Liberalizace vnitřního obchodování obchodních korporací

Nová úprava zákona o obchodních korporacích (ZOK) zásadně přepracovává současná pravidla nabývání majetku mezi kapitálovou společností (tedy a. s. a s. r. o.) a spřízněnými osobami, která v současné době obsahuje převážně § 196a obchodního zákoníku.



Střet zájmů obchodní korporace a jejího zástupce 

Nová úprava vztahuje pravidla pro výše uvedené transakce na všechny obchodní korporace, tedy nejen na kapitálové obchodní společnosti. Základním pravidlem NOZ je v této situaci předpokládaný střet zájmů mezi obchodní korporací a jejím zástupcem (členem jejího orgánu, společníkem, prokuristou) či osobami jemu blízkými, jím ovlivněnými nebo ovládanými. 

Dotčený zástupce musí o možném střetu zájmů bez zbytečného odkladu informovat ostatní členy orgánu, jehož je členem, dále kontrolní orgán, byl- li zřízen, popřípadě nejvyšší orgán obchodní korporace. Zároveň musí tyto orgány seznámit s podmínkami, za jakých má být daná smlouva uzavřena. Kontrolní nebo nejvyšší orgán obchodní korporace může při oznámeném střetu zájmů pozastavit výkon funkce dotčeného zástupce nebo přímo zakázat uzavření takové smlouvy.

 

Speciální úprava nově založené akciové společnosti 

V souladu s  druhou směrnicí EU v oblasti práva obchodních společností obsahuje ZOK zvláštní požadavky pouze pro úplatné nabývání majetku a. s. od jejích zakladatelů a akcionářů během dvou let od jejího vzniku nebo změny právní formy na a. s. za úplatu převyšující 10 % základního kapitálu. Úplata za převáděný majetek nesmí přesahovat hodnotu určenou soudním znalcem a nabytí majetku včetně výše úplaty musí schválit valná hromada společnosti. K určení znalce nově postačí pouze rozhodnutí představenstva (nebude tedy třeba jmenování soudem), jeho posudek bude však třeba založit do sbírky listin obchodního rejstříku.

 

Obchodování v rámci běžného obchodního styku 

Popisovaná pravidla se nepoužijí na smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku. Běžný obchodní styk je však třeba vykládat spíše restriktivně, tedy především dle předmětu činnosti obchodní korporace.

 

Následky porušení zákonných požadavků 

Nerespektování výše uvedené informační povinnosti v případě střetu zájmů a zvláštního postupu v případě a. s. je vždy porušením péče řádného hospodáře daného zástupce (v případě a. s. i všech členů představenstva, kteří pro nabytí majetku v rozporu s podmínkami stanovenými ZOK hlasovali). Při porušení obecných pravidel střetu zájmů ze strany zástupce se uplatní obecná úprava nového občanského zákoníku. Dotčená obchodní korporace se dle nové úpravy může domáhat neplatnosti takového jednání v obecné promlčecí lhůtě, tedy do tří let od okamžiku, kdy se o střetu zájmů dozvěděla, nejdéle však do deseti let od uzavření smlouvy. 

Pokud byla úplata za majetek nabývaný a. s. od zakladatele nebo akcionáře stanovena v rozporu s příslušnými ustanoveními, má dotčená osoba povinnost vrátit společnosti částku převyšující cenu, jež byla stanovena posudkem znalce. Práva na vrácení tohoto přeplatku se a. s. může domáhat do tří měsíců od okamžiku, kdy se dozví, že vyplacená cena přesahuje cenu stanovenou znalcem, nejdéle však do deseti let od uzavření smlouvy. 

V případě, že valná hromada neudělila souhlas k nabytí majetku, může se a. s. dovolat neplatnosti předmětné smlouvy ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se o chybějícím souhlasu dozví, nejdéle však do deseti let od uzavření smlouvy.

 

 

Zdroj: KPMG

 

 

Úvodní foto: © Gina Sanders - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře