Nejvyšší správní soud k „švarcsystému“

V nedávné době se Nejvyšší správní soud vyjádřil v několika případech k rozdílu mezi závislou činností a podnikatelskou činností fyzických osob.



V rozsudku z 26. května 2011 (č.j. 1 Afs 53/2011 – 208) se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem finančního úřadu, který překlasifikoval obchodněprávní vztah mezi společností a podnikajícími fyzickými osobami na pracovněprávní a společnosti doměřil odvody na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Fyzické osoby vykonávaly práce jeřábnické, svářečské, montážní a zámečnické na základě smlouvy o dílo. Finanční úřad argumentoval tím, že fyzické osoby prováděly práce pro společnost na základě pokynů a požadavků společnosti. Nejednalo se o ucelená díla, za která by fyzické osoby nesly odpovědnost, a práce byly prováděny v přímé závislosti na materiálovém zajištění, které zastřešovala společnost. Uvedené práce byly navíc vykonávány dlouhodobě a soustavně, přičemž tyto fyzické osoby nevykonávaly práce pro žádné jiné odběratele, pracovaly v prostorách společnosti a neplatily za pronájem budov žádnou úplatu.

Na druhou stranu – v rozsudku 2 Afs 16/2011 – 78 ze dne 29. listopadu 2011 týkajícím se případu hokejisty, který vykonával svou činnost rovněž v obchodněprávním vztahu – se však Nejvyšší správní soud se změnou klasifikace na pracovněprávní vztah neztotožnil. Judikoval, že smluvní strany mají možnost svobodné volby pro úpravu smluvního vztahu, pokud povaha činnosti fyzické osoby toto umožňuje. Nejvyšší správní soud potvrdil, že činnost profesionálních sportovců může být vykonávána v obchodněprávním vztahu. Tento judikát se odvolával i na některé předchozí rozsudky, které zdůrazňovaly prvek svobody a dobrovolnosti při volbě vztahu pracovněprávního či obchodněprávního.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nezbytné posuzovat danou situaci vždy individuálně dle konkrétně vykonávané činnosti fyzické osoby.

V této souvislosti upozorňujeme, že výkon závislé činnosti fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah je od 1. ledna 2012 zahrnut v novele zákona o zaměstnanosti pod pojem nelegální práce. Zaměstnanec může být potrestán pokutou ve výši až 100 000 Kč, přičemž sankce pro zaměstnavatele může dosáhnout až 10 milionů Kč. 

 

 

Zdroj: KPMG

 

Foto: © arahan - Fotolia.com

Úvodní foto: © arahan - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »




Související články




Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.