K nálezu Ústavního soudu o změnách ve stavebním spoření

Ústavní soud tento týden vyhověl stížnosti opozičních politiků na změny v podpoře stavebního spoření. Připomeňme, že v rámci úsporných opatření přijala vláda změnu, podle níž byla podpora pro rok 2010 podrobena padesátiprocentní dani a i pro příští roky se měl státní příspěvek snížit na polovinu.



Soudci Ústavního soudu s okamžitou platností zrušili zpětné padesátiprocentní zdanění státní podpory za loňský rok a o snížení státního příspěvku do budoucna se má kabinet znovu pokusit prosadit ve sněmovně. Tentokrát ovšem ne ve stavu legislativní nouze. Co tedy vlastně znamená rozhodnutí soudu?

Podle slov Pavla Rychetského, předsedy Ústavního soudu ČR, je hlavním úkolem Ústavního soudu posoudit, zda napadené zákony jsou nebo nejsou v souladu s ústavním pořádkem – posuzuje se tedy především způsob přijetí zákona. V daném případě Ústavní soud dospěl k závěru, že způsob, kterým byl zákon přijat (ve stavu legislativní nouze), byl protiústavní, protože nenastaly takové okolnosti, které by tomuto způsobu projednávání odpovídaly (jako je třeba válečný stav, ohrožení práv občanů nebo mimořádné hrozící škody). Podle názoru soudu tedy nebylo potřeba projednávat zákon mimořádně rychle bez řádného projednání.

Na druhé straně soud nezpochybnil právo státu měnit výši podpory do budoucna, jen připomněl nutnost standardního, řádného procesu přijetí takové změny.

 

Kde vzít a nekrást...

Druhá část výroku soudu se týkala daně z podpory poskytnuté v souvislosti se stavebním spořením za rok 2010. Zdůraznil fakt, že stát vlastně zpětně zdanil nárok, který vznikl už v minulém roce všem účastníkům stavebního spoření, kteří splnili předem dané podmínky. Připomněl, že jedním ze základních principů všech demokratických právních řádů na světě je zákaz přímé retroaktivity. Padesátiprocentní daň ze státního příspěvku ke stavebnímu spoření za minulý rok je podle Ústavního soudu protiústavní proto, že má nedovolenou zpětnou účinnost. Jinak řečeno – lidé spořili, splnili všechny podmínky pro připsání státního příspěvku v předem dohodnuté výši a najednou jim stát vlastně dodatečně řekl, že nedostanou plnou výši, ale jen polovinu.

Uvedené rozhodnutí na druhé straně znamená zásah do příjmů veřejných rozpočtů a to pro rok 2011 ve výši cca 6 mld. Kč. Ministr financí Miroslav Kalousek si v reakci právě na toto rozhodnutí Ústavního soudu posteskl, že právě tyto peníze, se kterými do státního rozpočtu počítal, budou chybět a bude je muset stejně vzít někde jinde. Navíc zdůraznil, že daň ze státního příspěvku, respektive daň z příjmu fyzických osob, je daň sdílená. Laicky řečeno to znamená, že se o výnos takové daně dělí stát, obec i kraje. Propad nezasáhne tedy jenom příjmy státních rozpočtů, ale automaticky to znamená propad i krajských a obecních rozpočtů.

Ministr Miroslav Kalousek vysvětlil, že to, co v období škrtů MF rozpočtuje, jsou skutečně naprosto nezbytné výdaje. Dále uvádí: „Přesto tyto nezbytné výdaje ještě budeme muset krátit, protože někdo, kdo ty peníze nepotřebuje, je dostane“ a uvádí příklad: „Miroslav Kalousek a jeho rodina vydělají nálezem Ústavního soudu, protože já mám stavební spoření a všichni moji členové rodiny také. Já si myslím, že je měli dostat potřebnější. A tak to také stát rozpočtoval.“ Závěrem konstatuje: „Já s tím sice nesouhlasím, ale musím ctít nález Ústavního soudu.“

 

Hlas z Hradu

Proti verdiktu se ohradil i prezident Václav Klaus. Řekl, že Ústavní soud se pohybuje mimo Ústavu a vstoupil do čisté politiky. Výrok doplnil Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky. Připomněl, že „problematika státem selektivně zvýhodňovaných některých skupin obyvatel nebo zvýhodňování některých aktivit, některých činností na úkor ostatních je vlastně hlavní podstata politiky.“ Připomněl, že finanční podpora – to jsou sliby, které občané slyší před volbami a pro které se k té či oné straně při volbách rozhodují. Zdůraznil i fakt, že podpora spořících na úkor nespořících – tedy chudších – navíc neúměrným způsobem zatěžuje státní pokladnu ve chvíli, kdy zrovna její kondice není nejlepší. Podle názoru Hradu do této debaty přesně vstoupil Ústavní soud a rozhodl ve prospěch jednoho politického názoru.

V rozhovorech o uvedeném tématu se podobně i ministr Miroslav Kalousek vyjadřuje k otázce političnosti rozhodování o společných penězích. Je toho názoru, že veřejné rozpočty vůbec jsou výsostně politickou záležitostí. Dodává: „Tam prostě nemůže existovat slovo spravedlnost. Chcete-li něco někomu dát, musíte to někomu jinému sebrat. Oba dva vnímají ten pocit spravedlnosti výrazně odlišně. A to je tak ryzí politikum, že podle mého názoru nepatří do rozhodování justice.“

 

Zítra se bude tančit všude...

Stavební spořitelny výrok vítají. Podle slov Vojtěcha Lukáše, předsedy Asociace českých stavebních spořitelen, je vítané zejména to, že „byly ukončeny mnohaleté diskuse o tom, zda je vůbec retroaktivita přípustná.“ Podle něj je jasné, že soud dal najevo, že padesátiprocentní zdanění státní podpory, které bylo uděláno nestandardním způsobem, je jednoznačně jako retroaktivita ústavně nepřípustné. Na druhou stranu ale soud připustil změny u státní podpory i u smluv v minulosti uzavřených, pokud budou dopředu řádně avizované. O budoucnosti smluv o stavebním spoření se Vojtěch Lukáš vyjadřuje opatrně: „My jsme zaznamenali určitý pohyb na účtech stavebního spoření. Na jednu stranu, což je velmi zajímavé, nedochází k dramatickému poklesu nových obchodů. Dokonce když započteme i zvyšování cílových částek, tak dokonce je jich v meziročním srovnání více. Úvěrový obchod? Tam se dá říci, že dochází k poklesu, ale to je, myslím, všeobecný jev současné době. Zaznamenali jsme zvýšený počet výpovědí, který se v současné době stabilizoval. Opravdu velmi těžko lze tuto situaci hodnotit. Samozřejmě musíme vyčkat reakci klientů, zejména až obdrží výpisy z účtů ze stavebního spoření po připsání státní podpory.“ 

Stát přijde letos asi o 6 miliard korun. Do budoucna může být státní příspěvek snížen, ale vláda si to musí v parlamentu nechat schválit normálním způsobem – nesmí používat takzvanou legislativní nouzi. Stavební spořitelny rozhodnutí vítají.

Parlament dostal napomenutí: poslanci vědí, že projednávání v „legislativní nouzi“ mohou použít jen když hrozí válka nebo přírodní katastrofa nebo podobné situace. Pokud se bude vše projednávat standardním způsobem, nebudou rozhodnutí Ústavního soudu překvapivá.

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře