Daňové doklady ve formátu pdf

Koordinační výbor Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství se zabýval problematikou doručování daňových dokladů pro účely DPH elektronickou cestou.



Tato problematika nabyla na významu zejména s účinností novely zákona o DPH, neboť bez držby řádného daňového dokladu novela neumožňuje uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu. Nedoručení daňového dokladu či doručení daňového dokladu nesplňujícího zákonné náležitosti pak může vést až k tomu, že při daňové kontrole nebude možné uplatnit nárok na odpočet.

V posledním dubnovém týdnu Generální finanční ředitelství potvrdilo svůj předběžně vyjádřený názor, že za určitých podmínek lze doklad doručený elektronickou poštou považovat za řádný daňový doklad i přesto, že nebude opatřen elektronickým podpisem. Generální finanční ředitelství se zabývalo zejména situací, kdy dodavatel vystaví daňový doklad v papírové podobě, tento doklad následně naskenuje a zašle elektronickou poštou odběrateli, který doklad vytiskne. Takový doklad by pak byl považován za listinný daňový doklad a měl by být archivován jako běžné daňové doklady vytištěné v papírové podobě. Podmínkou popsaného postupu je podle Generálního finančního ředitelství zejména skutečnost, že dodavatelem resp. vystavitelem dokladu je zaručena autenticita původu dokladu, integrita jeho obsahu a jeho čitelnost, která jím musí být garantována po celou dobu uchovávání dokladu.

Generální finanční ředitelství připouští, že „určité obtíže lze spatřovat v garanci obsahu takového dokladu, kdy může být příjemcem změněn, ať již úmyslně nebo neúmyslně, např. nevhodným použitím softwaru. V diskutovaném případu to znamená, že pokud správce daně shledá u odběratele i u dodavatele shodné doklady, pak nebude zpochybňovat způsob doručení dokladu, tj. e-mailem.“

Generální finanční ředitelství však doporučuje, aby mezi vystavitelem dokladu a jeho příjemcem existovala dohoda o způsobu a pravidlech zasílání dokladů a pravidlech využívání softwaru pro jejich čtení a tisk.

Je nutno připustit, že v daném případě se jedná o poměrně extenzivní výklad platných daňových předpisů, který však reflektuje existující praxi mnoha plátců daně. Zůstává ale otázkou, zda by tento výklad byl akceptován i v případě soudních sporů s orgány správce daně, zejména pak tehdy, pokud by správce daně nebyl schopen na straně dodavatele (například pokud by tento na výzvy správce daně nereagoval) ověřit, zda byl příslušný daňový doklad v podobě předložené odběratelem skutečně vystaven.

 

 

Zdroj: KPMG


« předchozí článek další článek »








Komentáře