Hrozně neradi se soudíme

„Prevence je i v oblasti právního poradenství v konečném důsledku vždy levnější než řešení vzniklých problémů,“ říká Michal Kroft, Managing Partner advokátní kanceláře NWD Legal.



 Co se u vašich klientů změnilo v souvislosti s dopady krize nejvíce? 

Daleko častěji řešíme témata, jako jsou restrukturalizace, hromadné propouštění, pohledávky, závazky po splatnosti. Na druhou stranu krize přináší i nové obchodní příležitosti, firmy jsou ochotny jít na zvýšené obchodní riziko a potřebují ho právně ošetřit. Dá se říci, že všechno to jsou témata, která přichází na řadu ve chvíli, kdy se tolik nedaří – buď firmám samotným, to je první skupina, anebo jejich konkurenci, z čehož pak plynou zmíněné příležitosti. Také nám výrazně přibylo zakázek v oblasti, která s krizí nesouvisí: jde o právní poradenství v souvislosti s čerpáním evropských fondů. Zde se často setkáváme ze strany firem s podceňováním přípravy žádosti – a pak se diví, když neprojdou post auditem a musí dotace vracet.

 

Co jim ve všech těchto oblastech poskytujete? Právní služby, či další poradenství? 

Jsme schopni zajistit jak právní poradenství, mj. v oblasti účetně a daňové problematiky či mzdové agendy, tak také odborné poradenství v oblasti risk managementu, ekonomického poradenství, business consultingu, soudněznaleckých služeb. Zkrátka, pokud náš klient nemá svého vlastního dodavatele, doporučíme mu některého z našich partnerů, se kterými spolupracujeme dlouhodobě a které máme osvědčené a vyzkoušené.

 

A kolik takových externích partnerů máte? 

Zde se řídíme zásadou „méně je více“ – a trvale spolupracujeme zhruba s pěti partnery. Je totiž nutné mít aktivní znalost obchodního partnera, znát ho do hloubky, vědět jakým stylem pracuje a hlavně mít jistotu, že výsledky jsou osvědčené.

 

Často říkáte, že český člověk má ve zvyku přijít k právníkovi až pět minut po dvanácté, až když už má problém… 

Ano, to opravdu vnímám jako takovou národní nemoc či zlozvyk, což pravděpodobně vychází z naší historické zkušenosti. Dříve nebylo zvykem dbát tolik na prevenci, protože ta v zásadě nic nepřinášela. Podíváme-li se na to, jak byly za totality vychovávány generace lidí, vidíme, že si vlastně nemuseli příliš lámat hlavu s budoucností, protože ta byla prostě daná, narýsovaná a naplánovaná – stát se o všechno postaral. Tento přístup se samozřejmě postupně mění, po dvaceti letech svobody je tu generace, která tento stav nezažila, generace, která se vzdělává u nás i venku. Domnívám se však, že stále převládá přístup „hledat profesionální řešení až v momentě, kdy zjistím, že mám problém“. A to platí nejen v oblasti práva, podobný přístup přetrvává rovněž stran preventivních prohlídek u lékaře, které se také až příliš často zanedbávají.

 

Lze tento stav nějak změnit? Jde především o osvětu? 

To jistě, ale zásadní je i důvěra. Důvěra v právní stát je u nás více než mladá záležitost. Když se podíváte na stav důvěry v justici, vidíte stále alarmující nízké procento.

 

Kdybyste se měl podívat na prevenci z pohledu finančního ředitele, co byste doporučil? 

Finanční ředitel se na nás dívá především prizmatem nákladů, což je přirozené. A z tohoto pohledu se může zdát logické investovat do právních služeb až v momentě, kdy problém je zcela evidentní. Jako top prioritu proto vnímám nutnost uvědomit si, že prevence v oblasti právního poradenství je v konečném důsledku vždy levnější a mnohem méně bolestná, než řešení vzniklých problémů.

Možná vás teď upřímně překvapím, ale my se soudíme jen velmi neradi, a v naší kanceláři děláme všechno pro to, abychom se soudit nemuseli. Mohlo by se zdát, že jsme sami proti sobě. Kdybychom nechávali věci být a nechali klienta, ať občas udělá, s prominutím, koninu, a poté ho nechali projít soudním či rozhodčím řízením, z hlediska fakturace by pro nás byl výsledek jistě příznivější. My ale volíme zcela jiný přístup – jakkoliv nestandardně to z úst právníka může znít. Děláme zkrátka vše pro to, aby se klient nedostal do situace, kdy by se musel soudit. Vzniklá škoda je vždycky daleko větší, nákladnější a přináší masivnější riziko.

Některé kanceláře se snaží zlepšovat vlastní cash flow tím, že za každou cenu podporují klienta v jeho záměru pustit se do soudního sporu, my se však k takovému řešení neuchylujeme ani v případech, kdy je pravděpodobnost konečného úspěchu vysoká. Věříme totiž, že optimální cestou je cesta mediací a optimálním závěrem pak mimosoudní urovnání jednotlivých záležitostí. Na soud či rozhodčí řízení nahlížíme jako na poslední variantu. Použiji-li dalšího příměru z medicíny, jistě mi dáte za pravdu, že neinvazivní léčba je objektivně přirozenější volbou než okamžitý a nekompromisní chirurgický zásah.

 

A mění se tedy přístup firem k prevenci? Používají ji častěji? 

Mění. Určitě tomu hodně pomohla právě krize, která, řekněme, uspíšila dílo globalizace. Celá řada malých a středních podniků už chápe, že doba, kdy si šily smlouvy na koleni, je nenávratně pryč – stejně tak jako doba, kdy firmy naprosto bezstarostně outsourcovaly jakékoliv právní poradenství bez rozmyslu a bez posouzení jeho ekonomického dopadu na firmu. Zažili jsme i klienty, jejichž postojem bylo „je mi v podstatě jedno kolik vše stojí, hlavně ať s tím nemám práci.“ Vždy je ale samozřejmě dobré mít na mysli populární poměr „cena – výkon“, což v právním poradenství platí dvojnásob: cenový rozptyl na trhu je totiž obrovský.

 

Dá se tedy říci, že se zvyšuje procento firem, které si uvědomují, že peníze za právní služby vydají tak jako tak – a je tedy lepší vložit je do prevence než do případných soudních sporů? 

Ano, tohle procento stoupá. Panuje zde sice stále určitá právní džungle, ale po vstupu do Evropské unie a z toho vyplývající situace, kdy evropské právo stále více zasahuje do právního prostředí u nás, stoupá i nutnost profesionálního řešení.

 

Jaké změny či trendy vidíte na právním trhu? 

Trh se jednoznačně konsoliduje, zcela konsolidován však zatím není, což vede až k jisté brutalitě konkurenčního boje. 

 

Takže ti, kteří nakonec odpadnou, zatím stále bojují… 

Bojují a bojují tvrdě.

 

Co si pod tím představit? 

Samozřejmě především oblast cenové politiky. Běžné jsou dumpingové ceny, a to i u velkých renomovaných kanceláří. Díváte-li se pak na jejich nabídku, na první pohled vidíte, že z podstaty věci nemůže být ekonomicky zisková.

 

A daří se vám vysvětlit klientům, že vaše cena není nižší, protože není dumpovaná? 

S dumpovanými cenami se setkáváme především u veřejných zakázek. Tam je aspoň dobré, že v konečném důsledku na tom český daňový poplatník vydělá, tedy aspoň doufám. Zdaleka si ale nejsem jist, že ale vydělá z dlouhodobého pohledu, že bude zachován požadovaný rozsah a kvalita.

 

Michal Kroft je Managing Partnerem advokátní kanceláře NWD Legal v České republice. Vede sekci specializovanou na korporátní, obchodní a soutěžní právo, včetně problematiky veřejných výběrových řízení. Je autorem řady odborných článků a publikací a pravidelně přednáší na odborných konferencích doma i v zahraničí.

Advokátní kancelář NWD Legal byla založena v roce 2003 v Praze. Je součástí nadnárodní sítě NWD Group, která se zabývá poskytováním právního, účetního, daňového, finančního a investičního poradenství, a v České a Slovenské republice je zastoupena také prostřednictvím poradenské společnosti NWD Asset Management CZ.

 

Rozhovor vedl Tomáš Vylíčil, stálý spolupracovník redakce

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře