Poslanecký návrh na snížení spotřební daně neprošel prvním čtení

Novela zákona, která měla snížit spotřební daň o 2,5 koruny na litr nafty a o 1,5 koruny na litr benzinu (daň za naftu klesla ze současných Kč 10,95 za litr na zhruba Kč 8,50 a u benzínu by to bylo ze Kč 13,71 přibližně na Kč 12,00 za litr )sněmovnou neprošla.



Návrh výše uvedené novely z pera šéfa hospodářského výboru sněmovny Milana Urbana (ČSSD) dolní parlamentní komora v úterý zamítla v prvním čtení.

„Je to malá novela s velkými pozitivními dopady pro české hospodářství, český státní rozpočet a české domácnosti. Příliš vysoká spotřební daň na paliva znamená, že zahraniční i tuzemští dopravci tankují naftu mimo území České republiky," hájil ve sněmovně svou novelu Urban. A hned uváděl i několik argumentů na podporu návrhu. V zásadě vycházejí z přesvědčení, že snížením ceny benzinů a nafty pod ceny okolních zemí lze zabezpečit, aby autodopravci častěji čerpali na území naší republiky a tím i odváděli více do našeho rozpočtu. "Za dva roky se může tento propad pohybovat okolo 12 miliard korun, které mohly být příjmem státnímu rozpočtu," dodal. Vychází při tom z analýzy VŠE a informací, které dokumentují, že přes to, že ze statistiky mýtného vyplývá stále vyšší počty průjezdů přes naši republiku, tankování nafty ubývá.

Argumenty „pro“ (podle předkladatele) lze tedy shrnout: 

* Více peněz do rozpočtu ČR.

* Jde ku prospěchu konkurenceschopnosti českých firem.

* Další peníze by podle slov předkladatele stát mohl získat multiplikačním efektem. "Na každých sto litrů prodané nafty, vytočené nafty v České republice je doprovodná tržba pět korun, na každých sto litrů benzínu je deset korun. Mám na mysli bagety, nápoje atd., při přepočtu na tankovaný objem je to určitě úctyhodná čáatka. Navíc je za tím třeba vidět pracovní místa, spojená s výrobou, logistikou a poskytováním služeb obecně,“ řekl Urban..

* Zároveň návrh nabízí otevřít diskusi související s názorem (v tisku publikovaném) současného ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, že lze uvažovat o snížení  spotřební daně  a zároveň uvažovat o mírném navýšení mýta.

 

K návrhu se přidaly i Věci veřejné. Souhlasily ale jenom s částí návrhu:

Snížení spotřební ceny za naftu podporují: „protože to bude mít příznivé důsledky pro podnikání v naší zemi a nakonec to bude výhodné i pro stát. Tomu totiž z většího objemu prodané nafty i při snížené spotřební dani přiteče do rozpočtu více peněz. Hlavním spotřebitelem nafty je totiž mezinárodní kamionová doprava, která si vzhledem ke svému dojezdu může vybírat, ve které zemi natankuje. Na jednu nádrž jsou řidiči kamionů schopni projet skoro celou Evropu a Česko dnes pro ně kvůli vysokým cenám motorové nafty logicky není zajímavé,“ řekl poslanec Babák.

Věci veřejné ale naopak nechtějí podpořit druhý návrh sociální demokracie, a to je předpoklad snížení spotřební daně z benzínu. V tomto případě by totiž podle Věcí veřejných nedošlo k nárůstu poptávky, jako se očekává v případě nafty. Řidiči osobních aut pravděpodobně nejezdí v tak masivní míře čerpat benzín do levnějšího zahraničí. Snížení ceny benzínu by tak vedlo samozřejmě zcela logicky k poklesu daňového inkasa.

 

Proti návrhu se už dříve vyjádřila vláda. Její argumenty tehdy shrnul premiér slovy:"Tento návrh by vůbec nevedl ke snížení cen benzinu a nafty. Pouze by vedl k masivnímu výpadku ze státního rozpočtu, a proto vláda logicky reagovala negativně." Kladným stanoviskem by vláda navíc porušila mezinárodní závazek, podle kterého státy nemají na změnu ceny ropy reagovat úpravou spotřební daně.

 

Názory vlády v diskusi v parlamentu zopakoval poslanec Fiala:

1) Snížení daně by mělo výrazně negativní dopad na inkaso spotřební daně z minerálních olejů, maximální negativní dopad v případě, že by nebyla zvýšena spotřeba pohonných hmot v předpokládaném rozsahu a je odhadován až na 15,1 mld. korun.

2) předpokládaný růst spotřeby pohonných hmot uvedený v návrhu zákona ve výši 23 % je velmi nadhodnocený a nepravděpodobný. A přesto by podle výpočtů Ministerstva financí byl dopad na inkaso spotřební daně v případě takto zvýšené spotřeby pohonných hmot prakticky nulový. A nikoliv předkladatelem odhadovaných 3 až 5 mld. korun.

3) Vláda považuje za nejisté dopady snížení daně na konečné ceny pohonných hmot pro spotřebitele, neboť nelze vyloučit, dokonce je to více méně pravděpodobné, že určitá část daně by byla absorbována maržemi distributorů a prodejců pohonných hmot.

4) Nejednoznačný je dopad případné vyšší spotřeby pohonných hmot na inkaso daně z přidané hodnoty, neboť by došlo ke snížení základu daně. Je nutno brát v úvahu i to, že největší nákupy pohonných hmot realizují autodopravci, kteří jsou plátci DPH a mají nárok na odpočet daně, a v případě autodopravců z členských států Evropské unie i na vrácení daně z přidané hodnoty.

5) Vláda upozorňuje na skutečnost, že předložený návrh nerespektuje závazek České republiky z roku 2005, kde bylo na jednání Ekofin v Manchesteru dohodnuto, že se stát zdrží jakýchkoli zásahů, které by narušily přirozenou tvorbu cen ropy.

6) Nedostatek návrhu lze spatřovat také v tom, že nepromítl snížení spotřební daně z motorové nafty do snížené sazby tzv. směsné nafty, což je v rozporu s programem dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který vláda v roce 2008 schválila a znamenal by prakticky konec trhu s touto komoditou.

 

A tak byl návrh zákona v prvním čtení odmítnut v poměru hlasů 82:70.

 

Foto: © shoot4u - Fotolia.com

Úvodní foto: © shoot4u - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře