Inovace versus výzkum a vývoj

Pro společnosti uplatňující odčitatelnou položku na výzkum a vývoj je významný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 52 Af 30/2013-105. Soud se v něm zabýval zejména otázkou, zda aktivity realizované poplatníkem v souvislosti se zhotovením vstřikovacích forem představují výzkum a vývoj, nebo zda mají pouze inovativní charakter.



Zásadním bodem sporu byla otázka odlišení inovace od aktivit výzkumu a vývoje, přičemž určující by měla být existence ocenitelného (významného) prvku novosti a technické nejistoty, kterými se vyznačují právě projekty výzkumu a vývoje. Krajský soud potvrdil restriktivní výklad správce daně a v posuzovaných projektech neshledal výzkum a vývoj.

 

Soud se rovněž vyjádřil k metodice uplatňování nákladů na výzkum a vývoj a některým dalším oblastem. Významným je závěr, podle něhož za náklady vynaložené při realizaci výzkumu a vývoje nelze považovat náhrady mzdy za dovolenou. Důvodem je skutečnost, že v době čerpání dovolené se pracovník nepodílí na realizaci konkrétního výzkumného či vývojového projektu.

 

V současné době soudní spor stále pokračuje, neboť proti rozhodnutí krajského soudu byla poplatníkem podána kasační stížnost a případem se aktuálně zabývá Nejvyšší správní soud. Výše uvedené závěry a interpretace vzbudily velký zájem a výsledné rozhodnutí je tak netrpělivě očekáváno.

 

Ke každému výzkumně-vývojovému projektu je třeba přistupovat individuálně a zabývat se zejména otázkou existence ocenitelného prvku novosti a vědecké nejistoty. Má-li společnost pochybnosti, zda mohou být její aktivity a s nimi spojené náklady uznány za projekty výzkumu a vývoje, může být užitečným nástrojem institut závazného posouzení. Daňová správa tak vydá rozhodnutí, na jehož základě společnost získá jistotu, zda odčitatelnou položku podle zákona o daních z příjmů použít a na jaké daňové náklady ji vztáhnout.

 

 

Zdroj: KPMG

 

Úvodní foto: © arahan - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře