Novela insolvenčního zákona

Cílem je posílení obrany proti šikanózním insolvenčním návrhům.



Smyslem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) je poskytnout dlužníkovi a jeho věřitelům řešení v situaci, kdy se dlužník ocitne v úpadku nebo mu přinejmenším úpadková situace hrozí. V současné době bohužel vzrůstá počet případů, kdy je podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení zneužíváno některými podnikatelskými subjekty jako nástroj k poškození a diskreditaci jejich konkurentů. V jiných případech je insolvenční návrh využíván jako prostředek k vymožení pohledávky, kterou dlužník z různých důvodů neuznává.

Síla takto tendenčně podávaných nedůvodných insolvenčních návrhů (tzv. šikanózních insolvenčních návrhů) spočívá v tom, že veřejnost chápe zahájení insolvenčního řízení zpravidla velmi negativně a zveřejnění jména podnikatele v insolvenčním rejstříku budí u veřejnosti dojem, že se takový podnikatel nachází ve velkých finančních problémech. Samotné podání insolvenčního návrhu ale ve skutečnosti o ekonomické situaci podnikatele nemusí vypovídat vůbec nic. 

Podle stávající právní úpravy je insolvenční soud, aniž by jakkoliv zkoumal oprávněnost podaného insolvenčního návrhu, povinen do dvou hodin od jeho doručení vydat a zveřejnit vyhlášku oznamující zahájení insolvenčního řízení. S informací o tom, že je s dotyčnou osobou zahájeno insolvenční řízení, se tak může každý obratem seznámit prostřednictvím veřejně přístupného insolvenčního rejstříku. Negativní reakce veřejnosti a obchodních partnerů na zahájení insolvenčního řízení pak může mít likvidační následky i pro ty podnikatele, kteří do okamžiku podání insolvenčního návrhu ve skutečnosti neměli žádné ekonomické problémy, přičemž není výjimkou, že se jinak zdravá společnost dostane v důsledku podání bezdůvodného insolvenčního návrhu do takových provozních obtíží, které v konečném důsledku vedou až k jejímu úpadku.

 

Návrh novely zákona posilující obranu proti bezdůvodným insolvenčním návrhům 

Ministerstvo spravedlnosti ve snaze zabránit tomuto zneužívání insolvenčního řízení představilo návrh novely insolvenčního zákona, která má zpřísnit podmínky pro zahájení insolvenčního řízení a co nejvíce eliminovat podávání šikanózních insolvenčních návrhů a jejich negativní dopady. Základním principem této novely je posílení odpovědnosti věřitelů za bezdůvodný insolvenční návrh a zároveň zvýšení ochrany dlužníků spočívající zejména v reálné možnosti dosáhnout uspokojení nároku na náhradu škody nebo jiné újmy způsobené nepoctivým jednáním věřitele – insolvenčního navrhovatele.  

 

Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost 

Insolvenčnímu soudu dává novela možnost neprodleně odmítnout insolvenční návrh a ukončit insolvenční řízení v situaci, kdy shledá jinak formálně bezvadný insolvenční návrh věřitele „zjevně bezdůvodným“, a to bez nařízení jednání do 7 dnů od jeho podání. Výčet návrhů, které by měly být posouzeny jako zjevně bezdůvodné, zákon demonstrativně uvádí. Jedná se zejména o takové návrhy, ve kterých insolvenční navrhovatel dokládá svou aktivní legitimaci zjevně spornou pohledávkou či pohledávkou, ke které se podle insolvenčního zákona pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží (např. dosud nesplatná pohledávka nebo pohledávka uměle vytvořená rozdělením a postoupením části pohledávky na jiný subjekt za účelem zvýšení plurality věřitelů). Za zjevně bezdůvodné označuje zákon i insolvenční návrhy podané opakovaně, pokud navrhovatel nedoloží splnění povinností z předchozího neúspěšného řízení a návrhy, kterými insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka. Na návrh dlužníka může insolvenční soud odmítnout návrh jako zjevně bezdůvodný i tehdy, vyjde-li najevo, že navrhovatel nemá splněnou povinnost založit své účetní záznamy do sbírky listin v obchodním rejstříku, pokud je mu tato povinnost zvláštním předpisem uložena.

Odmítne-li insolvenční soud insolvenční návrh výše uvedeným způsobem pro zjevnou bezdůvodnost, může insolvenčního navrhovatele sankcionovat za jeho podání uložením pořádkové pokuty podle občanského soudního řádu až do výše 50 tisíc Kč.

 

Náhrada škody nebo jiné újmy vzniklé v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení 

Již podle stávající právní úpravy má dlužník v případě, kdy dojde k odmítnutí či zamítnutí insolvenčního návrhu vinou insolvenčního navrhovatele, možnost domáhat se žalobou náhrady škody nebo jiné újmy vzniklé zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vůči insolvenčnímu navrhovateli, případně vůči jeho statutárním orgánům. Tato sankce však může být obcházena tak, že insolvenční návrh podá účelově vytvořená společnost, která nemá žádný majetek a proto není možné z jejího majetku vzniklou škodu nahradit. Této praxi by nyní mohl insolvenční soud zabránit tak, že podle novely bude moci na návrh dlužníka předběžným opatřením uložit insolvenčnímu navrhovateli povinnost složit do úschovy soudu jistotu, kterou bude náhrada škody nebo jiné újmy zajištěna. Náhradu škody či příslušné újmy bude moci navíc podle navrhované úpravy požadovat nejen dlužník, ale každý, komu taková škoda či jiná újma vznikla.

 

Předběžné opatření k omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení 

Samotný okamžik podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení přináší automaticky řadu omezení postihujících dlužníka i jeho věřitele. Insolvenční soud bude mít podle nové úpravy možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením některé z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení vyloučit nebo omezit. Tím se soudu otevře například možnost povolit dokončení nařízené exekuce, nebude-li to odporovat společnému zájmu věřitelů. Určité omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení bylo sice i za stávající právní úpravy některými soudy povolováno, avšak bez výslovné opory ve znění insolvenčního zákona.

 

Související opatření 

V souvislosti s projednávanou novelou insolvenčního zákona byla připravena i novela zákona o soudních poplatcích, která by měla podpořit eliminaci nedůvodného podávání insolvenčních návrhů tím, že podání věřitelského insolvenčního návrhu bude spojeno se soudním poplatkem ve výši 5 tisíc Kč. Zároveň by mělo dojít k úpravě znění vzorové vyhlášky oznamující zahájení insolvenčního řízení tak, aby z ní bylo každému zřejmé, že tato vyhláška má pouze informativní charakter a podání věřitelského insolvenčního návrhu samo o sobě nevypovídá nic o tom, zda se daný dlužník nachází v úpadku či nikoliv. 

Ohledně návrhu novely insolvenčního zákona již proběhlo připomínkové řízení a o jeho dalším osudu v legislativním procesu budeme dále průběžně informovat. Posílení nástrojů k obraně před zneužíváním insolvenčního řízení v konkurenčním boji je jistě vítanou iniciativou, samotná změna zákona však bohužel těmto praktikám pravděpodobně zcela nezabrání. Vzhledem k tomu, že šikanózní insolvenční návrhy jsou atraktivním nástrojem zejména díky negativní publicitě, která se s nimi spojuje, praktické řešení tohoto problému lze zřejmě očekávat teprve s posunem ve vnímání podaného insolvenčního návrhu ze strany veřejnosti. 

 

Autor je činný jako partner v právnické kanceláři Havel, Holásek & Partners

 

Foto: © Wolfgang Kraus - Fotolia.com

 


« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře