Informace daňovým subjektům k řešení důsledků povodní z pohledu daní

Řada firem i jednotlivců poskytla peněžitou i materiální pomoc. Přinášíme přehled příslušných daňových souvislostí.



* Poplatník, který poskytl pomoc na odstraňování následků této živelní pohromy formou nepeněžitého plnění, může související výdaje považovat za daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona o daních z příjmů. Není přitom rozhodující, zda byla pomoc poskytnuta formou hmotného daru (např. vysoušeče, potraviny) nebo jiného plnění (například zapůjčení nákladního automobilu s řidičem, poskytnutí ubytování v ubytovně či hotelu). Není také podstatné, zda je příjemcem plnění fyzická či právnická osoba. Upozorňujeme však, že poskytnutí nepeněžitých darů obecně podléhá dani z přidané hodnoty (pokud byl uplatněn nárok na odpočet).

* Poskytnutí peněžních darů se řídí jinými pravidly, a sice § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Tato ustanovení by sice mohla být aplikována také na nepeněžní plnění, avšak vzhledem k tomu, že je výše uvedená zvláštní úprava pro poplatníky výhodnější, je vhodné ji využít. Obecně lze uznat dary poskytnuté na financování odstraňování následků živelní pohromy jako položku snižující základ daně. Maximální částka, kterou je možné uplatnit, činí u fyzických osob 10 % základu daně a v případě právnických osob až 5 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky podle § 34. Na straně příjemců pomoci by se zpravidla mělo jednat o plnění osvobozené od daně darovací.

* Další možnou formou pomoci je poskytnutí bezúročné nebo nízko úročené půjčky zaměstnancům. Úrokové zvýhodnění plynoucí z této půjčky je na straně zaměstnance postiženého živelní pohromou osvobozeno až do výše 200 tisíc Kč, pokud jde o půjčku na překlenutí tíživé životní situace, nebo až do výše 1 milionu Kč, jedná-li se o půjčku na bytové potřeby.

 

Ministerstvo financí dne 19. května 2010 vydalo sdělení shrnující další daňové důsledky povodní, ve kterém zaujalo vstřícný postoj vůči postiženým poplatníkům, obdobně jako při povodních v letech 2002 a 2009. Postižení poplatníci mohou dosáhnout řady procesních úlev, například odložení termínu pro podání daňového přiznání, odložení plateb, snížení sankcí vyměřených za nesplnění povinnosti v důsledku povodní apod. Je však důležité neprodleně oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu, v jaké situaci se poplatník nachází. Z procesního hlediska doporučujeme sepsání protokolu o ústním jednání, ze kterého bude patrné, že byl finanční úřad se situací seznámen a jaká dohoda byla uzavřena ohledně dalšího postupu při plnění daňových povinností.

 

Zdroj: KPMG

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře