Přechod majetku mezi generacemi se s novým občanským zákoníkem spíše zkomplikoval

Bohatí lidé mají zájem svůj majetek efektivně spravovat, optimálně pokrýt rizika a zajistit jeho růst. Zároveň však chtějí, aby jimi vytvořené hodnoty přetrvaly a prospěch z nich měly i příští generace.



Velká část bohatých se cítí být v roli tvůrců a zakladatelů rodinného jmění. Je jim jasné, že k tomu přispělo jejich unikátní nadání a schopnosti, neskutečná dřina, ale také značná míra životního štěstí. Uvědomují si, že podobně příznivá konstelace se nemusí u jejich dětí, vnuků a pravnuků opakovat.

Bohatí lidé si cení pocitu klidu a jistoty, který vlastnictví majetku nabízí. Proto citlivě vnímají značná budoucí rizika ve formě rodinných sporů, následků rozvodů či neoprávněných nároků třetích stran.

 

Ještě že jsou tady svěřenské fondy

Bohužel, nový občanský zákoník tato rizika nesnížil, spíše naopak. Od jeho schválení několikanásobně vzrostl počet případů, kdy s klienty řešíme vhodné schéma mezigenerační správy majetku většího rozsahu právě s přihlédnutím k nové legislativě. Na jednu stranu se konečně i u nás otevírají příležitosti pro nové formy správy majetku, například prostřednictvím svěřenských fondů. Svěřenské fondy jsou dlouho očekávaným nástrojem, který v české legislativě chyběl, a bohatí lidé jej v případě potřeby využívali v zahraničí. Na straně druhé jsou pak rozsáhlé změny v dědickém řízení včetně nově určených dědických skupin a řady podmínek, které zůstavitel může dědicům klást. To sice teoreticky umožní svobodnější rozhodování při nastavení budoucí správy dědictví, zároveň ale také rozšíří okruh možných dědických sporů. Dosavadní praxe ukazuje, že nový občanský zákoník zatím zajišťuje více práce právníkům než více klidu a jistoty bohatým lidem.

 

Autor je business support director ve společnosti Swiss Life Select

 

 

 

Úvodní foto: © fotomek - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře