Nejvyšší správní soud k přípustnosti retroaktivity v daních

Nejvyšší správní soud se v jednom z nedávných rozsudků (8 Afs 67/2011 – 75 z 22. března 2012) vyjádřil k problematice přípustnosti retroaktivity v daňové legislativě.



Posuzovaný případ se týkal novelizace zákona o daních z příjmů prostřednictvím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů v roce 2007. Tehdy novela uzákonila povinnost zvýšit základ daně o částku neuhrazených závazků zachycených v účetnictví, od jejichž splatnosti uplynulo více než 36 měsíců, nebo které se promlčely.

Společnost evidovala k 31. prosinci 2008 ve svém účetnictví závazek z titulu nákupu pohledávky, který vznikl v roce 1996 a v roce 1999 se promlčel. Tuto nakoupenou pohledávku společnost v minulosti odepsala, přičemž část jmenovité hodnoty pohledávky byla uplatněna jako daňově uznatelný náklad. Správce daně závazek z titulu nákupu pohledávky posoudil jako závazek, kde vznikl daňově uznatelný náklad. O část neuhrazeného závazku odpovídající daňově odepsané části pohledávky pak zvýšil základ daně. Společnost v následném daňovém sporu založila svou argumentaci na tvrzené nepřípustnosti retroaktivity, neboť takto novelizovaný zákon o daních z příjmů postihl i závazky, k jejichž promlčení došlo před nabytím účinnosti novely. 

Podle Nejvyššího správního soudu se v daném případě jedná pouze o retroaktivitu nepravou, neboť nová právní úprava nezaložila účinky pro minulost a projevila se pouze ve změně právních následků vzniklé pohledávky pro budoucnost. Související daňová povinnost stěžovatele vznikla až v roce 2008, tedy po nabytí účinnosti předmětné novely. Nejvyšší správní soud s odkazem na předchozí judikaturu Ústavního soudu konstatoval, že takováto nepravá retroaktivita je v daňovém právu obecně přípustná jedině tehdy, pokud by zájem jednotlivce na aplikaci předchozí právní úpravy v daném konkrétním případě převážil nad veřejným zájmem na přijetí právní úpravy nové. Vzhledem k tomu, že z odůvodnění obsaženého v důvodové zprávě k předmětné novele jasně vyplýval veřejný zájem na dodanění neuhrazených závazků a poplatník měl v průběhu roku 2008 možnost učinit opatření k tomu, aby se negativním dopadům nového ustanovení vyhnul (například uhrazením závazku), shledal Nejvyšší správní soud v daném případě nepravou retroaktivitu vyvolanou novelizací zákona o daních z příjmů přípustnou.

 V tomto směru se citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ve svých závěrech odlišuje od nedávného nálezu Ústavního soudu (Pl. ÚS 9/08 z 12. července 2011), v němž byla v jiném případě nepravá retroaktivita shledána protiústavní a kterým Ústavní soud zrušil jedno z přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů z roku 2002.

 

 

Zdroj: KPMG

 

Foto: © arahan - Fotolia.com

Úvodní foto: © arahan - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.