Rozsáhlá novela zákona o daních z příjmů odtajněna

Ministerstvo financí předložilo do připomínkového řízení návrh novely zákona o daních z příjmů. Součástí návrhu je i novela zákona o rezervách a novela daňového řádu. Jak deklaruje ministerstvo v důvodové zprávě, návrh vychází především z potřeby revize některých ustanovení zákona po poslední novele, která reagovala na rekodifikaci soukromého práva.



Návrh dále zohledňuje některé záměry vyplývající z programového prohlášení vlády včetně revize zbývajících ustanovení zákona o zřízení jednoho inkasního místa, která měla nabýt účinnosti v roce 2015. V tomto článku přinášíme shrnutí navrhovaných změn.

 

Zákon o daních z příjmů 

Daň z příjmů fyzických osob

Pro rok 2015 není navrhována změna v základu daně ani v sazbách. Znamená to, že by nadále měla být uplatňována superhrubá mzda i solidární zvýšení daně. U solidárního zvýšení by měla být, a to již za rok 2014, zrušena povinnost podávat daňové přiznání, pokud poplatník nedosáhl maximální roční výše sociálního pojištění, která pro rok 2014 činí 1 245 216 Kč. V tomto případě bude možno provést u zaměstnavatele roční zúčtování.

U závislé činnosti je navrhováno zrušení či výrazné omezení některých osvobození zaměstnaneckých benefitů. Především se ruší osvobození hodnoty přechodného ubytování, které bylo dosud osvobozeno do výše 3 500 Kč měsíčně. Dále se zavádí limity pro benefity vynakládané na péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb či z jiných fondů po zdanění nebo z nedaňových nákladů, a to v celkové výši 10 000 Kč ročně. 

Navrhovány jsou změny ve slevách na daních:

* Měla by být zavedena nová sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku.

* Navrhuje se zvýšení slevy na druhé a další dítě o 1 200 Kč ročně.

* Základní sleva by měla být opět k dispozici pracujícím důchodcům.

V případě výdajového paušálu pro OSVČ ve výši 60 % se rovněž navrhuje omezit výdaje maximální částkou 1 200 tis. Kč. 

Nebude zavedeno již dříve schválené, avšak dosud neúčinné osvobození podílů na zisku u fyzických osob.

 

Pojistné na zdravotní pojištění

Limit pro platbu zdravotního pojištění má být podle návrhu zrušen zcela. V současné době se jedná o dočasné zrušení, které by mělo skončit rokem 2015. Rovněž se ruší osvobození některých příjmů, mj. i odstupného, od placení sociálního a zdravotního pojištění.  

 

Zavedení povinnosti fyzických osob oznámit osvobozený příjem nad 5 mil. Kč

Zásadní novinkou z hlediska zdanění fyzických osob je zvažované zavedení povinnosti oznamovat osvobozené příjmy nad 5 mil. Kč. Oznámení by mělo být učiněno ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Fyzická osoba by měla uvést výši a datum vzniku příjmu a popsat okolnosti jeho nabytí. Nebude nutné oznamovat takové typy příjmů, u nichž může správce daně potřebné údaje zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Konkrétní seznam takových rejstříků a evidencí však zatím není k dispozici, jednotliví správci daně by jej ale měli zveřejnit na svých úředních deskách a prostřednictvím internetu.

Je zapotřebí zdůraznit, že za nesplnění této oznamovací povinnosti jsou navrhovány významné sankce ve výši: 

* 1 % z hrubé částky příjmu, pokud poplatník povinnost splní i bez výzvy správce daně,

* 10 % z hrubé částky příjmu, pokud poplatník splní oznamovací povinnost až na výzvu správce daně, a

* 15 % z hrubé částky příjmu, pokud poplatník oznamovací povinnost nesplní ani po výzvě správce daně. 

Transferové ceny

Návrh novely omezuje možnost úpravy základu daně směrem dolů, pokud současně nedojde také k vypořádání mezi spojenými osobami. Novela zároveň navrhuje doplnit osvobození příjmu v podobě bezúplatně získaného majetkového prospěchu, omezuje však toto osvobození částkou 100 000 Kč. Navrhovaná úprava pravděpodobně přinese zásadní důsledky ve vztahu k úpravě převodních cen. Bezúročná zápůjčka společníka společnosti tak například sice nebude ustanovením § 23 odst. 7 zákona dotčena, ale společnost bude zřejmě muset majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky zdanit, pokud úrok ve výši obvyklého úroku přesáhne 100 000 Kč. Zdaňování majetkového prospěchu by v takových případech bylo v rozporu s ekonomickou podstatou dané transakce.

Kromě toho může navrhovaná úprava působit v praxi další výkladové problémy, například při poskytování různých forem, šablon či prototypů odběratelem dodavateli na základě smlouvy o výpůjčce. Nové ustanovení by navíc zvyšovalo administrativní zátěž pro poplatníky, neboť by museli vypracovávat posudky na oceňování bezúplatně získaného majetkového prospěchu.

Investiční fondy

V současné době podléhají investiční fondy sazbě daně z příjmů ve výši 5 %. Podle návrhu novely by tato sazba měla platit jen pro tzv. základní investiční fondy. Těmi by byly pouze investiční fondy ve formě podílového nebo svěřenského fondu a dále, zjednodušeně řečeno, ostatní fondy v závislosti na skladbě svých investorů. Pokud by žádný investor ve fondu neměl možnost uplatnit „standardní“ osvobození podílů na zisku přijatých od fondu na základě splnění časového testu (držba podílu ve fondu ve výši alespoň 10 % po dobu minimálně 12 měsíců), fond by byl základní. Pokud by fond nesplnil podmínky pro uplatnění 5% sazby daně, podléhal by dani při standardní sazbě 19 %.

Změna se navrhuje také v oblasti zdanění podílů na zisku vyplácených fondem. V případě základního investičního fondu by podíly na zisku podléhaly zvláštní sazbě daně jako dosud, tj. 15 %, přičemž možnost tzv. průtoku dividend by zůstala zachována. Podíly na zisku vyplácené investorům (fyzickým i právnickým osobám) ostatními fondy by byly od daně zcela osvobozeny.

 

Finanční leasing

Podle navrhované úpravy má být úplata u finančního leasingu daňově uznatelným nákladem, pokud „lze ze smlouvy předpokládat, že kupní cena předmětu leasingu bude podstatně nižší než by byla obvyklá cena předmětu leasingu k datu převodu vlastnického práva“ (tato textace nahrazuje stávající podmínku testu kupní ceny). Dále má být do definice finančního leasingu doplněno, že při vzniku smlouvy musí dojít k převodu povinností spojených s péčí o předmět leasingu a rizik spojených s jeho užíváním na uživatele. Minimální doba trvání finančního leasingu u nemovitostí se prodlužuje z 30 na 50 let.

 

Ministerstvo také navrhuje zpřísnění podmínek ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) zákona o daních z příjmů, podle kterého lze za daňově uznatelné považovat náklady, na které by se podle § 25 zákona o daních z příjmů obecně pohlíželo jako na daňově neuznatelné, a to do výše výnosů s nimi přímo souvisejících. Podmínkou je, aby tyto výnosy ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Podle důvodové zprávy k navrhované novele nelze toto ustanovení aplikovat např. u finančního leasingu, v jehož rámci jsou daňově neuznatelné úroky z titulu nízké kapitalizace přeúčtovány na nájemce v podobě leasingových splátek.

 

Zákon o rezervách 

Vzhledem k tomu, že občanský zákoník sjednocuje od 1. ledna 2014 promlčecí lhůtu u závazkových vztahů vzniklých po tomto datu na tři roky, neumožňovalo by současné znění zákona vytvářet opravné položky k pohledávkám podle § 8a (dvě časová pásma – 18 a 36 měsíců) ve výši 100 %. Reálně taková situace přichází v úvahu v roce 2017. Ministerstvo proto navrhuje zkrátit druhé časové pásmo na 30 měsíců. Na pohledávky splatné po 31. prosinci 2013 by tedy bylo možné od roku 2015 vytvářet opravné položky ve výši 100 % po uplynutí 30 měsíců. Je však možné, že přechodné ustanovení bude ještě upraveno tak, aby se nový režim týkal pohledávek vzniklých od 1. ledna 2014.

 

Daňový řád 

Novela daňového řádu směřuje zejména ke zjednodušení způsobu jednání právnických osob, jejichž jménem jedná více než jeden člen statutárního orgánu. Záměrem novely je zavedení pravidla, podle něhož může i v takovém případě jednat v rámci správy daní kterýkoliv z členů statutárního orgánu samostatně. 

Navrhovaná novela dále podstatně zpřísňuje sankce ukládané daňovým subjektům při neplnění nepeněžitých povinností. Maximální výše pořádkové pokuty, kterou může správce daně uložit, pokud subjekt nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, by se měla zvýši z 50 000 Kč na 500 000 Kč. Jedná se o sankci, která může dopadnout např. na osoby, které správce daně vyzve k poskytnutí údajů nebo podkladů o jiných daňových subjektech. Dále se navrhuje znovuzavedení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, a to rovněž až do výše 500 000 Kč. Tato sankce by připadala v úvahu při nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti, případně záznamní či jiné evidenční povinnosti. 

Novela rovněž počítá se zavedením pokuty ve výši 2 000 Kč v případě, že nebude dodržena povinná elektronická forma podání stanovená zvláštním daňovým zákonem (např. podání dle § 101a zákona o DPH). V závažných případech by se však pokuta za nedodržení elektronické formy podání mohla vyšplhat až na 50 000 Kč. 

Konečně nelze nezmínit i záměr novely snížit sazbu úroku z vratitelného přeplatku a úroku z neoprávněného jednání správce daně, na které má v určitých případech daňový subjekt nárok. Stávající sazba (repo sazba + 14 procentních bodů) by se měla snížit na úroveň sazby úroku z prodlení v rámci soukromoprávních vztahů (tj. repo sazba + 8 procentních bodů). Výše sazeb úroků z prodlení (repo sazba + 14%) pro daňové poplatníky má nicméně zůstat zachována.

Zdroj: KPMG

ČTĚTE TAKÉ:

→ Tři novely zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2015
V průběhu roku 2014 předložilo ministerstvo financí tři návrhy novel zákona o dani z přidané hodnoty, které by měly nabýt účinnosti od 1. ledna příštího roku.

→ V registru nespolehlivých plátců DPH uvízlo pohříchu třináct velkých ryb
Registr nespolehlivých plátců DPH, který vznikl jako opatření proti daňovým únikům, a po roce a půl fungování postupně začíná plnit svou funkci. 

Úvodní foto: © Maksym Yemelyanov - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře