Příkladů nerealizovaných projektů máme už řadu. Určitý optimismus vidím v tom, že po letech našich snah a po stozích předkládaných návrhů na nápravu někteří politici pochopili, že se blíží katastrofa. Vstřícnost vidíme u ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, který vychází vstříc našim požadavkům na daňové zvýhodnění firem, které podporují technické vzdělávání. Představte si, že zhruba šestina tuzemských firem si platí své studenty na školách bez podpory státu! Vstřícnost vidíme také u ministra školství Petra Fialy, který spolu s MPO připravuje soubor opatření na podporu technického školství. Začít se musí u učitelů a jejich schopnosti předávat technické poznatky žákům. Chceme vrátit do škol polytechnické vzdělání, vždyť žáci neumí vzít do ruky třeba šroubovák. Požadujeme také povinnou zkoušku z matematiky. To nejsou jen počty, to je způsob logického uvažování. Jsme iniciátory duálního vzdělávání, které by školskou teorii přiblížilo podnikové praxi. Po mnoha jednáních na MPSV byla přislíbena na pilotní projekt, pro dvě školy a dva podniky v každém kraji, částka 47 milionů korun. Věřím, že se pak duální systém rozšíří po celé zemi. Pokud správně nenastavíme system podpory technického školství, můžeme se snažit jak chceme, ale problematiku trhu práce nevyřešíme. Přitom se v tématech s ním spojeným silně anagžujeme. Zásluhou Svazu průmyslu a dopravy a ve spolupráci s Ministrstvem práce a sociálních věcí byl přijat system tzv. kurzarbeitu. Řešíme zjednodušení zamětsnávání cizinců ze třetích zemí, problematitku řetězení pracovních poměrů i nesmylsné povinné zdravotní prohlídky, například u brigádníků.

 

Politická rozhodnutí nastavují výhybky na dlouhá léta dopředu 

Další klíčovou strategií je pro nás surovinová a energetická politika. V této souvislosti je pro náš průmysl ohromná výzva výstavba jaderné elektrárny Temelín. Na co však chci poukázat, je politika v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které platíme za špatná rozhodnutí politiků. Téměř žádné státy EU nezatěžují vlastní průmysl poplatky za obnovitelné zdroje energie tak, že podkopávají její konkurenceschopnost. Očekáváme od vlády, že se razantně začně zabývat touto záležitostí. Kardinálním problémem jsou strukturální fondy EU, kde ČR prokazuje ostudnou nekvalitu, ba zlodějnu. Je třeba kompletně vyčerpat prostředky za roky 2012 a 2013 a následně schválit realokace pro reálné a Bruselem nenapadnutelné zbytky projektů na léta 2014 a 2020. Je to na našich vyjednávačích v Bruselu. Nesmíme dopustit další experimenty s dalekosáhlými dopady na státní rozpočet, na byznys a na občany. Předpokladem je ovšem to, že politici a úředníci budou sloužit občanům a tím i podnikatelům.

 

Autor je prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Úvodní foto: © Alx - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře