O souběhu výkonu funkce jednatele a pracovněprávního poměru z hlediska předpisů o nemocenském pojištění

Nejvyšší správní soud vydal v prosinci 2010 velmi zajímavé rozhodnutí upravující otázku souběhu výkonu funkce jednatele a pracovněprávního poměru z hlediska předpisů o nemocenském pojištění (3 Ads 119/2010-58).



Jednalo se o situaci, kdy jednatel společnosti měl se společností současně uzavřenou pracovní smlouvu na výkon činnosti ředitele společnosti. Okresní správa sociálního zabezpečení shledala, že pracovní náplň ředitele byla shodná s činností jednatele a došla k závěru, že pracovní poměr tak vůbec nevznikl.

Nejvyšší správní soud měl shodný názor a v souladu se svojí předešlou judikaturou dospěl k závěru, že činnost jednatele není druhem práce ve smyslu ustanovení Zákoníku práce. Soud tak potvrdil, že v důsledku neexistence pracovního poměru daná osoba nebyla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru, nýbrž pouze jako jednatel pracující pro společnost, což předpisy o nemocenském pojištění umožňovaly pouze za určitých podmínek do konce roku 2008.

Od 1. ledna 2009 dle nového zákona o nemocenském pojištění jednatelé již nepatří do okruhu nemocensky pojištěných osob (a tyto osoby nelze pojistit ani dobrovolně). Jednatelé tak nemají nárok na dávky nemocenského pojištění (nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, dávky v těhotenství a mateřství).

Tyto osoby jsou pojištěné jenom pro důchodové účely. Je však třeba zdůraznit, že jejich účast na důchodovém pojištění vznikne pouze v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z této činnosti aspoň ve výši rozhodného příjmu, což pro rok 2011 představuje částku 6 200 Kč měsíčně. Neuznání platnosti pracovní smlouvy při souběhu výkonu funkce jednatele a pracovněprávního poměru by tak mohlo mít vliv i na účast na důchodovém pojištění, resp. dobu pojištění a výši započitatelného příjmu.

Soud zároveň připustil, že právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným nebrání tomu, aby jiné činnosti odlišné od výkonu funkce jednatele vykonávaly fyzické osoby pro obchodní společnosti na základě pracovněprávních vztahů. Je tedy velmi žádoucí prověřit všechny situace, při kterých jednatelé ve společnosti s ručením omezeným, či členové statutárního orgánu v akciové společnosti vykonávají své činnosti zcela nebo částečně na základě pracovněprávního vztahu. Zabrání se tak možným negativním dopadům na jejich nemocenské či důchodové pojištění a zároveň budou společnosti schopny obhájit daňovou odečitatelnost těchto mzdových nákladů či odvodů na sociální zabezpečení.

Podle názoru zástupců ČNB z minulého roku se problematika souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovněprávního poměru může dotýkat i bank. 

 

Zdroj: KPMG

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře