Předžalobní výzva pomůže, ale hlavní problém nevyřeší

Od 1. ledna 2013 vešel v účinnost zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění občanský soudní řád a exekuční řád.



Tento zákon mimo jiné upravuje zasílání výzvy k plnění žalovanému. Pokud chce mít věřitel od ledna 2013 nárok na přiznání náhrady nákladů řízení proti dlužníkovi, je povinen mu zaslat tzv. předžalobní výzvu. Cílem této úpravy bylo posílit mimosoudní vyrovnání dluhu a naopak potlačit zbytečnou soudní agendu, která dluh jen navyšuje. Otázkou ovšem je, jak velký efekt toto opatření přináší. 

V případě, kdy v minulosti věřitel pohledávku bez mimosoudních pokusů postoupil ihned k soudnímu řízení, má toto opatření smysl. Každému se někdy může stát, že na dluh či pokutu zapomene. Díky předžalobní výzvě má nyní šanci situaci řešit ještě před započetím soudního řízení. Dluh tak nenaroste do nepatřičných výšin. 

Troufám si však říci, že v objemu nesplacených pohledávek je takových menšina. Zbytek tvoří pohledávky osob, které o svém dluhu vědí a z nějakého důvodu je nesplácí. Tito lidé na upomínky nereagují. Může jít také o osoby, které nejsou věřitelem dohledatelné, například z důvodu nenahlášení změny bydliště respektive kontaktní adresy. Odesílat předžalobní výzvu na neaktuální adresu je tak zcela bezpředmětné, protože si ji pravděpodobně nepřevezmou. Předžalobní výzva je proto zbytečná a pouze navyšuje náklady věřitelům. 

Ustanovení nepředepisuje předžalobní upomínku doručit adresátovi do vlastních rukou, ale pouze odeslat ji na zákonem stanovenou adresu. V nové úpravě zákona není specifikováno, jakým způsobem má věřitel doložit skutečnost, že předžalobní výzvu opravdu odeslal. Z logiky věci vyplývá, že důkazem může být například podací lístek, avšak konkrétní podoba důkazu bude soudní praxí teprve stanovena. Do té doby mohou vznikat sporné otázky týkající se doložení odeslaných výzev. 

Předžalobní výzva se odesílá na adresu pro doručování (tzn. na adresu registrovanou v evidenci obyvatel), případně na poslední věřiteli známou adresu dlužníka, která už ale nemusí být aktuální. Do centrální evidence obyvatelstva má přitom zákonný přístup pouze soud a dále exekutor, jemuž je vymožení pohledávky svěřeno. Kdyby měl do evidence přístup již věřitel či alespoň inkasní agentura, mnoha dlužníkům by to ušetřilo náklady až ve výši desetitisíců korun spojené se soudním řízením a následnou exekucí. 

 

Autor je jednatel inkasní agentury EOS KSI Česká republika

 

 

Úvodní foto: © Visual Concepts - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře