Stanovisko Soudního dvora EU k bezplatnosti přidělovaných emisních povolenek

V polovině října vydal Soudní dvůr EU (SDEU) rozsudek ve věci bezplatnosti přidělování emisních povolenek dle směrnice EU o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES).



Podle této směrnice byly členské státy povinny přidělovat pro roky 2005 až 2007 minimálně 95 % emisních povolenek a pro roky 2008 až 2012 alespoň 90 % emisních povolenek zdarma.

 

V daném případě (C-566/11) SDEU posuzoval, zda poplatek zavedený ve Španělsku v roce 2006, jehož cílem bylo snížení odměny za výrobu elektřiny, neodporoval požadavku na bezplatnost přidělování povolenek. Velkoobchodní cena elektřiny ve Španělsku odrážela, s ohledem na způsob její tvorby, i hodnotu emisních povolenek, které byly španělským výrobcům přiděleny zdarma. Takto stanovená cena platila pro všechny výrobce, byť emisní povolenky byly v závislosti na konkrétním způsobu výroby elektřiny přidělovány pouze některým. Výrobcům elektřiny byl dodatečně uložen poplatek, jehož prostřednictvím měl být eliminován zisk odpovídající celkové hodnotě povolenek přidělených zdarma.

 

SDEU dospěl k závěru, že takto nastavený systém poplatků směrnici EU neodporuje. Podle SDEU požadavek bezplatnosti brání výběru poplatků za přidělení emisních povolenek, ale nevylučuje přijetí opatření ovlivňujících hospodářské důsledky jejich použití. Podle SDEU španělský systém v zásadě nesnížil motivaci pro výrobce elektřiny, aby investovali do technologií snižujících emise CO2, což je primárním cílem výše uvedené směrnice.

 

Tento rozsudek SDEU by mohl mít dopad i na judikaturu českých soudů. Například první senát Nejvyššího správního soudu (NSS) nedávno vydal usnesení o přerušení řízení ve věci posouzení souladu darovací daně, která byla uvalena v letech 2011 a 2012 na bezúplatně přidělované emisní povolenky pro výrobu elektřiny, s výše uvedenou směrnicí (1 Afs 6/2013‑28). První senát se totiž rozhodl vyčkat rozhodnutí SDEU ohledně španělského poplatku, neboť se domníval, že výsledek tohoto řízení může mít zásadní vliv na rozhodování o darovací dani.

 

V této souvislosti je však třeba poznamenat, že rámec španělského poplatku a okolnosti jeho výběru byly velmi specifické a do jisté míry se od systému darovací daně v ČR odlišovaly. Je tedy otázkou, zda SDEU dal ve svém rozsudku dostatečný návod i k posouzení české darovací daně. Jisté je, že z rozsudku SDEU vyplývá nutnost posuzovat zavedené národní opatření primárně z hlediska dosahování environmentálních cílů systému emisních povolenek. SDEU však také v odůvodnění rozsudku jednoznačně konstatoval, že požadavek bezplatnosti brání výběru poplatků za přidělení povolenek. Pokud NSS při analýze rozsudku SDEU dospěje k tomu, že předmětný rozsudek neposkytuje dostatečný návod i pro posouzení darovací daně v ČR, bude muset Soudnímu dvoru EU položit další předběžnou otázku týkající se pouze této specifické situace.

 

 

Zdroj: KPMG

 

Úvodní foto: © arahan - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře