Stanovení rozhodného dne u přeměn bude od příštího roku flexibilnější

Ministerstvo spravedlnosti připravilo rozsáhlou novelu zákona o přeměnách a souvisejících zákonů. Návrh schválila ve třetím čtení Poslanecká sněmovna a nyní putuje do Senátu.



Smyslem návrhu novely je zapracování novelizace příslušných Směrnic EU, jakož i rozhodnutí Soudního dvora EU a dále zpřesnění stávající terminologie zákona o přeměnách.

V souvislosti s přeměnou by se měly značně zjednodušit některé informační povinnosti společností. Pro uveřejnění projektu přeměny a dalších povinných oznámení by společnosti nově mohly využít své vlastní internetové stránky. To může proces přeměn urychlit, protože společnosti nebudou nuceny zveřejňovat dokumenty a oznámení v Obchodním věstníku či je zasílat svým společníkům. Je však třeba počítat se splněním řady podmínek, například každý dokument uveřejněný na webu musí být opatřen zaručeným elektronickým podpisem.

 

Návrh novely přináší další možné formy přeshraničních přeměn:

* přeshraniční rozdělení (do i z České republiky),

* přeshraniční převod jmění na společníka (do i z České republiky),

*přemístění sídla zahraniční společnosti z jiného členského státu EU do České republiky a

* přemístění sídla české společnosti z České republiky do jiného členského státu EU, aniž by společnost zanikla.

Stávající znění zákona o přeměnách totiž po vzoru směrnic EU v tuto chvíli výslovně upravuje pouze přeshraniční fúzi kapitálových společností. Jiné formy přeshraničních přeměn platné znění zákona sice nezakazuje, ale ani výslovně neupravuje, což vede k tomu, že tyto typy přeměn nejsou dosud v praxi využívány. S ohledem na některá rozhodnutí Soudního dvora EU (zejména rozsudek v případu C-210/06 Cartesio) by mohlo být sporné, zdali takový stav není v rozporu se základními svobodami EU. Navrhovanou právní úpravu lze vnímat jako velmi progresivní a lze očekávat, že nové možnosti přeshraničních přeměn budou z hlediska obchodního práva představovat konkurenční výhodu oproti méně flexibilním lokálním úpravám v jiných členských státech EU.

Návrh přináší také flexibilnější úpravu tzv. rozhodného dne, od něhož je přeměna účinná z hlediska účetního a z hlediska daně z příjmů. Podle stávajícího znění zákona lze rozhodný den fúze stanovit vždy pouze zpětně, tedy do doby před rozhodováním valné hromady o přeměně a před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Naproti tomu právní úpravy v některých jiných členských státech EU spojují rozhodný den výhradně se dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku (tak tomu je např. v Polsku či Maďarsku). Tento nesoulad vedl v případě některých přeshraničních přeměn k tomu, že danou přeměnu prakticky nebylo možné realizovat. Z tohoto důvodu zakotvuje návrh novely možnost stanovit rozhodný den buď zpětně, nebo až ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku, a to jak v případě přeshraniční, tak i čistě vnitrostátní přeměny.

Návrh novely výslovně vylučuje možnost zápisu přeměny do obchodního rejstříku v případě, že by neuhrazená ztráta nástupnické společnosti dosahovala nejméně poloviny výše základního kapitálu. V takovém případě nesmí rozhodný den předcházet dni zápisu do obchodního rejstříku a rejstříkovému soudu musí být doložen znalecký posudek o tom, že daná situace nezpůsobí úpadek nástupnické společnosti.

Na změnu koncepce přeměn (zejména z pohledu stanovení rozhodného dne) navazují také účetní předpisy. Novela zákona o účetnictví a vyhlášky podrobněji upravují okamžik otevírání a uzavírání účetních knih, a to jak z pohledu vnitrostátních, tak i přeshraničních přeměn. Zároveň se zpřísňují pravidla pro vykazování jednotlivých komponent vlastního kapitálu po přeměně. Tato skutečnost může mít negativní daňové důsledky. Nové účetní řešení mění i úpravu případného přecenění majetku (pokud je zákon o přeměnách vyžaduje). Dle nové úpravy by se k přecenění obecně přihlíželo až při sestavování zahajovací rozvahy nástupnické společnosti, tedy nikoli již v konečných závěrkách jako doposud.

Návrh novely v tomto okamžiku nedává odpověď na otázku, jak správně postupovat při sestavování účetních závěrek a zahajovacích rozvah k rozhodnému dni, který nastane až v budoucnu, zároveň se zápisem přeměny do obchodního rejstříku, či jak postupovat při jejich případném ověření auditorem a při přecenění. Zejména pak není zřejmé, ve které fázi procesu přeměny by měly být účetní závěrky a zahajovací rozvahy vyhotoveny. Podle návrhu novely sice již nebude třeba uvádět složky vlastního kapitálu přebírané nástupnickými společnostmi v projektu přeměny, jak je však uvedeno výše, soud zapisující přeměnu do obchodního rejstříku by měl ověřit, že v případě, kdy rozhodný den připadá na den zápisu přeměny do obchodního rejstříku, nedosahuje neuhrazená ztráta nástupnické společnosti více než poloviny základního kapitálu. Není nicméně zřejmé, na základě jakého podkladu by soud toto mohl učinit.

Součástí novely je i novela zákona o daních z příjmů, která reflektuje výše zmíněné změny, např. upřesňuje lhůty pro podání daňových přiznání v návaznosti na změnu koncepce rozhodného dne. Další významnou změnou je eliminace restrikce převzetí daňových ztrát, opravných položek, rezerv a dalších odčitatelných položek v případech přeshraničních transakcí, ve kterých česká nástupnická společnost pokračuje v zahraniční činnosti prostřednictvím své stále provozovny.

Novela měla v souladu s evropskými směrnicemi nabýt účinnosti 1. července 2011. Legislativní proces ve Sněmovně se ovšem protáhl, a tak poslanci navrhují účinnost od 1. ledna 2012. I tento termín se však může jevit jako poměrně ambiciózní, neboť návrhem novely se bude ještě zabývat Senát a svůj podpis k novele musí připojit také prezident republiky. Nicméně pokud k uvedenému dni novela skutečně nabude účinnosti, mohly by se změny dotýkat v zásadě pouze těch přeměn, u nichž bude projekt vypracován po 1. lednu 2012, nebo u nichž tak výslovně rozhodnou společníci či valné hromady zúčastněných společností. 

 

Zdroj: KPMG

 

Foto: © Beboy - Fotolia.com

Úvodní foto: © Beboy - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře