Bonusy a skonta a vystavování daňových dobropisů pro účely DPH

V rámci informací k novele zákona o DPH se Generální finanční ředitelství vyjádřilo k problematice vystavování daňových dobropisů opravných daňových dokladů) v případě poskytnutí finančních bonusů či skont.



Jak uvádí Generální finanční ředitelství, u tzv. bonusů a skont vyjadřujících sjednané platební podmínky (např. z důvodů překročení limitu odebraného zboží, platby předem, platby v hotovosti apod.) se dosavadní výklad nemění, tj. nadále se jedná o finanční plnění, u kterých se z hlediska DPH nepostupuje podle § 42, resp. § 43 zákona o DPH.

„Dosavadní výklad“ Generální finanční ředitelství dále neupřesňuje, lze však předpokládat, že vychází také z dřívějšího pokynu D-210, který problematiku finančních bonusů a skont upravoval. Ani tento, dnes již neplatný, pokyn však danou problematiku neupravoval jednoznačně. Například u skont rozlišoval mezi tzv. „platební“ a „cenovou“ podmínkou, přičemž poskytnutí skonta v rámci tzv. „platební“ podmínky nemá za následek úpravu základu daně a nevede k vystavení daňového dobropisu (opravného daňového dokladu) pro účely DPH, zatímco „cenová“ podmínka naopak k vystavení daňového dobropisu vede. Rozdíly mezi jednotlivými podmínkami však detailně definovány či popsány nebyly.

Novela zákona o DPH požaduje po odběrateli, aby v případě snížení základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění (tedy například při poskytnutí dodatečné slevy) provedl snížení nároku na odpočet již v okamžiku, kdy se dozvěděl o okolnostech pro toto snížení, aniž by musel v daném období obdržet daňový doklad. Doporučujeme proto provést prověrku existujících dodavatelských smluv z hlediska typu přiznávaných slev, bonusů a skont. Dle našich zkušeností totiž značná část bonusů a skont podmínky, byť vágně definované, nenaplňuje, a nelze je za finanční bonusy či skonta stojící mimo předmět DPH považovat. Mají spíše charakter běžné slevy. Skutečnost, že dodavatel opravný daňový doklad (dobropis) nikdy na poskytnutou slevu nevystavil, není po novele zákona o DPH rozhodující. Riziko případného doměrku je vždy na straně odběratele.

 

 

Zdroj: KPMG

 

Foto: © Oleg Golovnev - Fotolia.com


« předchozí článek další článek »








Komentáře