Jiří Skuhrovec, NERV: Korupce? Ve veřejných zakázkách nejde o další novely zákonů, ale o funkční dozor

„Kdyby ÚOHS místo formálních pochybení řešil, zda zadávací dokumentace od začátku nevylučovala ze zakázky devadesát procent potenciálních dodavatelů, mohly by veřejné zakázky dnes vypadat jinak,“ říká analytik a poradce vládního NERV Jiří Skuhrovec.



Jiří Skuhrovec je externím poradcem vládního poradního orgánu NERV, specializuje se na veřejný sektor a práci s jeho ekonomickými daty. Vystudoval ekonomii a informatiku, pracuje jako analytik ve společnosti EEIP a přednáší na FSV UK. Je spolutvůrcem projektů zIndex a Vášmajetek.cz.

 

Jiří SkuhrovecVeřejné zakázky a korupce s nimi související jsou vašimi hlavními tématy, ke kterým se velmi často vyjadřujete jak v médiích, tak jako konzultant vládního poradního orgánu NERV. Jaká je vlastně podle vás skutečná situace okolo veřejných zakázek v České republice? Stanislav Bernard, člen správní rady Nadačního fondu proti korupci, říká: „Korupce se totiž týká nás všech, každého obírá o tisícikorunu měsíčně.“ Souhlasíte s tímto „výpočtem“? 

Že se korupce týká každého, je fakt. S výpočtem jejího dopadu ale souhlasit nelze – neboť žádný neexistuje. Ona tisícovka měsíčně je jen hrubý odhad, metafora, která má přiblížit problém normálnímu člověku. Spolehlivá čísla, kterými by bylo možno odhad tzv. vyfutrovat, neexistují. A v tom je právě jádro pudla – o korupci každý něco víme z osobní zkušenosti, jako na plošný problém se na ni ale ukazuje těžko. Není jak. Sám bych si tipnul, že tisícovka měsíčně je celkem konzervativní odhad – znamenal by, že veřejné zakázky v ČR jsou kvůli korupci předražené v průměru asi o dvacet procent. Kdo pracuje s veřejným sektorem, jistě tuší že různé formy klientelismu (ne každá korupce je o předávání neoznačených obálek…) navyšují ceny veřejných zakázek podstatně víc.

 

V dubnu vejde v platnost novela zákona o veřejných zakázkách. Přinese podle vašeho názoru její přijetí více transparentnosti do veřejných zakázek a zamezí tak stále častější korupci? 

Aktuální novela zákona více transparentnosti přinese, to je bez debaty. Ale transparence se může prodražit. Otázkou zůstává, zda jsou změny zákona namířeny tak, aby skutečně efektivně snižovaly riziko korupce, aby narůstající administrativa nestála víc, než úspory, které přinese – na straně zadavatelů i dodavatelů. Příklad: novela do detailů řeší povinnosti pro malé zakázky, rozšiřuje pásmo pro povinné zveřejňování na ISVZ (Informační systém o veřejných zakázkách), ale třeba problematická Jednací řízení bez uveřejnění (zakázky bez reálné soutěže) nebo otázku anonymních dodavatelů v podstatě neřeší.

Můj osobní názor (právního laika) je, že v ČR nepotřebujeme další novely, ale funkční dozor, který dohlédne na to, že zákon není masově porušován. Zásady nediskriminace a transparentnosti v tom zákoně už totiž dávno napsané jsou. Kdyby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místo formálních pochybení řešil, zda zadávací dokumentace od začátku nevylučovala ze zakázky devadesát procent potenciálních dodavatelů, mohly by zakázky dnes vypadat jinak.

 

Vedete projekt zIndex, který hodnotí zadavatele veřejných zakázek. Jak dlouho projekt funguje a na čem je založen? 

zIndex vznikl před rokem a půl jako výzkumný projekt s cílem hodnotit zadavatele veřejných zakázek. Stahujeme a opravujeme data o všech zakázkách v ČR, na jejich základě chceme vystavovat zadavatelům jakési „vysvědčení“ – kolik firem se jim hlásilo do zakázek, jak otevřeně soutěžily, zda nezadávají zakázky pořád dokola téže skupince vyvolených firem atp. Hodnocení zIndexu v kostce říká, jak velký prostor pro korupci vzniká v zakázkách daného zadavatele.

 

Jaké jsou dosavadní reálné výsledky zIndexu a na čem v těchto dnech pracujete? 

Loni jsme publikovali první testovací hodnocení ministerstev, na letošek plánujeme rozšíření na podstatně větší skupinu zadavatelů – a zejména web, kde bude hodnocení každého zadavatele přehledně zobrazeno a vysvětleno.

 

Vaše jméno se od loňského roku objevuje také v souvislosti s novým projektem Vášmajetek.cz, který se zabývá centralizací prodejů státního majetku. To je poněkud odlišná oblast, než jsou veřejné zakázky. Jaké problémy u nás shledáváte u zpeněžování státního majetku? 

Největší problém vidím jediný: o prodejích státního majetku většinou nikdo neví. Úředník nemá zájem na zpeněžení za maximální cenu, o prodeji informuje jen jak mu nařídí zákon – pověsí informaci kamsi na vývěsku. Tu nikdo nečte, a majetek (auta, nemovitosti...) se tak prodá za zlomek hodnoty nejvyšší nabídce, často jedinému zájemci, o jehož napojení na prodejce je možno jen spekulovat.

 

Jakým způsobem se v listopadu spuštěný portál Vášmajetek.cz snaží situaci napravit a jaké jsou zatím ohlasy na něj? Předpokládám, že ne všude bude zájem měnit zaběhnutou praxi… 

Na Vasmajetek.cz děláme to, co by se žádnému potenciálnímu kupci asi nevyplatilo – procházíme pravidelně stránky stovek obcí a úřadů, a sbíráme informace o nabídkách majetku k prodeji. Vedle toho strojově těžíme data z registru veřejných dražeb, od exekutorů, soudů, finančních úřadů. Informace se sbíhají na našem webu – ohlas máme pozitivní od kupců, ale i od samotných úřadů.

 

Ilustrační foto: Fotolia


« předchozí článek další článek »








Komentáře