Souběh funkcí jednatele a ředitele řeší novela jen částečně

Souběh funkcí jednatele a vedoucího zaměstnance (například ředitele) měla vyřešit novela obchodního zákoníku účinná od 1. ledna 2012. Hlavní problém dosavadní úpravy novela provedená zákonem odstranila už tím, že souběh vůbec umožnila. Úplně bez problémů však není ani nová úprava.



Novela provedená zákonem odstranila hlavní problém dosavadní úpravy tím, že souběh funkcí vůbec umožnila. Problémy, které se mohou s novou legislativou objevit, časem patrně odstraní rozhodovací praxe. Na druhou stranu zůstanou některé problémy v praxi nedořešeny, a to s ohledem na to, že nová úprava bude platit pouhé dva roky a od 1. ledna 2014 zcela nahrazena § 59 a následujícími zákona o obchodních korporacích.

 

Na některé problémy novela stále zapomíná 

Jeden příklad za všechny – podle § 66d odst. 3 obchodního zákoníku může sjednat nebo určit mzdu či odměny z dohody ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. U nejčastější formy obchodní společnosti – společnosti s ručením omezeným – jmenuje jednatele valná hromada. Ta však nemůže jménem společnosti jednat, a tak přichází v úvahu pouze to, že mzdu „určí“. Problém ovšem nastane, pokud se pokusíme dostat do souladu s § 114 zákoníku práce; dle tohoto ustanovení je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas. To znamená, že dohoda, dle které již mzda zahrnuje práci přesčas (a práce přesčas se tedy nemusí odměňovat zvlášť), je možná jen v případě, že je mzda sjednána, nikoliv určena. V praxi je nutno tento problém obcházet tak, že v pracovní smlouvě s jednatelem je mzda sjednána ve výši určené valnou hromadou. O co jednodušší by situace byla, kdyby zákonodárce uvedl, že valná hromada mzdu schvaluje?

 

Novinkou je možnost volby 

Oproti minulé úpravě ovšem dnes smluvní strany mají možnost volby, zda sjednají smlouvu o výkonu funkce podle obchodního zákoníku nebo pracovní smlouvu podle zákoníku práce. Pro jednatele je přitom výhodnější uzavírat pracovní smlouvu poskytující zaměstnancům výhody vyplývající z úpravy dle zákoníku práce, jako například nárok na dovolenou, vymezenou pracovní dobu, povinné zákonné příplatky, úpravu bezpečnosti práce apod.

 

Pracovní smlouvy je nutné obnovit 

Pokud společnosti a jednatelé uzavřeli pracovní smlouvu před 1. lednem 2012, je nezbytné uzavřít smlouvy nové. Samotnou novelou obchodního zákoníku se nezhojila neplatnost, resp. neúčinnost smluv uzavřených před účinností novely.

V případě, že mají strany platně uzavřenou smlouvu dle dřívější legislativy, tzn. smlouvu o výkonu funkce, je jen na nich, jestli hodlají něco na svých vztazích měnit, či ne. Z pohledu jednatele je samozřejmě výhodnější uzavřít smlouvu podle zákoníku práce, zatímco pro společnost vyznívá příznivěji dosavadní smlouva podle obchodního zákoníku.

Také je nutné dodat, že zákon žádnou z alternativ, ať už smlouvu podle obchodního zákoníku, nebo podle zákoníku práce, nepreferuje. Závisí jen na dohodě stran a jejich vyjednávacích pozicích, jakou úpravu si dohodnou.

 

 

JUDr. Petr Dobeš, LL.M.Eur., Ph.D. je advokát, TaylorWessing e|n|w|c Advokáti

 

 

 

Foto: © Iakov Kalinin - Fotolia.com

Úvodní foto: © Iakov Kalinin - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře