Které zákony skončí po rozpuštění sněmovny v koši

Rozpuštění sněmovny nebude mít vliv pouze na zákony v současné době projednávané Senátem (pokud je ovšem Senát nebo prezident nevrátí zpátky k projednání do sněmovny, v takovém případě je jejich osud zpečetěn).



Odborníci z TaylorWessing e|n|w|c advokáti analyzují situaci v legislativě po rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ke kterému došlo v úterý 20. srpna 2013 v odpoledních hodinách. V souvislosti s politickými událostmi komentují, co se stane se zákony, které ještě nebyly schváleny a skončí tzv. v koši.

 

S čím se počká první schůzi 

Obecně lze říci, že po rozpuštění Poslanecké sněmovny stihne všechny zákony, které zákonodárci neschválili, tentýž osud, a to „smetení ze stolu“. Zasedání Poslanecké sněmovny není na rozdíl od Senátu stálé, tudíž nově zvolení poslanci začínají vždy s „čistým stolem“.

Zákony v jednotlivých stádiích projednání tak stihne následující osud: Návrhy zákonů nacházející se v připomínkovém řízení, a ty, které sice projednala vláda, ale ještě nebyly předloženy sněmovně, zůstanou v šuplíku. O jejich dalším použití může rozhodnout (nová) vláda. Zákony v určité fázi čtení v Poslanecké sněmovně a ty, které jí byly vráceny Senátem či prezidentem, spadnou „pod stůl“. Rozpuštění sněmovny nebude mít vliv pouze na zákony v současné době projednávané Senátem (pokud je ovšem Senát nebo prezident nevrátí zpátky k projednání do sněmovny, v takovém případě je jejich osud zpečetěn).

Zákony, které takto spadnou pod stůl, však mohou být následně předloženy k projednání nově zvolené Poslanecké sněmovně. Popřípadě může vláda v mezidobí, kdy je sněmovna rozpuštěna, navrhnout, aby se jimi zabýval Senát a přijal je ve formě zákonných opatření. „Senátu přísluší přijímat zákonná opatření jen ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Taková opatření však musejí být následně schválena nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi, jinak pozbudou další platnosti,“ upřesňuje Petr Dobeš, partner TaylorWessing e|n|w|c advokáti.

 

Neblahý konec čeká novelu obchodního zákoníku

V koši tak mohou skončit i některé projednávané zákony týkající se podnikatelů a firem. Jedná se například o normu zavádějící registr smluv pro povinně zveřejňované smlouvy dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle návrhu zákona by byly takové smlouvy účinné dnem následujícím po dni jejich zveřejnění, není-li jejich stranami sjednána pozdější účinnost. Zákon podporovali někteří poslanci napříč politickým spektrem (alespoň to tvrdili) a měl omezit korupci a nevýhodné uzavírání smluv.

Neblahý konec čeká také novelu obchodního zákoníku, kterou se měla rušit listinná akcie na majitele. Platit nebude ani novela zákona o spotřebních daních, kterou se měly snížit sazby daně z minerálních olejů (např. i z motorových a ostatních benzinů).

 

Co přežije turbulence

„Naopak doprovodné zákony k rekodifikaci soukromého práva byly dne 8. srpna 2013 stávající Poslaneckou sněmovnou schváleny. Účinnost nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích naplánovaná na 1. ledna 2014 by tudíž (pokud nezasáhne Senát nebo prezident) měla zůstat nezměněna i přes přetrvávající turbulence na české politické scéně,“ uzavírá Petr Dobeš.

 

 

 

Úvodní foto: © Cmon - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře