Tikající sociální bomba?

Počet osob samostatně výdělečně činných stoupl v Česku v roce 2009 o 17 400 na 955 700. V žádném jiném státě EU nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako u nás.



Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.

»Živnostníci dnes platí o zhruba třetinu nižší zdravotní a sociální pojištění a přijetím návrhu na zvýšení daňového zatížení by došlo u živnostníků ke zvýšení v tomto poměru,« uvedl předseda Unie malých a středních podniků David Šeich a i podle dalších zástupců podnikatelských svazů je návrh tripartity pro živnostníky likvidační. Přesto, že konečné slovo ještě nepadlo, proti návrhu tripartity s názvem Analyzovat a připravit východiska pro postupné snižování rozdílu zdanění mezi osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a zaměstnanci se bouří i Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR http://www.sdruzenispcr.cz.

»Zaměstnanci i OSVČ jsou diskriminováni ve vztahu k zaměstnavatelům, kteří mají daňové zvýhodnění v souvislosti s náklady na pracovní sílu (tj. daňově odpočitatelné náklady na odvod na sociální, nemocenské a zdravotní pojištění 35 %). Paradoxem je, že zaměstnanci platí daň ze superhrubé mzdy, tj. i z odvodů na sociální, nemocenské a zdravotní pojištění,« dokládá Bedřich Danda. Naopak OSVČ, která je také zaměstnancem a zaměstnavatelem současně, nemůže mzdu a sociální, nemocenské a zdravotní pojištění uplatnit jako daňově účinný náklad a o tuto hodnotu snížit daňový základ a zbývající část (zisk) jako u právnické osoby podrobit pouze dani z příjmu právnické osoby bez odvodů na sociální, nemocenského pojištění. Podle Dandy by z takto vzniklého zisku mohla OSVČ hradit splátky úvěrů, investice a na modernizaci živnosti.

» Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) několik let upozorňuje pouze na rozdíl v odvodech na sociální pojištění, které je ve srovnání s OSVČ vůči zaměstnancům diskriminační. Například v roce 2007 zaměstnanec s průměrnou mzdou odvedl měsíčně  téměř pět tisíc korun na celkovém  pojistném, zatímco OSVČ necelých 2000 Kč, «vysvětluje předseda ČMKOS Milan Štěch a upozorňuje dále na skutečnost, že zaměstnavatelé zneužívají krize a často nutí zaměstnance do tzv. Švarcsystému. Tato praxe se nyní velmi rozmáhá a poškozuje odvody na celý důchodový systém. 

Kolik odvádí OSVČ? 

Pro platbu pojistného na sociální zabezpečení je rozhodující, zda podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ) jako hlavní nebo vedlejší. OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost hlavní (tedy podnikání je pro ně zpravidla jediný zdroj příjmů), mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění vždy. A to i v případě, kdy jsou tzv. ve ztrátě.

Minimální zálohy na pojistné na důchodové pojištění u těchto OSVČ činí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2009 částku 1720 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného se v měsíci podání Přehledu za rok 2009 změní: pro hlavní OSVČ činí 5889  Kč. Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění z tohoto vyměřovacího základu  činí 1731 Kč.

U vedlejší výdělečné činnosti (tedy u lidí, kteří jsou například zaměstnáni a vedle toho podnikají) je i nadále účast na důchodovém pojištění závislá na dosažených příjmech po odpočtu výdajů. Pokud daňový základ z této SVČ v roce 2009 dosáhl částky 56 532 Kč (s odečtením 4711 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc OSVČ nevykonávala činnost nebo v němž měla po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ), nebo se OSVČ přihlásila k účasti na pojištění, má v letošním roce povinnost platit zálohy na důchodové pojištění. Minimální výše těchto měsíčních záloh je 688 Kč do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2009. Minimální měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného se v měsíci podání Přehledu za rok 2009 změní: při výkonu vedlejší SVČ činí 2356 Kč. Minimální záloha na důchodové pojištění z tohoto vyměřovacího základu v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce činí 693 Kč.

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění činí 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost v roce 2009 vykonávána. Pojistné na důchodové pojištění činí 29,2 % z tohoto vyměřovacího základu.

Účast na nemocenském pojištění u OSVČ zůstává nadále dobrovolná. Pojistné na nemocenské pojištění se neplatí společně se zálohou na důchodové pojištění a na výši pojistného nemá vliv příjem dosažený v předcházejícím kalendářním roce. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Minimální pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí 56 Kč měsíčně.

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře