Stanovisko Nejvyššího správního soudu k problematice vzniku stálé provozovny při provádění činnosti v prostorách jiného subjektu

Nejvyšší správní soud se v nedávném rozhodnutí (č.j. 2 Afs 29/2012-18 ze dne 29. května 2012) zabýval případem vzniku stálé provozovny fyzické osoby – slovenského daňového rezidenta – v České republice.



Tato fyzická osoba prováděla v průběhu roku 2002 na základě smluv o dílo s výrobním podnikem v České republice v prostorách tohoto podniku svářečské práce. Nejvyšší správní soud v uvedeném případě potvrdil závěry správce daně, že této fyzické osobě vznikla na území České republiky stálá provozovna. 

Podle Nejvyššího správního soudu bylo nezbytné posuzovat tento případ jako stálou provozovnu ve formě trvalého místa k výkonu činnosti (dle čl. 5 odst. 1 příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění), nikoli jako stavební, montážní či instalační projekt (dle čl. 5 odst. 3 příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Jednalo se totiž o svářečské práce při kompletaci dílů jednotlivých výrobků určených k prodeji, což podle soudu nelze považovat za stavební, montážní či instalační činnost. 

Pro posouzení existence stálé provozovny pak bylo podle soudu podstatné, že dotčená fyzická osoba byla držitelem živnostenského oprávnění a byla zapsána v obchodním rejstříku na adrese v České republice, kde konala práce a v souvislosti s nimi vystavovala faktury a přebírala platby. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že zahraniční daňový rezident nemusí být vlastníkem prostor, v nichž dochází k činnostem zakládajícím vznik stálé provozovny. K tomu podle soudu stačí, pokud jsou dané činnosti prováděny ve výrobních prostorách jiného subjektu. 

Nejvyšší správní soud dále vyloučil, že by pro posouzení otázky vzniku stálé provozovny ve formě trvalého místa k výkonu činnosti bylo rozhodující, kolik dní se v daném roce zahraniční daňový rezident na území České republiky skutečně zdržoval. Soud se však blíže nezabýval otázkou, zda byl v daném případě dostatečně naplněn znak stálé provozovny spočívající v požadavku na určitý stupeň „trvalosti“ místa k výkonu činnosti, přestože z rozsudku nebylo konkrétně zřejmé, jak intenzívně byly svářečské práce vykonávány. 

V této souvislosti připomínáme, že podle zákona o daních z příjmů mají daňoví poplatníci v České republice povinnost oznámit správci daně uzavření kontraktu se zahraničním daňovým rezidentem, na jehož základě může vzniknout stálá provozovna. Nesplnění této povinnosti by mohlo být sankcionováno v případě, že by tímto opomenutím bylo ohroženo řádné a včasné vyměření nebo vybrání daně ve vztahu k dané stálé provozovně. 

 

Zdroj: KPMG

 

Úvodní foto: © arahan - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře