Nejvyšší správní soud k přezkoumatelnosti závazného posouzení

V rozsudku z 23. srpna 2011 (č.j. 5 Afs 37/2011 – 77) se Nejvyšší správní soud zabýval případem daňového poplatníka, který nesouhlasil s výsledkem závazného posouzení, vydaným správce daně.



V něm správce daně (viz výše) posoudil opravu septiku u poplatníka jako technické zhodnocení a nikoliv jako daňový náklad. Daňový poplatník toto závazné posouzení napadl správní žalobou, kterou krajský soud odmítl jako nepřípustnou. Nejvyšší správní soud se v rozhodnutí o kasační stížnosti se závěry krajského soudu v zásadě ztotožnil.

Nejvyšší správní soud jasně vyjádřil, že rozhodnutí o závazném posouzení nepodléhá soudnímu přezkumu. Nedochází jím totiž k samotnému vyměření daně, a proto nezasahuje do práv a povinností daňového subjektu.

Pokud se daňový subjekt s výsledkem závazného posouzení neztotožňuje, nemůže se tedy dovolávat jeho přezkoumání soudem přímo.

Podle Nejvyššího správního soudu má subjekt v takovém případě v zásadě dvě možnosti:

* Podat daňové přiznání tak, jak považuje za správné, avšak v rozporu s obsahem závazného posouzení. Pokud správce daně následně daň doměří, je možné se soudního přezkumu domoci podáním odvolání a následně žaloby ve správním soudnictví. Tento postup ovšem snižuje právní jistotu, která je důvodem, proč daňové subjekty o závazné posouzení žádají.

* Podat daňové přiznání v souladu se závazným posouzením a poté proti němu podat odvolání. Daňový řád od roku 2011 obecnou možnost podat odvolání proti vlastnímu přiznání zrušil. Jedinou výjimkou zůstalo právě odvolání proti přiznání podanému na základě rozhodnutí o závazném posouzení.

 

 

Zdroj: KPMG

 

Foto: © Cmon - Fotolia.com

Úvodní foto: © Cmon - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.