Hlavní navigace

Rozsudek Nejvyššího správního soudu k daňové uznatelnosti finančních nákladů vynaložených v rámci akviziční struktury

24. 9. 2013

Sdílet

 Autor: © arahan - Fotolia.com
Nejvyšší správní soud se zabýval v jednom ze svých nedávných rozsudků (č.j. 7 Afs 55/2013 – 37 ze dne 4. července 2013) otázkou daňové uznatelnosti úroků a dalších nákladů souvisejících s úvěrem, který společnost obdržela na pořízení obchodního podílu v cílové společnosti, a to ve zdaňovacím období následujícím po fúzi obou společností.

Kasační stížností, kterou společnost podala, se domáhala zrušení rozhodnutí krajského soudu, který ve shodě s finančním ředitelstvím posoudil předmětné finanční náklady jako náklady vynaložené za účelem dosažení dividendových příjmů, a jako takové za daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů. Souvislost mezi náklady na úvěr a příjmem ve formě dividend podle správce daně i podle krajského soudu existovala i ve zdaňovacích obdobích následujících po fúzi obou společností, byť přijetí dividend od již neexistující cílové společnosti bylo v tomto období z podstaty věci vyloučeno.

 

Společnost ve své kasační stížnosti mimo jiné poukázala na to, že díky fúzi získala aktiva přinášející příjmy z podnikání fúzované cílové společnosti, které jsou nyní součástí jejího vlastního základu daně. Uvedla také, že předmětná fúze byla jednou z podmínek poskytnutí úvěru, což výslovně vyplývalo z příslušné smluvní dokumentace.

 

Nejvyšší správní soud dal společnosti zapravdu a vrátil případ zpět do odvolacího řízení, kterého se nyní ujme Odvolací finanční ředitelství v Brně. Podle Nejvyššího správního soudu nebylo v daném případě možné učinit závěr, že by náklady na úvěr byly vynaloženy na dosažení příjmů z dividend. Nebylo totiž prokázáno, že by mateřská společnost jakékoli příjmy nezahrnované do základu daně skutečně přijala. V daňovém řízení nebylo podle Nejvyššího správního soudu také řádně zkoumáno, zda předmětné finanční náklady byly či nebyly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

 

V dalším řízení bude mít Odvolací finanční ředitelství možnost doplnit dokazování, a to v návaznosti na to, zda ohledně daňové uznatelnosti nákladů na úvěr vysloví dostatečně důvodné pochybnosti. Nelze také zcela vyloučit, že Odvolací finanční ředitelství uvede v dalším řízení nové právní důvody daňové neuznatelnosti předmětných nákladů na úvěr.

 

 

Zdroj: KPMG

 

 

Byl pro vás článek přínosný?