Statutární orgán: problematika souběhu funkcí po Novém roce opět aktuální

Takzvaný souběh funkcí, tedy stav, kdy statutární orgán společnosti nebo jeho člen (typicky jednatel či člen představenstva, dále jen „člen statutárního orgánu“) má ke společnosti zároveň pracovní poměr, jehož náplň se alespoň částečně překrývá s činností statutárního orgánu, přinášel v minulosti řadu problémů.



Největší obtíže nastávaly v době, kdy soudy opakovaně seznávaly takový souběžný pracovní poměr za neplatný, což mělo důsledky především v účasti daného člena orgánu společnosti na systému zdravotního a sociálního pojištění. Participace na těchto pojištěních byla v minulosti rovněž jedním z hlavních důvodů, proč zúčastnění funkcionáři trvali na uzavření pracovního poměru. V roce 2012 situaci vyřešila novela obchodního zákoníku, která prostřednictvím nového ustanovení § 66d souběh funkcí s určitými omezeními výslovně umožnila a zároveň stanovila podmínky, za kterých je přípustný. Od téhož roku se také setřel rozdíl mezi postavením členů statutárního orgánu a zaměstnanců z pohledu daní z příjmů i veřejnoprávních pojištění. Podobné ustanovení obsahoval původně také návrh nového zákona o obchodních korporacích (ZOK), to však bylo v rámci legislativního procesu vypuštěno. V důsledku toho se názory na to, zda bude souběh funkcí možný i za účinnosti ZOK, různí. Někteří se domnívají, že pokud souběh funkcí nebude výslovně umožněn, budou soudci opět judikovat, že souběžný pracovní poměr člena statutárního orgánu je neplatný. Jiní tento přístup odmítají a trvají na smluvní volnosti a soukromoprávním principu, že není-li něco výslovně zakázáno, pak je to dovoleno. 

Jelikož není jisté, jaký přístup k problematice souběhu funkcí soudy zvolí po Novém roce, rozhodně doporučujeme členům statutárních orgánů ukončit, respektive nesjednávat do budoucna souběžný pracovní poměr. Dále členům statutárních orgánů doporučujeme upravit podmínky výkonu jejich funkce ve smlouvě o výkonu funkce. Člen statutárního orgánu si totiž v současné době i do budoucna může v takové smlouvě sjednat podobné podmínky jako v případě pracovní smlouvy, a to ať už jde o ukončení pracovního poměru včetně případného odstupného či jiné „zaměstnanecké výhody“.

 

Zdroj: KPMG

 

 

Úvodní foto: © froxx - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře