Svěřenský fond: novinka občanského zákoníku

Mezi několik málo opravdových novinek převzatých novým občanským zákoníkem pouze ze zahraničních právních řádů, tedy institutů českým právem historicky dosud neupravených, patří svěřenský fond.



Založení svěřenského fondu a jeho povaha 

Zakladatel vytvoří svěřenský fond vyčleněním určitého majetku ze svého vlastnictví prostřednictvím smlouvy se správcem nebo takzvaným pořízením pro případ smrti (typicky závětí). Specialitou svěřenského fondu je, že se jedná o pouhý soubor majetku, nikoliv tedy o právnickou osobu, a to navíc bez vlastníka. Svěřenský fond se svou povahou blíží nadaci, s tím rozdílem, že nadace je právnickou osobou. Svěřenský fond také na rozdíl od nadace není podroben veřejnoprávnímu dohledu ani se nezapisuje do veřejného rejstříku.

 

Správa svěřenského fondu 

Vyčleněný majetek je zakladatelem svěřen správci, který se zavazuje jej držet a spravovat. V případě majetku zapisovaného do veřejného seznamu – například katastru nemovitostí – bude v kolonce „vlastník“ zapsáno jeho jméno s poznámkou „svěřenský správce“. Správcem může být každý svéprávný člověk. Právnická osoba jím může být pouze v případě, stanoví-li tak zvláštní zákon. To prozatím připouští pouze vládní návrh zákona o investičních společnostech. Správců svěřenského fondu může být i více, přičemž není vyloučeno, aby jím byl i zakladatel nebo obmyšlené osoby. V takovém případě však musí být dalším správcem ještě třetí osoba a správci musí jednat společně.

Správce musí při správě svěřeného majetku postupovat dle pravidel pro správu cizího majetku a obezřetného investování, stanovených rovněž novým občanským zákoníkem. Pokud by se správce, zakladatel nebo obmyšlený pokusili svými činy poškodit věřitele nebo samotný svěřenský fond, odpovídali by za takové jednání společně a nerozdílně.

 

Účel a obmyšlené osoby 

Účel svěřenského fondu určený ve statutu může být buď veřejně prospěšný, nebo soukromý. Hlavním soukromým účelem může být i investování zaměřené na dosažení zisku a jeho rozdělení mezi určené osoby, takzvané obmyšlené neboli beneficienty.

Obmyšlené osoby, zakladatel a případně další osoby určené k tomuto statutem zároveň vykonávají dohled nad správou svěřenského fondu. Osoby pověřené dohledem mohou po svěřenském správci požadovat vyúčtování či zprávu o stavu svěřenského fondu a další informace.

 

Zánik svěřenského fondu 

Uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond dle statutu zřízen, popřípadě dosažením jeho účelu u svěřenského fondu zřízeného na dobu neurčitou, svěřenský fond zanikne. V takovém případě správce majetek vydá buď obmyšlenému, popřípadě zakladateli, pokud obmyšlený nebyl určen. Není-li ani zakladatel, připadne majetek do vlastnictví státu.

 

 

Zdroj: KPMG

 

Úvodní foto: © Gina Sanders - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře