Novela zákona o účetnictví a související novely vyhlášek

Od 1. ledna 2011 by měla vstoupit v účinnost novela zákona o účetnictví. Novela byla schválena ve 3. čtení a byla postoupena Senátu.



Připomínáme změny, které novela přináší:

* od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku budou osvobozeny takové konsolidující účetní jednotky, které ovládají pouze nevýznamné účetní jednotky, přičemž k podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví konsolidačního celku bude postačovat účetní závěrka konsolidující účetní jednotky,

* rozšiřuje se možnost použití mezinárodních účetních standardů ve znění přijatém Evropskou unií na účetní jednotky v konsolidačním celku, pokud konsolidující společnost používá k sestavení konsolidované účetní závěrky tyto standardy a za předpokladu, že valná hromada takové použití schválí,

* rozšiřují se sankce za protiprávní jednání při vedení účetnictví tak, aby postihovaly i účetní jednotky, které mají zásadním způsobem podhodnocena aktiva, ze kterých se tyto sankce vypočítávají,

* zahraničním fyzickým osobám, které podnikají, se umožňuje vést účetnictví za stejných podmínek jako podnikajícím českým fyzickým osobám, resp. například do obratu ve výši 25 mil. Kč nevést účetnictví vůbec, ale vést pouze daňovou evidenci,

* zužuje se povinnost sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o změnách peněžních toků, které by měla napříště sestavovat vybraná účetní jednotka (zejména organizační složky státu, příspěvkové organizace, obce, kraje) pouze v případě, že překročí dvě hodnotová kritéria, a to 40 mil. Kč hrubých aktiv a 80 mil. Kč obratu.

Aby nedošlo po datu účinnosti novely zákona k rozporu mezi ustanoveními zákona a prováděcích vyhlášek, jsou v současné době připraveny novely vyhlášek č. 500/2002 Sb., č. 501/2002 Sb. a č. 502/2002 Sb.

Novely vyhlášek reflektují především změny v oblasti úpravy konsolidace. Zároveň se mění a je výrazně přesněji definován rozsah informací zveřejňovaných v přílohách konsolidovaných účetních závěrek. Novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví také výjimku pro malé a střední společnosti (takové, které nesplňují alespoň dvě ze tří podmínek zakládajících povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku), které nemusejí ve své účetní závěrce zveřejňovat informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činnosti a podle zeměpisných trhů.

Novely všech vyhlášek zavádí povinnost zveřejnit v příloze účetní závěrky veškeré skutečnosti nasvědčující tomu, že účetní jednotka nebude nadále pokračovat ve své činnosti, a proto nebude například schopna plnit své závazky. Pokud taková situace nastane, musí být v příloze dále popsáno, zda byly účetní metody použity za předpokladu nepřetržitého pokračování v činnosti či nikoliv. Toto ustanovení bylo do vyhlášek doplněno z důvodu konzistence s Mezinárodním auditorským standardem č. 570 (Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky), který požaduje zveřejnění údajů v případech existence významné nejistoty v podobě událostí nebo okolností, které mohou jednotlivě i v úhrnu zásadním způsobem zpochybnit předpoklad nepřetržitosti trvání účetní jednotky, ale nevedou ke změně účetních metod použitých účetní jednotkou.

Novela vyhlášky č. 500/2002 Sb. dále reaguje i na připravovanou novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, o které jsme Vás informovali v zářijovém vydání Finančních aktualit. Jedná se především o možnost odpisovat goodwill po dobu delší nebo kratší než 60 měsíců a možnost odpisovat aktivní nebo záporný oceňovací rozdíl po dobu kratší než 180 měsíců, pokud je tato skutečnost patřičně odůvodněna v příloze účetní závěrky. Návrh této novely již prošel připomínkovým řízení, avšak vláda ho zatím neprojednala.

 

 

Zdroj: KPMG


« předchozí článek další článek »








Komentáře