Další kroky ke spuštění jednoho inkasního místa

Ministerstvo financí předložilo v červnu do vnějšího připomínkového řízení návrh zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob a návrh zákona, kterým se v této souvislosti mění další, zejména pojistné zákony.



Návrhy těchto zákonů mají realizovat tzv. II. fázi jednoho inkasního místa (JIM) tím, že sjednocují správu daně z příjmů fyzických osob a správu veřejných pojistných, kterou by měly nově vykonávat pouze orgány Finanční správy, a to s navrhovanou účinností od 1. ledna 2015. Vláda si od zavedení JIM slibuje snížení administrativní zátěže pro daňové subjekty, neboť budou ohledně daně z příjmů fyzických osob i veřejných pojistných jednat pouze s jedním orgánem, prostřednictvím jednotného formuláře a v jednotných lhůtách.

Návrh zákona o veřejných pojistných nově vymezuje veřejná pojistná, mezi něž bude patřit pojistné na důchodové pojištění (1. pilíř), pojistné na důchodové spoření (2. pilíř), pojistné na zdravotní pojištění a pojistné z úhrnu mezd. Pojistné z úhrnu mezd má nahradit dosavadní odvod zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel by měl odvádět pojistné z úhrnu mezd v celkové výši 32,4 % (místo současného odvodu na sociální a zdravotní pojištění ve výši 34 %). Přitom se změní pouze sazba odvodů na veřejné zdravotní pojištění, která je nově navržena ve výši 7 % (místo současných 9 %). Navíc je zavedena sazba na úrazové pojištění ve výši 0,4 %.

U zaměstnanců návrh zákona počítá se zvýšením sazby odvodů na zdravotní pojištění, a to na 6,5 % (místo současných 4,5 %), přičemž výše sazby na důchodové pojištění a důchodové spoření zůstává stejná. Odvody zaměstnance, který se neúčastní důchodového spoření (2. pilíř), by tak činily celkem 13 % (místo současných 11 %).

V souhrnu za zaměstnavatele i zaměstnance tedy dojde ke zvýšení odvodů o 0,4 %, nicméně faktické zvýšení odvodů na straně zaměstnavatele může být mnohem výraznější v závislosti na platové struktuře zaměstnanců podniku. Návrh totiž mění způsob stanovení maximálního vyměřovacího základu u pojistného z úhrnu mezd pro zaměstnavatele. Nově se maximální vyměřovací základ nebude uplatňovat zvlášť na jednotlivého zaměstnance, nýbrž na přepočtený počet všech zaměstnanců – poplatníků pojistného na veřejné pojištění, tj. z agregované sumy všech platů. Prakticky to znamená zrušení stropů pro odvod pojistného na straně zaměstnavatele.

Na úrovni zaměstnance by měl být zachován maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění ve výši 72násobku průměrné mzdy, u důchodového pojištění ve výši 48násobku průměrné mzdy. Ovšem strop pro odvod na zdravotní pojištění se v praxi uplatní až s účinností od 1. ledna 2016, protože od roku 2013 byl přechodně (na tři roky) zrušen.

 

Zdroj: KPMG

 

 

Úvodní foto: © Beboy - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře